Hráčů hazardních her v Česku přibývá, zejména mezi muži. Informuje o tom výroční zpráva za loňský rok, kterou zveřejnilo Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti. Za nárůstem podle výsledků stojí zejména hazardní on-line hry a vzestup kurzového sázení. Roste také počet mladistvých, kteří s ním mají zkušenosti. Prevence a léčby je však málo.
Přestože se meziročně počet provozoven s technickými hrami – automaty, snížil téměř o pětinu, celková výše vkladů do hazardních her naopak o deset procent vzrostla. Je to dáno zejména zvyšujícím se zájmem o kurzové sázení a on-line hraní. A právě nárůst on-line hazardu je novým fenoménem této doby, uvedl národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil při čtvrteční prezentaci výroční zprávy.
Podle něho samotná regulace hazardu nestačí, pozornost je nutno věnovat ochraně on-line hráčů a soustředit finanční prostředky do prevence a léčby, jejichž pokrytí je v Česku v současnosti velmi nízké. Podíl patologických hráčů, kteří se léčí, je totiž výrazně menší než u uživatelů drog.
Z dosavadních výsledků do roku 2014 vyplývá, že v riziku rozvoje problémového hráčství je přibližně pět procent dospělé populace (cca 450 tisíc osob), z toho v pásmu problémového hráčství se nachází 130 až 200 tisíc dospělých osob, z nichž cca polovinu tvoří patologičtí hráči. Je jich tedy asi tolik, co uživatelů nelegálních drog. Jenže ve srovnání s nimi jen přibližně desetina přijde do léčby, asi 3000 lidí. „Oproti minulému období, kdy to bylo 1500 lidí, je to nárůst, ale je to pořád malé číslo,“ uvedl protidrogový koordinátor.
V Česku je totiž podle dostupných informací deset až dvacet zařízení specializovaných na poskytování pomoci problémovým hráčům, jejich počet se loni zásadně nezměnil. Podporu prevence a léčby přitom považuje Vobořil proto za stejně důležitou jako zákonnou regulaci. Zvýšení počtu odborných zařízení si však slibuje od letošní podpory vlády, která na to vyčlenila asi 25 milionů korun.
Krádeže se někdy dopustilo téměř polovina patologických hráčů v léčbě, podvodu 36 procent, zpronevěry 33 procent, drogové trestné činnosti 19 procent a loupeže 9 procent hráčů.
Navíc, jak vyplývá ze studie, polovina léčených hráčů uvedla, že během hraní vždy nebo často užívali alkohol, necelá čtvrtina pak pervitin. Pouhých 16,6 procent respondentů vykazovalo v posledních 30 dnech před léčbou dobré duševní zdraví bez vážných známek deprese a úzkosti, dvě třetiny pravděpodobně trpěly úzkostně-depresivní poruchou. Téměř dvě třetiny měly někdy v životě sebevražedné myšlenky a necelých 30 procent se o sebevraždu pokusilo, polovina z nich opakovaně.
„Hazardní hraní může být často spojeno s dalšími duševními onemocněními, včetně dalšího návykového chování. Sklon k patologickému hráčství se také více vyskytuje mezi skupinami v takzvaných sociálně vyloučených lokalitách a mezi lidmi v těžkých životních situacích,“ uvádí Vobořil s tím, že ve světě existují studie, které opakovaně potvrzují, že se danému státu výrazně vyplatí vyčlenit prostředky na prevenci a léčbu, protože se mu tyto prostředky v budoucnu několikanásobně vrátí.
„Jde až o čtyřnásobný návrat prostředků. Pokud tedy studie v Česku udávají, že společenské náklady spojené s patologickým hráčstvím se pohybují někde mezi 8 a 16 miliardami korun, tak bychom měli – v případě rozhodnutí - dát do této oblasti přibližně 100 milionů korun. A ušetřit tak něco mezi 6 a 12 miliardami korun na sociálních, soudních a zdravotních výdajích,“ dodává Vobořil.
