Strupčice – Obec Strupčice v okrese Chomutov, kde žije 1 000 obyvatel, má 10 obecních řemeslníků. Obec to ročně stojí pět milionů korun. Když si ovšem starosta spočítá, kolik by místo nich musel platit firmám, obec naopak ročně uspoří až dva miliony korun.
Obecní řemeslníci šetří Strupčicím miliony
Jedním z obecních řemeslníků ve Strupčicích je Jan Abrhám. Ten v minulosti pracoval jako školník, podnikal, teď je už sedmým rokem obecním truhlářem. A pochvaluje si, že do práce to teď má jen asi 100 metrů, že nemusí nikam dojíždět. A současně mu vyhovuje, že má hodně co dělat, přitom si ale na rozdíl od podnikatelského období nemusí sám práci shánět.
Starota Strupčic Luděk Pěnkava (SPRO) vypočítává, že pan Abrhám opravuje a udržuje školku, školu, navíc má obec 45 svých bytů, obecní úřad, pečovatelský dům, fotbalové kabiny, tělocvičnu. Takže úkolů je spousta. Vedle truhláře je dalším obecním řemeslníkem zedník Milan Vrbka. Ten před lety přišel o práci, obci se ale na menších zakázkách osvědčil, a tak ho zaměstnala.
Jiná parta obecních řemeslníků v době natáčení dělala dlažbu pod popelnice, aby popeláři nemuseli chodit v blátě. Přes zimu má obec trvale zaměstnaných 10 řemeslníků, přes léto přibírá starosta dalších pět lidí, kteří se pak starají venku o sekání trávy a úklid vesnice. „Mám tady člověka, který je vyučený klempíř, když jdeme opravovat střechy, tak to je jeho parketa. A zároveň je řidičem traktůrku, ten seká trávu,“ uvedl starosta Luděk Pěnkava.
Řemeslníci ve Strupčicích zvládají práci za technické služby i za stavební firmy a obci ušetří nemalé peníze. Plní i funkci opravářů, protože si sami opravují některé stroje – auta a sekačky.
Starosta je spokojený. Velké firmy už většinou ani nepoptává. Ušetří tak čas i peníze. „Nejvíc nás asi zlobily termíny, protože dostat je sem na malou práci bylo složité a na věc, která trvala den, jsme čekali třeba měsíc, než jsme sem dostali někoho, aby to vůbec udělal,“ říká Luděk Pěnkava.
„Já jsem starostou třináctý rok. První čtyři roky jsem pozoroval, jak to funguje, a zjistil jsem, že takové lidi, jaké mají firmy, máme tady u nás ve vesnici také a že je pro nás výhodnější si je sami zaměstnat, než ty firmy objednávat. Takže už takových sedm let fungujeme tímhle stylem,“ konstatoval starosta.
A zaměstnat vlastní lidi má i další výhody – obyvatelé obce nejsou nezaměstnaní a peníze se – jak říká starosta – točí doma. S pomocí svých řemeslníků obec zvládla i položit inženýrské sítě k parcelám, udělat novou fasádu na úřadu nebo nasadit nová okna. Ušetřila tak za sedm let, po které vlastní řemeslníky zaměstnává, už asi 14 milionů korun.
Starosta dodává, že strupčická parta řemeslníků má práci opravdu každý den. „Mám seznam prací, které je potřeba udělat, a než ho stihnu odškrtat, tak už mám pro ně nový,“ říká Luděk Pěnkava. Nejhorší prý ale je, když začne silně pršet. V takovém případně jdou řemeslníci někdy i domů. Nicméně většinou jsou na seznamu práce, které se dají dělat uvnitř.
Na otázku, jestli mohou řemeslníci pracovat i přímo pro občany doma, pokud potřebují něco spravit nebo udělat, řemeslníci říkají, že pouze maličkosti a vždy po domluvě s úřadem.
Okolní obce řeší shánění řemeslníků jinak. Například ve Vrskmani si na větší opravy najímají firmy, na menší místní živnostníky.