Praha - Ministerstvo financí zhoršilo odhad vývoje ekonomiky na letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt by měl letos stagnovat a oživení má přijít až v roce 2014, kdy by podle nové makroekonomické prognózy měla česká ekonomika stoupnout o 1,2 procenta. Ještě v lednu přitom resort odhadoval růst letos o 0,1 procenta a v roce 2014 o 1,4 procenta.
Ovšem nelze vyloučit, že se ekonomická situace dále zhorší, varuje mluvčí ministerstva Ondřej Jakob. Hlavním rizikem pro odhady je vývoj v eurozóně, kam plyne většina českého exportu. Podle resortu ekonomika eurozóny letos klesne o 0,3 procenta. Co se týče české kotliny, v roce 2015 počítá ministerstvo s růstem HDP o 2,1 procenta a v roce 2016 se zvýšením výkonu ekonomiky o 2,6 procenta.
Predikce ministerstva financí
"Z ní (recese) by sice již v 1. pololetí 2013 mohla (česká ekonomika) vystoupit, oživování ekonomické aktivity by však mělo být velmi pozvolné. Přesto by měl v meziročním srovnání HDP za celý rok 2013 vykázat v nejlepším případě stagnaci. Ekonomika by v letošním roce měla být tažena čistými vývozy a v menší míře také tvorbou hrubého kapitálu. Společný příspěvek těchto složek k růstu HDP by měl právě vykompenzovat očekávaný pokles spotřeby domácností."
„Většina odhadů nyní spoléhá na to, že v druhé polovině roku, nebo alespoň na konci roku, přijde zlepšení ekonomické situace. Prozatím ale není vidět prakticky žádné známky obratu k lepšímu,“ říká analytik Patria Finance David Marek.
Schodek pod třemi procenty HDP
Deficit veřejných financí by měl v letošním roce klesnout až na 2,8 procenta HDP. Prognóza přitom nepočítá s prodejem kmitočtových pásem mobilním operátorům ani s prodejem emisních povolenek, což by mohlo letos deficit ještě snížit. „Naopak riziko směrem dolů však představují případné další korekce neuznaných evropských peněz (jednání s EK stále probíhají),“ dodal Kalouskův resort.
Ještě v loňském roce byl deficit veřejných financí kvůli jednorázovému zaúčtování církevních restitucí a také problémům s dřívějším čerpáním fondů EU 4,4 procenta. Bez těchto vlivů by byl 2,5 procenta HDP.
Pavel Mertlík, rektor Bankovního institutu vysoké školy a bývalý ministr financí
„Základním problémem je to, že je velmi neutěšená situace na trhu práce… Dokud podniky nezačnou vytvářet nová pracovní místa, k oživení ekonomiky nedojde.“
Ekonomiku by nemusela dolů stahovat ani inflace, míní resort: „Navzdory zvýšení obou sazeb DPH o jeden procentní bod by letos průměrná míra inflace měla dosáhnout 2,1 procenta, v roce 2014 by pak spotřebitelské ceny mohly vzrůst o 1,7 procenta.“ Počty nezaměstnaných by se z loňských sedmi procent měly letos zvednout na 7,6 procenta a v roce 2014 by mohly vzrůst na 7,7 procenta.
