Ubývá kvalifikovaných řemeslníků a roste počet těch, kteří podnikají bez kvalifikace nebo garance bezpečnosti, upozorňuje Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP). Nových řemeslných oprávnění se totiž registruje postupně méně, lidé si naopak navykli využívat služeb hodinových manželů. Spolu s profesními spolky tak chce letošní rok využít k systémovému zlepšení situace na trhu s řemeslníky. Cílem Roku řemesla je zvýšit kvalitu výrobků a služeb, vzdělávání i prezentace odborné práce.
Podle předsedy Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karla Havlíčka zahajují kampaň, která bude dlouhodobá a na jejímž konci se má řemeslo znovu stát prestižní a respektovanou profesí.
„Naším cílem není nahodilá podpora, založená na rozdání grantů, ale vytvoření systémového přístupu k podpoře a vnímání významu řemesla jako takového. Sjednocujeme zájmy všech rozhodujících profesních spolků, nicméně to hlavní bude změnit zažité postupy úředníků, smýšlení politiků i pohled veřejnosti,“ řekl.
Statistiky v současné chvíli nevyznívají pro řemeslnou obec příznivě. Ubývá totiž počet nově registrovaných řemeslných oprávnění. Průměr za roky 2000 až 2014 představuje 24 tisíc nových oprávnění za rok, z toho za posledních pět let je průměr pouze 12 tisíc nových oprávnění. V posledním sledovaném roce dokonce přibylo pouze 9 929 řemeslných oprávnění.
Nejvyhledávanějšími kvalifikovanými řemesly jsou podle internetových vyhledávačů instalatéři, topenáři, kosmetické služby, malíři, lakýrníci, elektrikáři a tapetáři. „V zásadě je to napříč jednotlivými řemesly. Jedním z profesních spolků, který s námi začal budovat Rok řemesel 2016, je svaz zpracovatelů masa. V současné době je vyučených profesních pracovníků asi 15 tisíc a těch, co začínají v posledních letech studovat učňovský obor, jsou jednotky. To znamená, že během jedné generace bude fatální nedostatek těchto pracovníků,“ konstatuje předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček.
Nejvíce řemeslníků najdou lidé v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji, kde je v každém kraji vydaných více jak sto tisíc řemeslných živnostenských listů. Naopak nejméně jich je evidováno v Karlovarském kraji, kde je vydaných pouhých 26 tisíc řemeslných oprávnění. Cizinci podnikající v Česku si zřizují řemeslnou živnost ve 13 procentech případů. Celkem je řemeslných živností přes 909 tisíc.
Chybí koncepce podpory řemesel i jednotnost spolků
Podle asociace stojí za poklesem nových řemeslníků absence koncepční podpory řemesel i problémy v oblasti vzdělávání, roztříštěnost zájmů jednotlivých spolků a řemeslníků nebo také orientace na virtuální ekonomiku.
Upozorňuje i na nárůst nekvalifikovaných služeb. „Například podíl takzvaných hodinových manželů na dodávkách činí podle analýzy AMSP již 20 procent To přináší nejen pokles kvality řemeslné práce, ale roste tím i podíl šedé ekonomiky, neboť dodavatelé nemohou řádně vykázat dodávku, ke které nemají oprávnění,“ tvrdí asociace.
V ideálním případě by měl vzniknout jasný systém porovnávání a garantování kvality. Ambice nabízet relevantní a aktuální informace má webový portál Mistři řemesel, který by měl poskytnout obsáhlý a komplexní katalog řemeslníků. Zapojilo se do něj přes dvacet pět profesních sdružení.
Vedle členů cechů a profesních spolků má být nabídka doplněná i o nečleny. Řemeslníci a firmy, kteří jsou ověřeni z hlediska profesní způsobilosti i správnosti kontaktů, jsou označeni garanční pečetí.
Cesta k mistrovským zkouškám
AMSP se pak chce angažovat i legislativně. S příslušnými resorty chce připravit podmínky pro mistrovské zkoušky. V loňském roce ministerstvo školství rozhodlo, že mistrovská zkouška nebude alternativou maturity, ale že bude začleněna do dalšího vzdělávání a bude osvědčením o získání určitých dovedností a zkušeností v praxi.
Ještě by se měla vypracovat návaznost na živnostenská oprávnění. Asociace pak bude usilovat o vytvoření legislativní podpory pro výuku praktických předmětů na základních školách, aktualizaci oborů středních technických škol a jejich větší provázanost s učňovským vzděláváním.
„V tomto ekonomicky silném období, kdy je dlouhodobě vysoká poptávka po technicky vzdělaných zaměstnancích, je potřeba zaměřit veškerou možnou podporu na tato odvětví, aby se Česká republika co nejdříve dokázala vyrovnat s nedostatkem techniků a řemeslníků,“ prohlásil ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). Podle ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD) mohou dostatečná pozornost a finanční prostředky zajistit růst kvality a vzdělávání v této oblasti.
V současnosti má Česko nadprůměrnou hodnotu podílu českých absolventů s vyšším sekundárním a nástavbovým vzděláváním – přes 72 procent. Tato oblast vzdělání zahrnuje střední odborné školy, gymnázia, vyšší odborné školy, nástavby a střední odborná učiliště. Vyučení lidé představují více než čtvrtinový podíl. Průměr Evropské unie je zhruba 45 procent. Až za Českem jsou také další středoevropské státy.
