Lucemburk/Praha – Ministr financí Eduard Janota dnes své kolegy ve vládě varoval před vypisováním tendrů na poslední chvíli. Podle něj musejí počítat s následky a šetřením, kterému je stát nejspíš podrobí. K tomu, aby se zdrželi zásadních a nevratných rozhodnutí ve svých resortech, ministry hned po volbách vyzval i premiér Jan Fischer. Podle ekonoma a analytika České spořitelny Petra Zahradníka může takové jednání poškodit jméno České republiky.
Internetový server Aktuálně.cz přišel s informací, že ministerstvo zemědělství vypsalo týden před parlamentními volbami výběrové řízení na informační systémy celkem za 270 milionů korun. Vítěz má být vybrán v polovině července. Je tedy pravděpodobné, že v té době bude úřad ještě řídit současný ministr Jakub Šebesta. Ministerstvo odmítá, že by důvodem spěchu byl chystaný Šebestův odchod z čela resortu, úřadu prý končí smlouva s poskytovatelem služeb. Ta ale podle redaktora Respektu Jaroslava Spurného vypršela už v březnu a na vypsání řízení už je tedy stejně pozdě.
„Byla to náročnost této zakázky, náročnost příprav, zadávání dokumentace a nemohl být vybrán potenciální zadavatel k 1. dubnu 2010,“ uvádí na obhajobu mluvčí ministerstva zemědělství Dita Vrbová. Premiér Fischer se ministerstva zemědělství zastal, s argumenty prý souhlasí.
Kritiky trápí ještě jeden tendr, ten ale vyjde na dvě miliardy
Nejde o jediný tendr, který byl takto na poslední chvíli vypsán. Připojil se k němu i tendr na dvoumiliardovou zakázku na elektronické hlídání domácích vězňů, kterou vypsalo ministerstvo spravedlnosti. Jeho odpůrci navíc poukazují na vliv externí poradenské kanceláře, kde pracuje bývalý ministr spravedlnosti Pavel Němec. „Jak se upravovaly v průběhu vyhlašování té zakázky nějaké propozice, tak se zdá, že ta zakázka, byť nevíme, kolik se přihlásilo firem, už má předem známého vítěze. Je dost možné, že Pavel Němec díky svým kontaktům tyto záležitosti prosadil,“ říká Spurný.
„Kolem stanovení podmínek se točilo a mělo vliv na osud té zakázky takových padesát až šedesát lidí, takže jsem naprosto přesvědčena, že je ta zakázka transparentní,“ uvádí ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová.
Ministr financí Eduard Janota o zmíněných tendrech
„Nesouhlasím s tím. Já jsem o tom informoval pana premiéra.“
„Resorty by si měly uvědomit, že je čekají možná miliardové škrty.“
„Některé z těchto tendrů jsou obklopeny nebo obestřeny celou řadou pochybností.“
Minulé ukvapené tendry Janotovy obavy potvrzují
Souhlasí s ním i Spurný. Tvrdí, že se ukvapené tendry nevyplatily ani v minulosti. To podepsal třeba ministr pro místní rozvoj Petr Lachnit nevýhodnou smlouvu na pronájem státních budov, a to v den své demise. Ministr obrany Kühnl dal zase těsně po minulých volbách zelenou nákupu transportérů Pandur, které hned vzbuzovaly kontroverze. Jako příklad uvedl Spurný i nákup švédských stíhacích letounů Gripen.
Podle mluvčího vlády Romana Proroka premiér proto trvá na tom, aby se ministři zdrželi zásadních a nevratných rozhodnutí, zejména pak organizačních a personálních. „Neznamená to však, že ministerstva přestanou fungovat a plnit své povinnosti. S tím souvisí i zajišťování jejich chodu prostřednictvím veřejných zakázek vypisovaných a vyhodnocovaných v souladu se zákonem, které jsou v plné kompetenci a odpovědnosti resortů,“ dodal Prorok.
Podle místopředsedy ODS Petra Nečase, který skládá nový kabinet, slíbil premiér na pátečním jednání, že proti nevhodným postupům zasáhne. „Shodli jsme se na tom, že by bylo velmi nevhodné dělat podstatné personální změny, vypisovat výběrová řízení a podobně. Většina členů vlády podle mých informací postupuje tímto uměřeným a rozumným způsobem, někteří nikoli, a zajímalo by mě proč,“ řekl Nečas. „Stávající vláda by již neměla zahajovat či organizovat rozsáhlá výběrová řízení, která mohou v příštím období znamenat poměrně vysoké dopady na veřejné rozpočty,“ přidává se názorově lídr sociálních demokratů Bohuslav Sobotka.
Ukvapené a netransparentní zakázky přicházejí Česko draho
Ekonom a analytik České spořitelny Petr Zahradník
„Existují odhady, ale to jsou samozřejmě jenom odhady, které hovoří o takzvané korupční prémii, která se v rámci České republiky pohybuje někde mezi 10 až 15 procenty. Když vezmeme v úvahu, že objem veřejných zakázek z národních zdrojů, to znamená ze státních i krajských, činí zhruba 120 miliard ročně, k tomu připočteme zhruba 100 miliard korun ročně z evropských fondů, které jsou samozřejmě pod daleko intenzivnější kontrolou jak ex ante, tak ex post, tak můžeme hovořit o částce 20, možná 25 miliard korun ročně, jakési nadsazení oproti té indikované ceně. Jinými slovy, za těch 25 miliard korun ročně bychom měli vidět více výkonů, více kilometrů dálnic či dalších oblastí, na které se ty zakázky vztahují.“
Podle Zahradníka by takovou situaci vyřešil transparentní kalendář, který by znázorňoval rozložení veřejných zakázek během celého funkčního období. Na začátku období by taktéž mělo být jasně zdůvodněno a určeno, v jakých oblastech se zakázky budou vypisovat. Pokud totiž vznikne neetická veřejná zakázka, její morální dozvuky jsou velmi vysoké a Česká republika ztrácí mezinárodní kredit.
