Praha - Evropská unie by podle německé kancléřky Angely Merkelové měla rozhodovat o tom, co umí lépe než jednotlivé členské země. Během přednášky na právnické fakultě dnes uvedla, že by země měly krok za krokem předávat své kompetence do Bruselu. „Měli bychom do Evropy ale předávat jen to, co umí udělat lépe,“ dodala. Jako příklad uvedla dohodu o volném obchodu s Jižní Koreou, kterou sedmadvacítka jako celek dokáže vyjednat lépe než její jednotliví členové.
„Evropa se musí prosazovat společně a domluvit se na svých cílech. Krok za krokem budeme předávat kompetence na úroveň Evropy. Ale Bruselu bychom měli předávat jen to, co udělá lépe. Princip subsidiaritry musí zůstat zachován,“ řekla dnes Angela Merkelová.
„Krizi vnímám jako šanci. Musíme vytvořit budoucnost, ve které budeme schopni prosadit naše hodnoty. Evropa je v současnosti prostorem mobility. Studenti mohou díky programu Erasmus cestovat a studovat kdekoliv v Evropě. V budoucnu to bude platit i pro odborné pracovníky. Jestliže v Německu hledáme práceschopné lidi a ve Španělsku je 40 procent mladých nezaměstnaných, mělo by být samozřejmostí zaměstnat je u nás. Nesmíme dělat imaginární politiku EU,“ dodala nejmocnější žena Evropy.
Nečas: Fiskální politika sama o sobě není správným krokem
Premiér Patr Nečas s kancléřkou souhlasil. „Evropská integrace od počátku byla a měla by zůstat politickým, nikoliv pouze ekonomickým projektem. Nelze hledat rozpor mezi ekonomickou a politickou integrací,“ zdůraznil na počátku přednášky. Namísto hašení požáru je ale podle Nečase potřeba zaměřit se na jeho prevenci na základě strategického rozhodování. Diskuse o přesunech pravomocí by tak měla být vedena na základě jasné politické úvahy a dlouhodobé vize, čeho má být dosaženo.
„Rozhodnutí by neměla jen reagovat na aktuální krátkodobé problémy, ale měla by být přijímána s ohledem na dlouhodobé strukturální potřeby. To platí i pro současné snahy řešení dluhové krize v eurozóně,“ řekl Nečas. Příčiny současné krize neleží podle premiéra jen v nezodpovědném chování některých vlád, které se zadlužovaly, a bank či finančních institucí, které jim půjčovaly. Problém leží mnohem hlouběji, a to v samotné struktuře evropského hospodářství a klesající konkurenceschopnosti.
Petr Nečas, premiér ČR:
„Klíčovým prvkem není fiskální politika sama o sobě, ale hospodářská politika posilující konkurenceschopnost. Stvoření měnové unie bez hospodářské unie konkurenceschopnosti nebylo dostatečným a správným krokem. Řešením nemůže být rozpad eurozóny, ale posunutí do dalších fází integrace. Země, které chtějí mít stejnou měnu jako Německo, musí mít také stejnou konkurenceschopnost jako Německo. Plnit maastrichtská kritéria nestačí.“
Premiér Nečas navrhuje politiku takzvané variabilní geometrie, tedy integrace s jedním společným základem platným pro všechny a řadou doplňkových oblastí podle potřeb jednotlivých států či skupin států. Zdůraznil, že je potřeba zabránit dominanci administrativní moci na úkor moci politické. „Je třeba zamezit tomu, aby klíčová rozhodnutí byla v rukou nevolených orgánů a administrativních těles,“ dodal. K evropské integraci se však staví kladně.
Petr Nečas:
„Evropská Unie je pro mě společenstvím, ve kterém vidím naši budoucnost. Měla by však být společenstvím suverénních států, které jí část práv svěřují. Podstatné je zaměřit se na to, jak zlepšit její fungování, ne jestli v ní chceme, nebo nechceme být. Nahlížejme na dění v unii pragmaticky a bez ideologií a předsudků.“
