Praha - Světová ekonomika zažívá těžké časy. Navíc hrozí, že fenomén finanční krize se stane problémem celospolečenským, který zhorší sociální postavení širokých vrstev obyvatel světa. Jak vypadá současná situace a jaké jsou prognózy do budoucna? Na to se snaží dát odpověď Mezinárodní finanční fórum Zlaté koruny, které dnes probíhá v Praze. Na seznamu jeho hostů figurují mimo jiné jména ekonoma Jana Švejnara, člena bankovní rady České národní banky Roberta Holmana či bývalého premiéra Miloše Zemana.
„Finanční krize se transformuje v krizi hospodářskou a na nás je, abychom dělali všechno proto, aby se nepřeměnila v krizi sociální se společenskými a politickými dopady,“ naznačil cíl, který by měly ctít národní vlády, hned v úvodu fóra prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl.
Recese: V USA hluboká a krátká, V Evropě mělká, ale dlouhá
Jak se bude situace ve světě čelícím finanční krizi vyvíjet dále, nastínil ekonom Jan Švejnar. S nejhlubší krizí počítá ve Spojených státech. „Budou tam bezprostřední dopady na životní situaci obyvatel. Ta krize bude ale kratší a bude tam pak rychlý rozmach, rychlá konjunktura,“ zdůraznil ve svém projevu.
V Evropě podle Švejnara zmírní průběh krize zabudované stabilizátory, mezi které patří například podpora v nezaměstnanosti. Proti Evropě ale bude hrát především to, že je ve svých krocích značně nejednotná. „V Evropě budeme mít mělčí recesi, ale může být výrazně delší než ve Spojených státech,“ předpověděl Švejnar. Česká republika bude podle něj ráda, když se v příštím roce nepropadne do recese.
Další ohrožení: deflace
Švejnar se bojí také toho, že se ve světových ekonomikách začnou výrazně prosazovat deflační tendence, které by ekonomickou situaci ještě dále zhoršily. „Jestliže by nastala deflace, může být reálná úroková míra velmi vysoká a v tu chvíli to brzdí jakýkoliv rozmach ekonomik, což je přesně ten pravý opak toho, co potřebujeme během recese,“ obává se ekonom.
Finanční krizi vyvolala uvolněná monetární politika Spojených států a také to, že především americké banky poskytovaly tzv. podstandardní hypotéky, které pak zabalené do úhledných balíčků posílaly na trh celého světa. Jednotlivé státy pak měly jen omezenou možnost proti zárodkům krize zasáhnout, protože objem finančních derivátů, které kolují po globálních finančních trzích, mnohokrát převyšuje hrubý domácí produkt celého světa.
