Ministerstvo zemědělství nedá chovatelům prasat požadovanou miliardu korun

Praha - Ministr zemědělství Petr Gandalovič nepřistoupil na požadavek českých chovatelů prasat, aby jim stát na přímých dotacích vyplatil zhruba miliardu korun. Takové příspěvky by podle něj byly v rozporu s pravidly Evropské unie. Ministerstvo se však pokusí navýšit peníze pro některé stávající programy na podporu chovatelů, uvedl ministr. Zemědělci zřejmě podpoří své požadavky 23. listopadu na demonstraci před budovou ministerstva. Požadovaná miliarda by podle chovatelů měla zmírnit negativní dopady nízkých výkupních cen masa a rostoucích nákladů na chov.

„Nabídli jsme věci, které nabídnout můžeme,“ řekl novinářům Gandalovič po jednání se zástupci chovatelů prasat a Agrární komory. Ministr chce prosadit například vyšší příspěvky na likvidaci uhynulých zvířat a uvažuje také o programu zaměřeném na ozdravení chovu vepřů. Zemědělci ze schůzky odcházeli nespokojeni. „Očekávali jsme od jednání daleko více,“ prohlásil Jaroslav Hajda z Českého svazu chovatelů prasat.
Zástupci Agrární komory po jednání s Gandalovičem potvrdili, že krizovému výboru v závěru týdne doporučí, aby plánovaný protest před budovou ministerstva zemědělství byl 23. listopadu uspořádán. Hajda odhadl, že protestní akce by se mohlo zúčastnit zhruba pět stovek rolníků. Prezident Agrární komory Jan Veleba v pondělí ČTK řekl, že chovatelé přijedou před ministerstvo s koňským povozem a předají úředníkům zatím utajované „dárky“. „Potom pojedou s koňmi na Václavské náměstí, kde budou rozdávat z vozu vepřové speciality, lépe řečeno zabíjačkové, jako jsou jitrnice či jelita,“ uvedl Veleba.
Chovatelé prasat požadují od státu například příplatek na čistotu prasat před dodávku, který dostávají například jejich konkurenti z Francie. Chtějí také příplatky na očkování a zdravotní péči prasat a příspěvky na dopravu. Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby už okolní státy podobná opatření na podporu chovatelů přijaly. Pokud se proto nezavedou i v Česku, omezí se domácí chovy prasat, čímž se sníží soběstačnost ve výrobě masa, zvýší se dovoz a vzrostou ceny, varoval Veleba.
„Okolní země už k podobným opatřením přistoupily, Slovensko dá letos chovatelům prasat 400 milionů korun. U nás se chová dvaapůlkrát více prasat. Proto požadujeme jednu miliardu korun,“ uvedl už dříve Bohumír Rada z národního odbytové družstva Centroodbyt. O podpoře farmářů v sousedních zemích Gandalovič nic neví. „Pokud ale získáme důkazy o tom, že okolní státy svým chovatelům vyplácejí podpory nad rámec evropských dohod a poruší tak trh, tak proti tomu vystoupíme,“ prohlásil Gandalovič.
Čeští chovatelé prasat mají podle Gandaloviče k dispozici několik desítek milionů korun na zlepšení genetické kvality svých chovů. Ministr se také bude snažit zvýšit příspěvek na likvidaci uhynulých zvířat. Zatímco loni chovatelé dostali pět korun na kilogram likvidovaného prasete, což v souhrnu obnášelo 110 milionů korun, tak letos příspěvek klesl na korunu. MZe chce z rozpočtové rezervy zvýšit příspěvky nejméně na 2,5 koruny.
Tuzemští chovatelé prasat považují svou situaci za velmi špatnou. „Krmiva jsou oproti loňsku dražší o 40 procent. Výrobní náklady na kilogram živého vepřového masa dosahují 35 korun, ale cena na trhu se pohybuje kolem 29 korun,“ upozornil Hajda.
Gandalovič připomněl, že české zemědělství letos podle odhadů vykáže zisk převyšující deset miliard korun. Zemědělské podniky, které mají zároveň rostlinnou výrobu, musí proto podle něj s podobnou situací v chovu prasat počítat a podpořit jej i z vlastních zdrojů. „Není možné říci, že pokud je odvětví chovu prasat v dvoumiliardové ztrátě, tak přijdeme za ministrem zemědělství, aby stát vyplatil jednu miliardu,“ podotkl ministr.
Chovatelé prasat by podle Gandaloviče měli zároveň zlepšit konkurenceschopnost investicemi do nových chovů, k čemuž by jim měl pomoci Program rozvoje venkova. MZe chce totiž zvýšit peníze určené na modernizaci zemědělských podniků o 300 milionů korun. „Předpokládáme, že všechny dosud podané žádosti z oblasti chovu prasat budou uspokojeny a že to bude pochopeno jako velmi výrazné vstřícné gesto,“ uvedl.
Kritická je podle zemědělců sedmdesátiprocentní hranice soběstačnosti ve výrobě vepřového masa. Od roku 2002 klesla soběstačnost České republiky ze sta procent na loňských 78 procent. Chovatelé odhadují, že příští rok klesne soběstačnost u vepřového pod 70 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Mezinárodní agentura mluví o největším narušení dodávek ropy v historii

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat.
08:48Aktualizovánopřed 9 mminutami

ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy na 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil. S provozem svých uhelných zdrojů počítá do roku 2030.
07:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Paliva výrazně zdražila, dle ministerstva prodejci situaci nezneužívají

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.
11:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Z nouzových rezerv uvolní agentura IEA rekordní množství ropy

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Sněmovna schválila rozpočet pro letošní rok

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Jen žádost nestačí. U Nové zelené úsporám teď bude potřeba renovační pas

Nová zelená úsporám (NZÚ) bude pokračovat, program se ale dočká změn. Zájemci třeba budou potřebovat takzvaný renovační pas. Odborníci v tomto dokumentu popíší, jaký je stav budovy a co s ní udělat. Stát již většinově nebude energeticky úsporné přestavby dotovat, pouze zajistí bezúročný úvěr. Na dotace budou mít nárok jen nízkopříjmové domácnosti.
10. 3. 2026

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
10. 3. 2026Aktualizováno10. 3. 2026
Načítání...