Praha – Srpnová nezaměstnanost ve výši 8,5 procent může podle mnohých rapidně vzrůst. Odbory odhadují, že v příštím roce by mohla stoupnout až na 12 procent. V uplynulých letech přitom Česko patřilo k zemím s nižší nezaměstnaností. Vlastimil Tlustý, který váhá s podporou návrhu rozpočtu Eduarda Janoty, odhaduje, že nezaměstnanost již v září vzroste v souvislosti s nahlášením některých absolventů vysokých škol na úřady práce až o procento a půl. Expremiér Miloš Zeman v Otázkách Václava Moravce poznamenal, že jako řešení rostoucí nezaměstnanosti vidí zpružnění pracovní doby. Užitečným by podle něj bezesporu mohlo být rovněž přísnější vyplácení sociálních dávek spojené např. se zapojením do veřejně prospěšných prací.
Jak zkrotit nezaměstnanost? Pružné úvazky nebo veřejně prospěšné práce
Bývalý ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD) problém čerstvých absolventů bez práce chápe, ale nepřeceňuje. „Existují absolventské programy, které jim mohou pomoci, já vidím jako nejriskantnější skupinu lidí ve věku nad 55 let,“ dodává Škromach. Zmírnit nárůst nezaměstnanosti by podle něj mohlo kvalitnější čerpání a směřování peněz z evropských fondů. „Model, kdy zaměstnanec např. tři dny v týdnu pracuje a dva dny se vzdělává, funguje, byl součástí toho prvního balíčku, který zavedla ještě Topolánkova vláda,“ upozorňuje exministr průmyslu a obchodu Martin Říman.
„Je třeba si uvědomit, že v dobách konjunktury před několika lety, kdy ekonomika rostla až o pět procent, byla nezaměstnanost vyšší, než je teď, současná nezaměstnanost 8,5 procenta by ještě před třemi, čtyřmi lety byla považována za fantastický výsledek,“ myslí si Martin Říman. Miloš Zeman nicméně slova exministra vyvrací. „Vývoj nezaměstnanosti je proti vývoji HDP zpožděn o dva, někdy až o tři roky, vývoj HDP a nezaměstnanost ve stejném čase tedy nejde srovnávat,“ vysvětluje Zeman.
GALERIE
videogallery_92799
Jaroslav Hanák, 1. viceprezident Svazu průmyslu a dopravy:
„Nezaměstnanost je obrovský vykřičník. 8,5 procent představuje extrémní optimismus, to číslo bude k deseti procentům. Jestli nebude dobře fungovat jedno z mála opatření, které pomohlo podnikatelům, program Vzdělávejme se!, nebo jestli nebude přidána nějaká miliarda, tak bude zle.“
Co se týče Zemanova receptu na řešení vzrůstající nezaměstnanosti, jsou známá. Prvním je restrukturace výdajové stránky státního rozpočtu ze spotřeby na investice. Dalším je požadavek tvrdších podmínek výplaty sociálních dávek spojené např. s veřejně prospěšnými pracemi. „A nemusí přitom jít pouze o zametání ulic či chodníků. Může jít i o jednodušší stavební práce, na našich obcích je totiž stále co zkrášlovat,“ navrhuje Zeman. Řešením podle něj mohou být rovněž pružné nebo částečné pracovní úvazky. „Podíl těchto úvazků na pracovním trhu v západní Evropě je zhruba desetkrát větší, než je tomu v České republice.“ Škromach upozorňuje, že problém flexibilních pracovních úvazků může narazit na ochotě zaměstnavatelů.
Logicky s rostoucí nezaměstnaností klesá v Česku inflace. V současnosti se pohybuje pouhých pár desetinek nad nulou. „My se obáváme, že může dojít k deflaci. I to je důvod, proč zpochybňujeme tvorbu státního rozpočtu. Deflace spolu s vysokou nezaměstnaností je naprosto pekelním koktejlem, který nemůže dobrému východisku pro další státní rozpočet,“ dodává předseda Odborového svazu KOVO Josef Středula.
Odboráři, podnikatelé a někteří politici dnes také zpochybnili odhady ministerstva financí týkající se vývoje ekonomiky v roce 2010. Zatímco resort Eduarda Janoty počítá s růstem kolem 0,3 procenta, odhaduje Tlustý propad až o pět procent. Pokles hospodářství o dvě procenta očekávají také odbory, ke stejnému číslu se přiklonil i Zeman. Pokles ekonomiky odhaduje pro příští rok i Hanák. „Určitě to nebude kladné číslo,“ řekl.
Kdy bude euro?
„Základním argumentem není ani tak snížení transakčních nákladů, ale to, že je prakticky vyloučena spekulace s národní měnou, která má relativně slabé devizové rezervy,“ dává argument pro přijetí eura Miloš Zeman. Na pořadu dne nicméně tato otázka nejen kvůli neplnění Maastrichtských kritérií ze strany Česka není. „Kdybych byl velký optimista, tak bych mluvil o roce 2015, ale spíše bych si dal rok až dva roky rezervu,“ odhaduje Zeman možný termín společné evropské měny.
Primární otázkou teď pro exekutivu musí být snaha o překonání problémů s rostoucí nezaměstnaností a o obnovení ekonomického růstu. Martin Říman tvrdí, že přemýšlet o termínu eura je v současnosti ztráta času. Podle něj je třeba sledovat dopad přijetí eura např. na slovenskou ekonomiku, aby se Česko do budoucna poučilo ohledně otázky vhodného termínu přijetí evropské měny.
GALERIE
Martin Říman