Muži hrají až čtyřikrát častěji než ženy
Počet lidí se zkušeností s hraním hazardních her každoročně narůstá. Studie, které se zaměřují na sledování rozsahu hraní hazardních her v obecné populaci v letech 2012−2015, ukazují nárůst zkušenosti s hraním v posledních 12 měsících z přibližně deseti procent v letech 2012−2013 na zhruba dvojnásobnou úroveň v letech 2014−2015. Stojí za tím právě zmíněný nárůst on-line hraní a kursových sázek.
Nejvíce hrají muži napříč všemi věkovými skupinami, a to až čtyřikrát častěji než ženy, u kterých je nárůst hazardního hraní pomalejší. Naopak u mladistvých výrazně meziročně roste. „Třicet procent mladých lidí do 17 let má zkušenost s hraním. Průměrný věk hráčů klesl,“ řekl Vobořil. Navíc část závislých na hracích automatech přechází do on-line prostředí a internetové hráčství si také samo vytváří nové hráče.
„Vzniká nová skupina hráčů on-line, zejména mladých, kteří například nikdy nehráli v kamenných hernách,“ říká koordinátor. Domnívá se, že by jednotlivé společnosti měly v herních plánech her definovat, jak budou řešit patologické hráčství. A až na základě předložení a schválení těchto plánů by tyto společnosti mohly dostat licenci na danou hru. „Co se týče další legislativní kontroly on-line hraní, je potřeba připravit vyhlášku, která vejde v platnost zároveň s účinností zákona a která přinese adekvátní regulační opatření,“ dodává.
Mezi mladými jsou oblíbené kostky či karty
V roce 2015 byla například realizována další vlna studie ESPAD mezi 16letými studenty. Ze souboru 2738 respondentů uvedlo hraní her o peníze v posledních 12 měsících celkem 9,1 procent dotázaných (15,3 procent chlapců a 3,1 procent dívek), z nichž tři procenta (4,9 procent chlapců a 0,9 procent dívek) uvedla hraní o peníze 2krát týdně nebo častěji. Studenti hráli nejčastěji on-line. Nejčastěji uváděnou hrou o peníze hranou na internetu byly karty nebo kostky, následované shodně kurzovými sázkami na sport a loteriemi.
Výše sázek meziročně vzrostla o deset procent, počet provozoven přitom klesl
V roce 2015 bylo vsazeno 152,2 miliard korun a na výhrách bylo vyplaceno 121,8 miliard korun. Příjmy provozovatelů ze hry dosáhly 30,4 miliard korun. Celková výše sázek meziročně vzrostla o deset procent, příjmy ze hry se snížily o tři procenta. Nejvyšší příjmy přinesly provozovatelům automaty (60 procent z celkových příjmů), kurzové sázky (19 procent) a loterie (18 procent).
V roce 2015 získaly veřejné rozpočty z odvodů a poplatků z hazardních her 8,08 miliard korun, ze který připadlo 2,59 miliard korun (32 %) státnímu rozpočtu, zbylých 5,49 miliard korun bylo rozděleno do obecních rozpočtů. Oproti roku 2014 se příjmy veřejných rozpočtů z odvodů z hazardu zvýšily o 101 milionu korun (1,3 %).
„Dochází k redistribuci obecních příjmů z loterijní daně. S tím, jak řada obcí zakazuje provozování technických her na svém území, se v ostatních obcích příjmy do obecních rozpočtů zvyšují,“ uvádí Viktor Mravčík, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti, které výroční zprávu zpracovalo.
„Jelikož stát sám z této činnosti vybere až osm miliard na daních, měla by být jednou z jeho primárních funkcí ochrana jednotlivců a zajištění pomoci v této oblasti, aby bylo dostatek specializovaných center a dobře realizované preventivní programy,“ uzavírá Vobořil.
Nový zákon o hazardu, který začne platit od ledna 2017, už s některými preventivními opatřeními počítá. Hráči se budou muset registrovat a povede se rejstřík vyloučených lidí, kteří nebudou smět hrát. Automaticky v něm budou všichni lidé v osobním bankrotu nebo hmotné nouzi.
Provozovatelé budou muset informovat o délce hraní a celkové prohře od aktivace účtu. „Bude také možnost sledovat hráčské chování na účtech a vytipovat hráče, kteří jsou v riziku a jejichž riziko stoupá,“ uvedl Mravčík. Vobořil upozornil, že tato aktivita bude dobrovolná.
