Ministerstvo zemědělství nedá chovatelům prasat požadovanou miliardu korun

Praha - Ministr zemědělství Petr Gandalovič nepřistoupil na požadavek českých chovatelů prasat, aby jim stát na přímých dotacích vyplatil zhruba miliardu korun. Takové příspěvky by podle něj byly v rozporu s pravidly Evropské unie. Ministerstvo se však pokusí navýšit peníze pro některé stávající programy na podporu chovatelů, uvedl ministr. Zemědělci zřejmě podpoří své požadavky 23. listopadu na demonstraci před budovou ministerstva. Požadovaná miliarda by podle chovatelů měla zmírnit negativní dopady nízkých výkupních cen masa a rostoucích nákladů na chov.

„Nabídli jsme věci, které nabídnout můžeme,“ řekl novinářům Gandalovič po jednání se zástupci chovatelů prasat a Agrární komory. Ministr chce prosadit například vyšší příspěvky na likvidaci uhynulých zvířat a uvažuje také o programu zaměřeném na ozdravení chovu vepřů. Zemědělci ze schůzky odcházeli nespokojeni. „Očekávali jsme od jednání daleko více,“ prohlásil Jaroslav Hajda z Českého svazu chovatelů prasat.
Zástupci Agrární komory po jednání s Gandalovičem potvrdili, že krizovému výboru v závěru týdne doporučí, aby plánovaný protest před budovou ministerstva zemědělství byl 23. listopadu uspořádán. Hajda odhadl, že protestní akce by se mohlo zúčastnit zhruba pět stovek rolníků. Prezident Agrární komory Jan Veleba v pondělí ČTK řekl, že chovatelé přijedou před ministerstvo s koňským povozem a předají úředníkům zatím utajované „dárky“. „Potom pojedou s koňmi na Václavské náměstí, kde budou rozdávat z vozu vepřové speciality, lépe řečeno zabíjačkové, jako jsou jitrnice či jelita,“ uvedl Veleba.
Chovatelé prasat požadují od státu například příplatek na čistotu prasat před dodávku, který dostávají například jejich konkurenti z Francie. Chtějí také příplatky na očkování a zdravotní péči prasat a příspěvky na dopravu. Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby už okolní státy podobná opatření na podporu chovatelů přijaly. Pokud se proto nezavedou i v Česku, omezí se domácí chovy prasat, čímž se sníží soběstačnost ve výrobě masa, zvýší se dovoz a vzrostou ceny, varoval Veleba.
„Okolní země už k podobným opatřením přistoupily, Slovensko dá letos chovatelům prasat 400 milionů korun. U nás se chová dvaapůlkrát více prasat. Proto požadujeme jednu miliardu korun,“ uvedl už dříve Bohumír Rada z národního odbytové družstva Centroodbyt. O podpoře farmářů v sousedních zemích Gandalovič nic neví. „Pokud ale získáme důkazy o tom, že okolní státy svým chovatelům vyplácejí podpory nad rámec evropských dohod a poruší tak trh, tak proti tomu vystoupíme,“ prohlásil Gandalovič.
Čeští chovatelé prasat mají podle Gandaloviče k dispozici několik desítek milionů korun na zlepšení genetické kvality svých chovů. Ministr se také bude snažit zvýšit příspěvek na likvidaci uhynulých zvířat. Zatímco loni chovatelé dostali pět korun na kilogram likvidovaného prasete, což v souhrnu obnášelo 110 milionů korun, tak letos příspěvek klesl na korunu. MZe chce z rozpočtové rezervy zvýšit příspěvky nejméně na 2,5 koruny.
Tuzemští chovatelé prasat považují svou situaci za velmi špatnou. „Krmiva jsou oproti loňsku dražší o 40 procent. Výrobní náklady na kilogram živého vepřového masa dosahují 35 korun, ale cena na trhu se pohybuje kolem 29 korun,“ upozornil Hajda.
Gandalovič připomněl, že české zemědělství letos podle odhadů vykáže zisk převyšující deset miliard korun. Zemědělské podniky, které mají zároveň rostlinnou výrobu, musí proto podle něj s podobnou situací v chovu prasat počítat a podpořit jej i z vlastních zdrojů. „Není možné říci, že pokud je odvětví chovu prasat v dvoumiliardové ztrátě, tak přijdeme za ministrem zemědělství, aby stát vyplatil jednu miliardu,“ podotkl ministr.
Chovatelé prasat by podle Gandaloviče měli zároveň zlepšit konkurenceschopnost investicemi do nových chovů, k čemuž by jim měl pomoci Program rozvoje venkova. MZe chce totiž zvýšit peníze určené na modernizaci zemědělských podniků o 300 milionů korun. „Předpokládáme, že všechny dosud podané žádosti z oblasti chovu prasat budou uspokojeny a že to bude pochopeno jako velmi výrazné vstřícné gesto,“ uvedl.
Kritická je podle zemědělců sedmdesátiprocentní hranice soběstačnosti ve výrobě vepřového masa. Od roku 2002 klesla soběstačnost České republiky ze sta procent na loňských 78 procent. Chovatelé odhadují, že příští rok klesne soběstačnost u vepřového pod 70 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
před 17 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
před 18 hhodinami

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
před 19 hhodinami

Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
před 22 hhodinami

Trump nařídil centralizaci regulace AI na federální úrovni

Americký prezident Donald Trump nařídil v noci na pátek centralizaci regulace umělé inteligence. To by mělo znemožnit jednotlivým americkým státům schvalovat vlastní regulace AI, píše agentura Reuters. Převedení regulace na federální úroveň požadují velké technologické firmy.
včera v 03:35

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
11. 12. 2025

Brno bude příští rok hospodařit s výdaji téměř 26 miliard korun

S příjmy ve výši 21,3 miliardy korun a výdaji 25,7 miliardy korun bude v příštím roce hospodařit město Brno. Rozpočet navrhuje úvěr 3,6 miliardy korun na pokrytí kapitálových výdajů. Návrh rozpočtu ve středu schválili zastupitelé. Opozice se zdržela, nikdo nebyl proti. Zelení kritizují například to, že se město zadlužuje kvůli financování stavby multifunkční arény. Ocenili nicméně přehlednost materiálu. Na letošní rok 2025 schválili loni brněnští zastupitelé rozpočet města s příjmy 19,9 miliardy a výdaji 24 miliard korun.
10. 12. 2025

EU odložila zavedení emisních povolenek ETS 2

Zavedení emisních povolenek ETS 2 se odkládá na rok 2028. Počítá s tím právně závazný text Evropské unie o klimatických cílech, shodu členských zemí oznámil Evropský parlament. Změnu v návrhu unijní ministři životního prostředí dojednali už minulý měsíc. Do roku 2040 pak mají členské země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Změny ještě musí formálně potvrdit Evropský parlament i členské státy.
10. 12. 2025Aktualizováno10. 12. 2025
Načítání...