Mají nezaměstnané ženy nárok na mateřskou?

Praha - Sociální zabezpečení se v naší zemi neustále mění. Překotné přijímání úprav a změn s sebou přineslo velkou nepřehlednost naší sociální sítě. Změny se dotkly i dávek určených nezaměstnaným matkám a jejich práv. Protože jsme se této oblasti v minulosti již věnovali a protože je toto téma zvláště v době vrcholící hospodářské krize velmi palčivé, rozhodli jsme se k němu vrátit a popsat právní úpravu tak, jak platí pro letošní rok.

Od ledna 2009 je ochranná lhůta u žen, které jsou v den ukončení pracovního poměru prokazatelně těhotné, pro nárok na dávky nemocenského pojištění (nemocenskou, peněžitou pomoc v mateřství) 180 kalendářních dnů. To znamená, že i po skončení pracovního poměru mají ženy v rámci ochranné lhůty možnost získat výše jmenované dávky.

V některých případech může nastat situace, že žena v ochranné lhůtě nastoupí na nemocenskou, ale na peněžitou pomoc v mateřství již nedosáhne, protože na tzv. mateřskou se nastupuje až 6 týdnů před plánovaným termínem porodu. Dávku tak čerpat nemůže. Řešením v takové situaci je prodloužení nemocenské i na dobu porodu a šestinedělí, po této době pak již žena rovnou začíná čerpat rodičovský příspěvek.

Oproti loňsku rovněž byla zavedena tzv. náhrada mzdy, kdy v prvních čtrnácti dnech nemoci zabezpečuje nemocného zaměstnance ze svých prostředků zaměstnavatel. U náhrady mzdy platí, že první 3 dny nemoci jsou neplacené, vyplácí se pouze za pracovní dny a nenáleží po skončení pracovního poměru. V praxi to znamená, že pokud těhotná žena odejde na nemocenskou až po skončení zaměstnání – v uvedené ochranné lhůtě, je po dobu prvních 14. dnů pracovní neschopnosti bez příjmu. Od 15. dne nemoci pak začíná čerpat nemocenskou.

Kde si má žena o dávky zažádat a kolik dostane?

Dávky nemocenského pojištění – nemocenskou, peněžitou pomoc v mateřství, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a ošetřovné  - vyplácí pro všechny občany (zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné) od ledna 2009 okresní správy sociálního zabezpečení (tyto úřady lze nalézt v bývalých okresních městech).

A kolik nám vlastně v rámci výše uvedených dávek vyplatí? Orientační propočet výše dávek lze provést na kalkulačce přímo na stránkách ministerstva práce a sociálních věcí.

Rodičovský příspěvek

U rodičovského příspěvku stále platí, že pokud ženy nemají nárok na peněžitou pomoc v mateřství ani výše zmiňovanou nemocenskou, dostávají jej rovnou ode dne porodu. Navíc si u rodičovského příspěvku nemohou zvolit délku jeho čerpání, stát jim ho poskytuje ve snížené výměře, tj. ode dne porodu do 21. měsíců dítěte v částce 7 600 korun a poté až do 4 let dítěte v částce 3 800 korun.

Pokud žena z jakéhokoliv důvodu potřebuje zvolit kratší (a tím i vyšší) výměru rodičovského příspěvku, je jedinou možností, aby druhý, pracující rodič, odešel ve svém zaměstnání alespoň na pár dnů na mateřskou dovolenou a čerpal peněžitou pomoc v mateřství. Pak by si tento rodič požádal o rodičovský příspěvek, zvolil variantu jeho čerpání a na matku dítěte jej zpětně převedl. Zvolená varianta rodičovského příspěvku by pak platila i pro ni.

Podpora v nezaměstnanosti po mateřské

I nastávající matky mohou v případě, že přijdou o místo čerpat podporu v nezaměstnanosti. Výše podpory, kterou matky po mateřské a rodičovské dovolené pobírají, je během prvních dvou měsíců stanovena na zhruba 3500 korun měsíčně, po dobu dalších dvou měsíců na 2800 korun a po zbývající měsíc na 2600 korun. Celkem je podpora v nezaměstnanosti vyplácena po dobu 5 měsíců. Částky podpory jsou vypočteny z ukazatele průměrné mzdy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 12 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...