Na co má a nemá nárok žena v domácnosti

Praha - V posledních letech přibývá žen, které se z toho či onoho důvodu rozhodnou zůstat i po skončení rodičovské dovolené doma a nadále pečovat o děti. V souvislosti s tím vyvstává otázka, kdo za tyto ženy platí zdravotní, případně sociální pojištění, a zda mají třeba nárok na sociální dávky, když jejich muž, živitel rodiny, přijde náhodou o práci.

Zdravotní pojištění

Za rodiče pečující o děti do 7 let platí zdravotní pojištění stát. Kromě toho je hradí i za rodiče, kteří pečují o dvě děti do 15 let. Tato podmínka platí i v případě, že dítě plní povinnou školní docházku či dochází do předškolního zařízení. Pro předškolní zařízení je doba, kterou tam může dítě strávit, omezena maximálně na 4 hodiny denně. Z tohoto plyne, že si ženy v domácnosti s odvodem zdravotního pojištění nemusí dělat starosti, je pouze třeba, aby se obrátily na svoji zdravotní pojišťovnu a péči o dítě oznámily.

Sociální pojištění

Odvádět sociální pojištění není povinné, a ani jej vlastně člověk sám za sebe jako samoplátce odvádět nemůže. Znamená to ovšem, že v době, kdy bude žena v domácnosti, nemá nárok na dávky nemocenského pojištění. Také pro nárok na důchod se jako doba pojištění započítává pouze doba péče o dítě do 4 let, tuto situaci lze vyřešit např. dobrovolným důchodovým pojištěním, ke kterému je možné se přihlásit, ovšem výše odvodů není nijak malá. Je stanovena na 1 649 korun měsíčně.

Nárok na sociální dávky

Co se týče nároku na dávky státní sociální podpory (např. přídavek na dítě), tam skutečnost, že je žena v domácnosti, nijak nepříznivě nárok na dávky neovlivňuje, zkrátka jí není započítáván žádný příjem. Protože se však u těchto dávek vychází z příjmu celé rodiny, bude to, zda a v jaké výši budou dávky přiznány, záviset i na příjmu manžela.

U dávek pomoci v hmotné nouzi (doplatky do životního minima), je to, že je žena v domácnosti u ní vnímáno jako stav, kdy není v hmotné nouzi. Kdyby žena v domácnosti potřebovala tyto dávky získat, musela by se zaevidovat na úřadu práce jako uchazečka o zaměstnání, ovšem i u těchto dávek se posuzuje sociální situace celé rodiny.

Slevy na dani

Stav, kdy je manželka ženou v domácnosti, příznivě ovlivní daňové zatížení jejího manžela, protože ten může při svém ročním zúčtování daně z příjmů na ni uplatnit slevu z daně na manželku ve výši 24 840 korun za rok, ovšem podmínkou je, že příjem manželky nepřesáhl částku 68 tisíc korun za rok (platí až za rok 2009, za rok 2008 činí tato částka 38 040 korun).

  • Česká správa sociálního zabezpečení autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/152/15163.jpg
  • Peníze autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/19/1889.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...