Kompetence finančního arbitra se možná rozšíří

Praha - Pokud poslanci schválí nový zákon, už od poloviny příštího roku by finanční arbitr mohl mít rozšířené kompetence. Spory kolem spotřebitelských úvěrů by tak nemuseli řešit jenom soudci nebo rozhodci. Právě na půjčky si u něj lidé stěžují nejvíc už teď, ale zatím s nimi nemohl nic dělat. Pravomoc finančního arbitra by se mohla do budoucna rozšířit o řešení sporů v oblasti hypoték nebo pojišťovnictví, s čímž počítají některé návrhy na půdě Evropské unie.

Arbitr František Klufa má za sebou polovinu ze šestiletého funkčního období. A za tu dobu se na něj s prosbou o pomoc obrátilo skoro 2 200 lidí. „Změna legislativy zvýší počet podnětů. Letos čekáme kolem 1 100 podnětů a příští rok jejich nárůst na zhruba 1 800,“ uvedl Klufa. V současné době arbitr může řešit jen spory mezi klientem a finanční institucí ohledně převodů peněz a využívání elektronických platebních prostředků. Od července by měl řešit i spory týkající se spotřebitelských úvěrů a kolektivního investování.

Finanční arbitr obdržel od spotřebitelů 822 podnětů, meziročně o zhruba devět procent více. O zahájení řízení rozhodl arbitr pouze ve 135 případech, z toho 94 z nich označil za oprávněné a 41 za neoprávněné. „My jsme řešili spor ve výši 2,60, ale taky řešíme spor ve výši 6,5 milionů korun. A průměrný spor byl za minulý rok 127 100 korun,“ doplnil Klufa.

Nahrávám video

Nejvíc problémů mají lidé s úvěry. Loni se jich týkal každý devátý podnět. V těsném závěsu pak následují platební transakce nebo zneužití karet v bankomatech i obchodech. Jenomže právě s největší skupinou, tedy s půjčkami, má arbitr problém. Jejich řešení mu nepřísluší. Změnit by se to mělo od prvního července. „Já jsem zatím nezaregistroval žádné informace, že by ten zákon neměl být schválen. Ba naopak, ta podpora je poměrně široká a my s tím víceméně počítáme,“ dodal Klufa.

Arbitr by se mohl zabývat také úvěry, které ve smlouvě mají často kritizované rozhodčí doložky, a nahradil by tak rozhodce. Výhody ale jeho kancelář nabízí i oproti běžným soudům. Spor vyřeší většinou dohodou, trvá to dva měsíce a lidé nic neplatí. Kancelář arbitra teď zaměstnává sedm lidí. S připravovanými změnami se toto číslo zdvojnásobí. A další možná přibudou. František Klufa by chtěl totiž do budoucna řešit také hypotéky nebo různá pojištění.

Arbitr bude řešit i spory týkající se splnění zákonných povinností ohledně půjčky nebo investice, tedy například dostatečnou informovanost klienta, obsah smluv, oprávněnost účtování sankce nebo náležitosti reklamy. Naopak arbitr nebude řešit cenu produktů, výši úroků, poplatků a spory, které vyplynou z toho, že klient neplatí finančnímu ústavu.

Na arbitra se mohou občané od ledna 2003 obracet při podezření na ztrátu peněz u peněžních institucí. Podle zákona do kompetencí arbitra naopak nepatří spory například z oblasti hypoték, úvěrů, stavebního spoření nebo spory vzniklé mimo členské státy EU. Na arbitra se klienti obvykle obracejí až poté, co selže jednání s peněžním ústavem. Arbitr zahajuje řízení na návrh klienta. Ten jej může podat písemně formou dopisu, elektronicky na formuláři vypracovaném arbitrem, faxem nebo je možné rovněž podat stížnost přes internetové stránky finančního arbitra. Řízení před arbitrem je zdarma, každý účastník nese své náklady sám.

  • Stížnosti u arbitra autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2368/236768.jpg
  • Počet podnětů u finančního arbitra autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2368/236764.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
včera v 12:55

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...