Hypotéka se vyplatí i po zvednutí sazeb, říkají bankéři. U cen nemovitostí čekají další růst

Nahrávám video

Zvednutí úrokových sazeb sice může pro část obyvatel snížit dostupnost bydlení, samotné hypoteční úvěry ale stále nejsou drahé a vyplatí se zejména ty s delší fixací. Shodli se na tom bankéři, kteří o navyšování sazeb Českou národní bankou debatovali v Byznysu ČT24. Očekávají, že ceny bydlení v Česku dál porostou.

Aktuální meziroční inflace v srpnu překročila čtyři procenta, což je tempo, které Český statistický úřad evidoval naposledy před třinácti lety. Česká národní banka se proti dalšímu růstu rozhodla zakročit minulý týden, když oznámila zdvojnásobení základních úrokových sazeb na půl druhého procenta.

Šlo o nejvýraznější zvýšení za posledních čtyřiadvacet let. Na růst základních úrokových sazeb už reagují i jednotlivé komerční banky, zvyšují své sazby, a prodražují tak úvěry spotřebitelům.

Růst úroků

Od čtvrtka porostou úroky u České spořitelny, a to průměrně o čtyři desetiny procentního bodu. ČSOB zvýší sazby v pondělí, průměrně o tři desetiny procentního bodu, blíže nespecifikované zvýšení připouští i Airbank. Další ústavy Fio Banka, Komerční banka, Raiffeisenbank a UniCredit Bank momentálně analyzují situaci. Z oslovených sazby neplánuje zvyšovat jen Sberbank.

Podle řady expertů krok ČNB nebyl poslední a další může přijít v následujících měsících, což očekávají i bankéři, kteří o hypotékách diskutovali v Devadesátce ČT24.

„Čeká nás zvyšování sazeb, je to nevyhnutelné s ohledem na to, že inflační výhled je neradostný a očekáváme vyšší růst cen. Dvě procenta (jako základní úroková sazba) jsou naprosto realistická,“ poznamenal někdejší člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal a stejně mluvil i generální ředitel Modré pyramidy Michael Pupala: „Dá se očekávat, že sazba ČNB se do konce roku dostane ke dvou procentům a predikce je, že příští rok by měla být kolem 2,5 procenta, což je dlouhodobý normál.“

Sazba hypoték

Navyšování sazeb se nutně promítne i do průměrné úrokové sazby hypoték. Ta pozvolna roste od začátku kalendářního roku a v srpnu (což jsou poslední dostupné hodnoty) činila podle Fincentra Hypoindex 2,32 procenta. Nejvyšší hodnoty za posledních pět let dosahovala v lednu 2019 s rovnými třemi procenty.

„Vracíme se o rok a půl zpátky do doby před covidem, kdy úrokové sazby u hypoték byly na úrovni tří procent. Peníze se zdražují, ale bavíme-li se o úvěrech na bydlení, budou to stále jedny z nejlevnějších peněz, které na trhu budou,“ komentuje perspektivy hypotečního trhu člen představenstva z ČSOB Jan Sadil. Extrémně nízké úrokové sazby a hypotéky podle něj nebyly dlouhodobě udržitelné.

„Tříprocentní sazby neznamenají dramaticky drahé hypotéky, měli jsme dobu, kdy byla sazba kolem čtyř pěti procent. Hypotéka za tři procenta je stále výhodná investice. Při investici pro potřeby vlastního bydlení je vhodná doba téměř vždycky. Neváhal bych,“ dodává Pupala.

Bankéř Lízal potom upozorňuje, že podle rostoucích sazeb hypoték „nás čeká lepší budoucnost“ – úrokové sazby totiž padají ve chvíli, kdy se ekonomice nedaří, roste nezaměstnanost, což se momentálně neočekává. „Úspory obyvatelstva rostou a nevidím důvod, proč by měla přijít ekonomická krize.“

Vývoj základní úrokové sazby ČNB (v %)
Zdroj: ČNB

Stále dražší bydlení

Rostoucí hypotéky učiní pořízení vlastního bydlení ještě nedostupnějším. To může doložit i modelový příklad devadesátiprocentní hypotéky na nových pražský byt o rozloze šedesát metrů (se splátkami rozloženými na třicet let). Před pěti lety byla jeho průměrná cena 4 294 020 korun a s hypotékou 3,864 milionu činila měsíční splátka 13 844 korun (při tehdejších úrokových sazbách). Letos se tentýž byt prodává už za 7 108 800 korun, devadesátiprocentní hypotéka je 6,397 milionu a měsíční splátka 24 751 korun – čili o jedenáct tisíc víc.

Průměrná splátka na nákup průměrného bytu za pět let se tak zvedla o 78,8 procenta, zatímco průměrná mzda vzrostla o 30,5 procenta. Bankéři přiznávají, že avizovaný růst úroků dostupnosti bydlení uškodí. „Pokud má někdo nadprůměrný příjem, tak to problém nebude. Ti s průměrným příjmem budou muset počítat, jestli se jim vyplatí jít do hypotéky na drahý dům, který se jim líbí, nebo jít (bydlet) kousek vedle,“ poznamenal bankéř Lízal.

Není co kupovat

„Dostupnost vlastního bydlení se bude snižovat,“ potvrzuje Pupala z Modré pyramidy. „Musíme si zvyknout na nový normál. Je to trend, který není odlišný od západní Evropy. Klient si bude muset spořit výrazně dopředu,“ dodal s tím, že očekává renesanci stavebních spoření.

Současně upozorňuje, že primární příčinou je stav na trhu s nemovitostmi. „Nemovitosti nejsou a není co kupovat. Je vyprodáno. Cena nemovitostí posledních deset let roste a v posledním roce byla dynamika taková, že jsme ji neočekávali,“ prohlásil a dodal, že s ohledem na vyhladovělý trh nečeká, že by cena bytů klesala, byť růst nemusí být už tak rychlý.

Sadil z ČSOB potom očekává, že se hypoteční trh zčásti zchladí proto, že velkou část letošních objemů představovalo refinancování úvěrů – a také proto, že s vyššími úrokovými sazbami už nemusí být výhodné kupovat byt jako investiční příležitost, místo na bydlení.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 5 hhodinami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 6 hhodinami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 6 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 11 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
16. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
16. 5. 2026

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizováno16. 5. 2026

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026
Načítání...