Brno – Často nekalé praktiky podomních prodejců vedly k tomu, že se řada měst rozhodla prodejce od domů vytlačit. Ústavní soud se dnes zastal města Františkovy Lázně, jehož vyhlášku zakazující podomní prodej napadl krajský úřad Karlovarského kraje. Podle ústavních soudců je městská vyhláška v pořádku a svobodné podnikání neomezuje, podomní prodejci totiž mají stále možnost své služby nabízet například u stánků na ulici.
Kosmetika, spotřebiče, levnější energie pro domácnost. Produkty, které bylo zvykem nabízet i „na ulici“ nebo lidem mezi dveřmi jejich bytu. Podomní prodej přitom často lákal méně spolehlivé obchodníky, jejichž praktiky a nátlak vedly k tomu, že lidé uzavírali nevýhodné smlouvy nebo kupovali předražené výrobky.
Řada radnic se proto snažila podomní a pouliční prodej upravit vyhláškou, tento typ prodeje je v Česku zakázán už ve stovkách obcí a měst. Mezi nimi byly i Františkovy Lázně. Nadřízenému krajskému úřadu se ale vyhláška nezdála, podal proto k Ústavnímu soudu návrh na její zrušení.
Zákaz podomního prodeje vydalo v Česku už 85 obcí a měst a další přibývají. Jako první zakročil proti obchodníkům obcházejícím domy před čtyřmi lety Uničov na Olomoucku. Za porušení vyhlášky hrozí prodejcům pokuta až 200 tisíc korun.
Ústavní soud se dnes města zastal. „Tato činnost může být nadále provozována jiným způsobem, zejména formou stánkového prodeje, který na území města Františkovy Lázně není žádným jeho nařízením omezen,“ vysvětlila mluvčí soudu Miroslava Sedláčková. Za těchto okolností soudci dospěli k názoru, že se nejedná o omezení svobodného podnikání, byť se zákaz vztahuje na celé území obce.
„Účelem zákazů je totiž zamezení jednání, jež v konkrétních poměrech obce narušuje veřejný pořádek a působí na její obyvatele obtěžujícím způsobem, přičemž se to může týkat všech částí obce. Opodstatněnost takovéto regulace lze obzvlášť předpokládat v lázeňském městě, jež je navštěvováno za účelem léčení a odpočinku. Je však nutné zdůraznit, že uvedené závěry neznamenají automatické schválení dalšího zákazu pochůzkového a podomního prodeje na celém území jakékoliv obce,“ dodala Sedláčková s tím, že pokud by se například jednalo o obec, jejíž obyvatelé žijí roztroušeni na větším území, mohl by být zákaz podomního prodeje naopak na překážku.
„My chráníme zájmy občanů, a zavedli jsme ji v zásadě na žádost občanů. Jsem rád, že se Ústavní soud přiklonil na naši stranu,“ komentoval výsledek starosta Františkových Lázní Ivo Mlátilík (nez.).
Krajskému úřadu se nelíbilo to, že město v tržním řádu nevyjmenovalo možnosti, jak jinak lze podnikat mimo provozovny. I tento argument ale soud smetl ze stolu. „Ústavní soud se domnívá, že nikde není stanovena povinnost obce, že pokud něco zakáže, musí zároveň pozitivně vymezit to, co je povoleno. V právu platí, že co není zakázáno, je dovoleno. Františkovy Lázně pouze zakázaly a necítily potřebu to, co je dovoleno, ještě jednou vyjmenovat,“ konstatoval předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.
Nejzranitelnější jsou senioři
Navzdory osvětě a medializaci triky nepoctivých podomních prodejců stále fungují. Vyváznout ze setkání s podomním obchodníkem, které si člověk pustil do domu, vyžaduje často přímo nadlidské úsilí. Je pochopitelné, že obchodník chce prodat, zákazník se ale nesmí dostat do situace, kdy věc raději koupí, jen aby se prodejce zbavil. Takový způsob prodeje je totiž nezákonný a zvlášť agresivní nátlak může Česká obchodní inspekce i potrestat.
Nejzranitelnější skupinou potenciálních „zákazníků“ jsou senioři. Ti prodejcům či přímo podvodníkům často otevřou a pustí je i do bytu. Nejhorší variantou je podomní prodej spojený s trestnou činností. V takové případě se chce falešný prodejce dostat do bytu proto, aby zmapoval, kde jsou cennosti a peníze, a mohl je ukrást.
Kořist podomních prodejců – popletený důchodce
Podomní prodejci nenabízejí jen hrnce, deky a nože, ale také pojištění, plyn, kabelovou televizi nebo elektřinu. V Ostravě je prodej po domech vyhláškou zakázaný, mnozí to však nerespektují. Lidé by je měli vyhánět od dveří, ne všichni na to ale mají povahu.
Osmasedmdesátiletý Lev Přeček z čtvrti Hrabůvka podepisuje nové smlouvy na energie několikrát do roka. Jeho dcera proto převedla odběrné místo na sebe, ale ani to nepomohlo. Agenti si pomohli plnou mocí a přiměli starého pána uzavřít další smlouvu. Když se ho dcera vyptává, mnoho se nedozví. „Já nevím, jsem už trochu popletený,“ přiznává Lev Přeček. Kvůli vysokému věku, určité křehkosti a vstřícnosti k lidem je typickou obětí podomních obchodníků, kteří často donutí důchodce podepsat i věci, kterým nerozumějí.
Přečkova dcera s tím má starosti. „Ani nevím, u které společnosti jsme vlastně přihlášení, nevím, kdo nám bude energii dodávat, jestli někde něco nedlužíme, jestli nebudeme za energii platit dvakrát,“ vysvětluje Milena Langerová. Neoprávněně uzavřené smlouvy se pokouší zrušit, navíc se rozhodla podat stížnost k Energetickému regulačnímu úřadu.
Rozpoutat vlnu zákazů pomohl dokumentární film režisérky Silvie Dymákové Šmejdi, který popisuje, jak to chodí na předváděcích zájezdech pro seniory. Dymáková natáčela přímo na akcích, kde organizátoři dávají třeba dárky zdarma. Dokument však současně ukazuje, že je při tom nutí nakupovat předražené zboží. Podobné praktiky používají taky někteří podomní prodejci.
