Ministerstvo spravedlnosti spustilo on-line zápisy do rejstříků, díky kterým bude založení firem levnější, rychlejší a jednodušší. Podnikatelům budou tuto službu nabízet kromě soudů nyní i všichni notáři. Novinka prokázala svou funkčnost v testovacím procesu a od pátku se tak spouští naostro.
Notáři tak budou nově zapisovat potřebné údaje on-line přímo do obchodního rejstříku. Podnikatel dostane výpis hned do ruky a na internetu a v systému Czech Point se objeví do druhého dne.
„Se zavedením on-line zápisů se původně počítalo již v souvislosti s účinností nového občanského zákoníku od začátku roku 2014, ministři minulých vlád však “pozapomněli„ vytvořit související legislativní normy a IT řešení. Tento rest jsme napravili a od zítra již podnikatelé mohou ušetřit až tisíce korun při zápisu společnosti do rejstříku,“ uvedl ministr spravedlnosti Robert Pelikán.
Zápis u notáře se vyplatí u prvozápisu firem
Nově si za provedení zápisu notář naúčtuje poplatek tři sta korun plus DPH, a za sepsání notářského zápisu, kterým se osvědčí splnění podmínek pro zápis, tisíc korun plus DPH. Účastníci rejstříkového řízení, kteří dají přednost zápisu u notáře, zaplatí však v konečném součtu při prvotním zápisu méně výdajů než ti, kteří se rozhodnou pro totéž, jen přes rejstříkový soud. Soudní poplatky budou totiž nižší u notáře než u rejstříkového soudu.
Například poplatek za založení - tedy první zápis akciové společnosti - vychází u notáře na osm tisíc korun, zatímco u soudu na dvanáct tisíc korun, u společnosti s ručením omezeným bude soudní poplatek u notáře 2700 korun, u soudu pak šest tisíc.
Nejlevněji lze tedy firmu s ručením omezeným pořídit za devět tisíc korun namísto dřívejších jedenácti. K původním pěti tisícům korun za založení se připočítává 2700 korun za soudní poplatek a 1300 korun plus DPH za provedení zápisu u notáře.
V případě provádění změn nebo doplnění zápisu zaplatí účastník řízení u notáře tisíc korun, u soudu pak dva tisíce korun. Soudní poplatky za zápis do veřejných rejstříků, jež de facto představují příjmy státního rozpočtu, odvede notář rejstříkovému soudu.
Prezident Notářské komory Radim Neubauer také upozornil, že jen ten notář, který provedl první zápis u daného podnikatelského subjektu, může zároveň provést zápis do obchodního rejstříku. „Zápis u notáře se vyplatí zejména tehdy, pokud jde o prvozápis. Platí to finančně. Samozřejmě výhoda realizace přes notáře bude v tom, že je to rychlejší a s osobním přístupem, protože pokud například podnikatel uvede něco špatně, tak ho soud kontaktuje třeba až za pár dní,“ vysvělil Neubauer.
„Notářská komora nám pomohla nastavit a zprovoznit velice účinný nástroj, díky kterému bude například možné založit novou obchodní společnost výrazně jednodušeji a rychleji než doposud, navíc s nižšími náklady a bez rizik spojených s čekáním na vyřízení věci u soudu. Jestliže si zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, jenž nabyl účinnosti v rámci rekodifikace civilního práva na začátku loňského roku, kladl za cíl zkvalitnit podnikatelské prostředí, potom k faktickému naplnění tohoto legislativního přání dochází právě v těchto dnech,“ doplnil k významnému rozšíření možností pro zápis skutečností do obchodního rejstříku Robert Pelikán.
Ministr dále připomněl, že v souvislosti se zavedením možnosti provádění zápisů notáři by měla rovněž poklesnout administrativní zátěž rejstříkových soudů, což vyplývá i z vyjádření prezidenta Notářské komory Radima Neubauera. „Notář na základě sepsání podkladového notářského zápisu a po zaplacení soudního poplatku provede přímo zápis do veřejného rejstříku a ihned po provedení zápisu vydá osobě výpis z veřejného rejstříku s provedenými změnami. Zároveň zašle rejstříkovému soudu v elektronické podobě písemnosti do spisu a založí příslušné listiny do sbírky listin,“ uvedl Neubauer.
Zmodernizovaný elektronický systém obchodního rejstříku provázely v minulém roce výpadky. Nový ředitel ministerského IT odboru Jan Ladin však uvedl, že tentokrát zvolili „daleko bezpečnější cestu“, a další kolaps tak podle něj nehrozí. „Notáři jsou lehce nadšeni z toho, jak rychle to šlape,“ podotkl. To potvrdil šéf notářů Neubauer. „Systém skutečně reaguje rychle a flexibilně,“ popsal zkušenosti prvních notářů, kteří se zapojili do testování novinky a kteří do dnešního dne provedli prvních 34 zápisů.
Jednou z dalších změn, která by mohla podnikatelům zjednodušit život, by nyní podle šéfa notářů Neubauera bylo to, kdyby se nemusel základní kapitál do výše tisíce korun skládat na zvláštní účet do banky. „Nový občanský zákoník totiž umožňuje založení společnosti s ručením omezením se základním vkladem ve výši jedné koruny, ale kvůli tomu musí vynaložit její zakladatel tisíc korun na poplatku u notáře navíc,“ uvedl pro ČT24 Neubauer.
Nejrychlejší založení firmy je v Singapuru a na Novém Zélandu
Česko zatím nikdy nepatřilo mezi země, kde je založení firmy jednoduchou a levnou záležitostí. Naopak. Například podle údajů studie Světové banky Doing Business se nachází mezi zeměmi, kde je založení firmy pomalé, komplikované a drahé. I když podle výsledků z konce loňského roku se ve srovnání s rokem přechozím posunula o tři příčky, přesto se umístila až na 44 pozici. Předběhly ji nejen Polsko či Slovensko, ale také Gruzie, Bulharsko nebo Thajsko. Naopak první pětku po Singapuru tvoří Nový Zéland, Hongkong, Dánsko a Jižní Korea. Žebříček téměř 190 států uzavírají Středoafrická republika, Libye a poslední africká Eritrea.
Novinkou, která se zavádí od pátku, by si však Česko mohlo statistiky značně polepšit. A to jak co do rychlosti, tak co do nákladů, které se založením firmy souvisí. Zatímco v Česku dosud náklady na založení firmy činily podle údajů Světové banky zhruba tisíc eur (Světová banka při svých výpočtech zkoumala podmínky pro firmu s maximálně 50 zaměstnanci a základním kapitálem ve výši desetinásobku HDP na obyvatele dané země) a zřízení společnosti podle OECD zabralo 19,5 dne, nyní by tedy nejlevnejší varianta měla stát zruba 333 euro a firma by se oficiálně měla objevit v systému společností do druhého dne.
Kam mohou zapisovat notáři
Kromě obchodního rejstříku budou moci notáři provádět přímé zápisy i do následujících veřejných rejstříků:
- spolkového rejstříku, do kterého se zapisují zejména spolky, odborové organizace, mezinárodní odborové organizace, organizace zaměstnavatelů, mezinárodní organizace zaměstnavatelů, pobočné spolky, zahraniční spolky vyvíjející činnost na území České republiky a další
- nadačního rejstříku, do kterého se zapisují nadace a nadační fondy
- rejstříku ústavů, do kterého se zapisují ústavy
- rejstříku společenství vlastníků jednotek, do kterého se zapisují společenství vlastníků jednotek
- rejstříku obecně prospěšných společností, do kterého se zapisují obecně prospěšné společnosti
