Evropské burzy dnes hýřily optimismem

Praha/Frankfurt nad Mohanem/Londýn - Pražská burza po předchozích poklesech nabrala dech a zažila největší dvoudenní růst od dubna 2009. Od začátku týdne si hlavní index PX, který dnes stoupl o 3,63 procenta na 934,4 bodu, připsal už více než osm procent. Dařilo se rovněž západoevropským trhům, jejichž akcie rostly nejrychleji za posledních 16 měsíců.

Nejvíce rostly opět akcie Erste Group Bank, které zpevnily o téměř 11,5 procenta na 508 korun. Od pátečního minima tak přidaly 33 procent. O pět procent na 140 korun vzrostly i cenné papíry těžební NWR. Posílení o necelé procento na 174 korun zaznamenaly také akcie Unipetrolu. ČEZ přidal 0,53 procenta na 703,70 koruny. 

„Investoři po dlouhé sérii propadů spekulovali, že evropští představitelé v nejbližší době přijdou s plánem na řešení současné dluhové krize,“ vysvětlil Pavol Mokoš z Patria Direct. Také podle analytika Komerční banky Miroslava Adamkoviče dnes burzy ovládl neskrývaný optimismus. O více než tři procenta rostly i okolní trhy, rakouský ATX zpevnil dokonce o 5,5 procenta.

Logo Burzy cenných papírů Praha
Zdroj: Jindřich Mynařík/ISFA/LN

Se ztrátou nakonec uzavřely jen akcie telekomunikační společnosti Telefónica. „Investoři tak zřejmě přeskupovali své pozice z dividendové Telefóniky do rizikovějších titulů, které by v případě dalšího růstu mohly skrývat mnohem větší růstový potenciál,“ dodal Mokoš.

Západoevropské akcie se vyšplhaly na nejvyšší čísla za 16 měsíců 

Akcie na západoevropských burzách dnes prudce zrychlily růstové tempo a jejich hlavní index vzrostl o více než čtyři procenta, nejrychleji za posledních 16 měsíců. Trh vynesly vzhůru šířící se dohady, podle nichž eurozóna konečně připravuje plán na účinnou pomoc Řecku a zastavení dluhové krize. Index FTSEurofirst 300 v závěru stoupl o 4,3 procenta na 936,41 bodu a od pátku získal již téměř sedm procent. Od začátku roku ale pořád ztrácí asi 15 procent.

Londýnská burza
Zdroj: ANDY RAIN/ISIFA/EPA

Impulzem k růstu se staly informace, podle nichž eurozóna chystá zvláštní fond, který by ji stabilizoval a zabránil šíření dluhové krize. Naděje trh také vkládá do dohadů, podle nichž politici jednají o výrazném posílení kapacity evropského záchranného fondu EFSF z nynějších 440 miliard eur (zhruba 10,9 bilionu korun) na bilion nebo dokonce dva biliony eur.

Na růstové vlně se nesly především akcie bank, které v naději na protikrizový plán posílily třetí den za sebou. Bankovní index STOXX Europe 600 stoupl o 6,5 procenta, letos však stále ztrácí 30 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 23 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...