Intel má naději, že nebude muset platit miliardovou pokutu. Evropa bude spor znovu posuzovat

Soudní dvůr zrušil rozsudek Tribunálu, kterým byla potvrzena pokuta největšímu světovému výrobci polovodičových obvodů, americkému Intelu, ve výši 1,06 miliardy eur (27,6 miliardy korun) za zneužití dominantního postavení. Pokutu před více než osmi lety Intelu vyměřila Evropská komise. Věc se vrací Tribunálu, aby posoudil argumenty společnosti ohledně způsobilosti sporných slev omezit hospodářskou soutěž. Uvedl to ve středečním prohlášení Soudní dvůr EU.

Komise v květnu 2009 uvedla, že Intel se pokoušel vytlačit svého jediného vážného konkurenta firmu Advanced Micro Devices (AMD) z trhu, když výrobcům počítačů nabízel slevy v případě, že budou většinu čipů kupovat od něj. Pokutu za tento postup Intelu stanovil Brusel na 1,06 miliardy eur, což byla v té době rekordní výše.

Intel podal na Evropskou komisi žalobu k lucemburskému Tribunálu, který je jako součást Soudního dvora EU druhým nejvyšším soudem v Evropské unii.

Tribunál v roce 2014 pokutu potvrdil, Intel se však proti tomuto rozhodnutí odvolal. Loni toto odvolání podpořil generální advokát Soudního dvora EU Nils Wahl, který dospěl k závěru, že případ je zapotřebí přezkoumat.

Tribunál musí prozkoumat všechny argumenty Intelu

Podle společnosti Intel se Tribunál dopustil mimo jiné nesprávného právního posouzení, když nezkoumal sporné slevy z hlediska všech okolností projednávané věci.

Jelikož Tribunál potvrdil argumentaci Evropské komise s tím, že není nutné analyzovat všechny okolnosti projednávané věci, a konkrétně ani uplatnit kritérium stejně výkonného konkurenta (známé v angličtině jako „As efficient competitor test“, dále jen „test AEC“), Soudní dvůr rozhodl, že Tribunál byl povinen zkoumat všechny argumenty společnosti Intel uplatněné v souvislosti s tímto testem a věc mu vrátil k projednání.

  • Nejvyšší pokuty, jaké kdy udělila Evropská komise (EK) za porušování pravidel hospodářské soutěže (řazeno podle výše pokuty po případném snížení soudem).
  • 2,93 miliardy eur – červenec 2016 – společnosti MAN, Volvo/Renault, Daimler, Iveco a DAF za kartelovou dohodu velkých výrobců nákladních automobilů. Pokuta se netýkala MAN, který věc oznámil.
  • 2,42 miliardy eur – červen 2017 – americký internetový gigant Google za zneužití dominantního postavení na trhu. Ve svém vyhledávači podle komise zvýhodňoval jiný vlastní produkt, a to službu pro porovnávání obchodních nabídek. Jde o nejvyšší pokutu pro jednotlivou firmu. Google se odvolal.
  • 1,41 miliardy eur – prosinec 2012 – sedmi mezinárodním skupinám firem, včetně Philips a LG Electronics, kvůli kartelu v oblasti katodových zářivek mezi lety 1996 a 2006.
  • 1,31 miliardy eur – prosinec 2013 (původně 1,71 miliardy eur) – britské Royal Bank of Scotland (RBS), americkým Citigroup a JPMorgan, německé Deutsche Bank, francouzské Société Générale a makléřské firmě RP Martin za manipulace s londýnskou úrokovou sazbou LIBOR a její obdobou pro eurozónu EURIBOR.
  • 1,18 miliardy eur – listopad 2008 – výrobcům autoskel (firmy Pilkington, Soliver, Asahi a Saint-Gobain) za kartel v letech 1998 až 2003, kdy se mimo jiné domlouvaly na cenách.
  • 1,06 miliardy eur – květen 2009 – americkému výrobci počítačových čipů Intel za to, že poskytoval výrobcům počítačů slevy za to, že omezovali používání čipů konkurenčního výrobce Advanced Micro Devices; pokuta potvrzena v roce 2014.
  • 997 milionů eur - leden 2018 - americkému výrobci čipů Qualcomm za to, že platil svému klíčovému zákazníkovi, společnosti Apple, miliardy dolarů za to, aby nenakupoval u konkurence.  Zatím na počátku řízení. 
  • 953,3 milionu eur – březen 2014 – pěti společnostem z EU a Japonska za účast na kartelu na trhu s automobilovými ložisky v letech 2004 až 2011.
  • 860 milionů eur – únor 2008 (původně 899 milionů eur) – americké softwarové společnosti Microsoft za zneužívání dominantního postavení na trhu (firma podle EK dostatečně nezpřístupnila informace o svých produktech rivalům, respektive jim za přístup k těmto technickým informacím účtovala neodůvodněně vysoké licenční poplatky).
  • 832,4 milionu eur (původně 992 milionů) – únor 2007 – pěti firmám (ThyssenKrupp, Otis, Kone, Schindler a Mitsubishi Electric) za kartel při výrobě výtahů v letech 1995 až 2004.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Na návratu karenční doby se koalice neshodla, řekl ministr Šťastný

Vládní koalice se nedohodla na znovuzavedení karenční doby, tedy prvních tří dnů nemoci bez náhrady výdělku. Proti byla část ANO a SPD, uvedl pro Českou televizi ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé).
13:57Aktualizovánopřed 19 mminutami

Europoslanci schválili úpravu systému ETS 2

Poslanci Evropského parlamentu schválili úpravu emisního systému ETS 2 s cílem kontrolovat ceny chystaných povolenek pro silniční dopravu a budovy. Nová pravidla zavádějí cenový strop 45 eur (1100 korun) za tunu CO2, po jehož dosažení se do oběhu začnou automaticky uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability. To má růst cen omezit. Úprava vstoupí v platnost poté, co ji schválí také členské státy. Europoslanci rovněž navrhli změnu návrhu Evropské komise, který se týká systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1. Chtějí zachovat rušení emisních povolenek.
12:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
včera v 08:00

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
včera v 06:00

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
13. 9. 2026

Čeští ovocnáři i zemědělci hlásí obří ztráty, úroda bude nízká

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
13. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.