Praha – Podle zákoníku práce nesmí maximální pracovní doba přesáhnout 40 hodin týdně. Výjimkou je však tzv. konto pracovní doby, které může zavést zaměstnavatel v případě, že se musí vyrovnávat například s výkyvy poptávky po svých výrobcích, a tak nemůže svým zaměstnancům přidělovat práci rovnoměrně. Jak takový systém funguje a na co mají zaměstnanci nárok?
Konto pracovní doby je zvláštní způsob rozvrhování pracovní doby v situaci, kdy zaměstnavatel z mnoha různých objektivních důvodů potřebuje po přechodnou dobu reagovat například na menší poptávku na jeho výrobky či služby s tím, že za určitou dobu vznikne naopak potřeba práce nad rozsah stanovené pracovní doby. Zaměstnavatel tedy přiděluje zaměstnanci práci tehdy, pokud ji má, bez ohledu na rozvržení pracovní směny.
Konto pracovní doby je specifické především tím, že při jeho aplikaci nemá zaměstnanec právo na přidělování práce v rozsahu týdenní pracovní doby a je odměňován paušální mzdou. Výhodou pro zaměstnance je pak skutečnost, že i když neodpracuje tolik hodin, za kolik obdrží stálou mzdu, nemusí zaměstnavateli nic vracet. Na druhou stranu odpracuje-li vyšší počet hodin, než které jsou mu proplaceny paušální mzdou, musí mu tyto hodiny zaměstnavatel doplatit včetně všech zákonných příplatků.
Ve firmě, kde je zavedeno konto pracovní doby, pracuje i pan Stanislav. Za půl roku má odpracováno již 130 přesčasových hodin. „Nikdo mi nedokázal vysvětlit, jak to s přesčasy je. Může po mě zaměstnavatel chtít, abych odpracoval víc jak 150 přesčasových hodin za rok?“ ptá se Stanislav. Na jeho dotaz i další otázky kolem konta pracovní doby odpovídal náměstek generálního inspektora Státního úřadu inspekce práce Jiří Macíček.
Kolik přesčasových hodin může zaměstnanec pracující v režimu konta pracovní doby odpracovat? A má nárok na proplacení přesčasů?
JM: Samozřejmě, že pokud takzvané plusové hodiny jsou přesčasovou prací, přísluší zaměstnanci příplatek za přesčas. Tam, kde působí odborová organizace, lze ale sjednat, že až 120 přesčasových hodin bude započteno do pracovní doby v bezprostředně následujícím vyrovnávacím období.
Limit přesčasové práce, kterou lze nařídit, funguje u konta pracovní doby trochu jinak. Limit přesčasové práce je posuzován za kalendářní rok, kdy celkový počet přesčasových hodin nesmí přesáhnout osm hodin v týdnu. Celkem lze tedy odpracovat až 416 hodin přesčasové práce v kalendářním roce. Je třeba mít na zřeteli, že smyslem konta pracovní doby je, mimo jiné, vytvoření rezervy pro období, kdy práci zaměstnanci nelze přidělovat vůbec nebo jen v omezené míře.
Jak to tedy bude v konkrétním případě pana Stanislava?
JM: Přesčasové hodiny mohou u konta pracovní doby překročit 150 hodin i bez souhlasu zaměstnance. Z dotazu ale není zřejmé, zda zmíněných 130 hodin přesčasové práce za půl roku spadá do jednoho nebo dvou vyrovnávacích období pro zúčtování konta pracovní doby a mezd. Pro názornost ale uveďme příklad: vyrovnávací období je 1. ledna 2013 – 30. června 2013, odpracováno 130 hodin přesčasové práce.
V případě, že u zaměstnavatele působí odborová organizace a je dohodnut převod přesčasových hodin, zaměstnanci bude převedeno 120 hodin do fondu pracovní doby na další vyrovnávací období a oněch 120 hodin přestává být přesčasovou prací. Ve vyúčtování bude zaplaceno 10 hodin přesčasové práce včetně příplatku.
V případě, že u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace, bude zaměstnanci proplaceno všech 130 hodin přesčasové práce včetně příplatků.“
Jak se konto pracovní doby zřizuje a jak funguje?
JM: Zaměstnavatel se domluví s odborovou organizací, nebo nepůsobí-li u něj, vnitřním předpisem zřídí konto pracovní doby a po přechodnou dobu bude zaměstnancům vyplácet 80 % stálé mzdy. Po oživení poptávky budou zaměstnanci pracovat například ve 12 hodinových směnách a více než 40 hodin týdně.
Po skončení období, na které bylo konto vyhlášeno, dojde k vyúčtování, k bilanci takzvaných plusových a minusových hodin a jejich finančnímu zohlednění.
Vyrovnávací období nesmí být delší než 26 týdnů po sobě jdoucích, pouze v kolektivní smlouvě může být sjednáno až na 52 týdnů. Zaměstnavatel může zavést konto i na dobu kratší.
Jaké předpisy musí zaměstnavatel dodržovat?
JM: Ustanovení o kontu pracovní doby jsou uvedena v § 86 a 87 zákona číslo 262/2006 Sb. zákoník práce. Podle těchto ustanovení je zaměstnavatel povinen vést účet pracovní doby a účet mzdy zaměstnance.
Na účtu pracovní doby se vykazuje:
- stanovená pracovní doba (tj. kolik hodin má zaměstnanec odpracovat podle rozvrhu svého pracovního úvazku)
- rozvrh pracovní doby (rozvržení do směn, včetně začátků a konce směn)
- skutečně odpracovaná pracovní doba v jednotlivých dnech a za týden
Na účtu mzdy zaměstnavatel vykazuje:
- mzdu zaměstnance, na kterou má právo podle pracovní smlouvy nebo jiné smlouvy (dosažená mzda)
- stálou mzdu, což je mzda, kterou zaměstnavatel zaměstnanci v kontu vyplácí bez ohledu na dobu výkonu práce
Samozřejmě zaměstnavatel je povinen dodržovat ustanovení Zákoníku práce, týkající se například povinnosti zajistit zákonný odpočinek mezi směnami a v týdnu či přestávky na oddech a jídlo.
