Levné úvěry místo dotací: Chystá se nástupce programu Zelená úsporám

Praha – Dotační program Zelená úsporám sice letos končí, na ministerstvu životního prostředí a místního rozvoje se už ale začíná rodit jeho nástupce. Jisté je, že dosavadní dotační systém značně zeštíhlí a větší váhu v něm dostanou nízkoúročené úvěry. Podávání žádostí o podporu by se zároveň mělo zjednodušit. Nový program by měl vzniknout do konce příštího roku.

„Podpora v nástupnickém programu Zelená úsporám nebude tak štědrá jako v současném programu, kdy dotace byla 67 procent nákladů, ale bude se jednat o kombinaci úvěru a nevratného bonusu, který by podle našich předběžných odhadů mohl být ve výši kolem 25 procent nákladů,“ uvedl mluvčí ministerstva životního prostředí (MŽP) Matyáš Vitík.

Úvěry místo dotací podle fondu bydlení nebudou změnou k horšímu, ale naopak. „Přechod od nevratných dotací na nízkoúročené úvěry znamená, že v budoucnu už se podpora nebude týkat pouze části vyvolených, na které se dotace dostaly. Naopak, ze splácených úvěrů budou poskytovány podpory opakovaně, dalším zájemcům,“ řekla mluvčí Státního fondu rozvoje bydlení (SFRB) Jana Marešová.

Cenou úvěru by podle představy fondu bydlení měl být úrok od dvou procent, který by se neměnil po celou dobu splácení – ta by mohla trvat až 30 let. Z této půjčky by pak lidé mohli pokrýt až 90 procent nákladů na úsporná opatření.

Peníze půjdou z evropských zdrojů i emisních povolenek

Nový program má podle SFRB umožnit jak dílčí zásahy do nemovitostí, tak celkové modernizace zaměřené na energetické úspory a zkvalitnění bydlení. „V praxi to znamená, že investiční část, která bude směřovat ke snižování energetické náročnosti, bude hrazena z výnosů z emisních povolenek a opravy statických a konstrukčních částí domů, jako jsou výtahy, balkony, střechy a podobně, bude hrazena z prostředků SFRB,“ dodala Marešová.

SFRB chce vzít peníze na poskytování výhodných úvěrů z evropských zdrojů, například z evropského projektu na rozvoj měst Jessica. Státní fond bydlení plánuje v roce 2013 zahájit pilotní projekt, který na tento účel nabídne kolem 600 milionů korun v podobě úvěrů s nízkým úrokem, v dalších letech by se měla podpora pohybovat kolem dvou miliard korun ročně.

Státní fond životního prostředí proti tomu sází hlavně na peníze z budoucího prodeje emisních povolenek, z nichž financoval také letos končící Zelenou úsporám. Fond životního prostředí může podle vládou schváleného návrhu zákona v příštích sedmi letech získat z prodeje emisních povolenek zhruba 40 miliard korun. Dalších asi 40 miliard by šlo do státního rozpočtu.