Evropské burzy dnes hýřily optimismem

Praha/Frankfurt nad Mohanem/Londýn - Pražská burza po předchozích poklesech nabrala dech a zažila největší dvoudenní růst od dubna 2009. Od začátku týdne si hlavní index PX, který dnes stoupl o 3,63 procenta na 934,4 bodu, připsal už více než osm procent. Dařilo se rovněž západoevropským trhům, jejichž akcie rostly nejrychleji za posledních 16 měsíců.

Nejvíce rostly opět akcie Erste Group Bank, které zpevnily o téměř 11,5 procenta na 508 korun. Od pátečního minima tak přidaly 33 procent. O pět procent na 140 korun vzrostly i cenné papíry těžební NWR. Posílení o necelé procento na 174 korun zaznamenaly také akcie Unipetrolu. ČEZ přidal 0,53 procenta na 703,70 koruny. 

„Investoři po dlouhé sérii propadů spekulovali, že evropští představitelé v nejbližší době přijdou s plánem na řešení současné dluhové krize,“ vysvětlil Pavol Mokoš z Patria Direct. Také podle analytika Komerční banky Miroslava Adamkoviče dnes burzy ovládl neskrývaný optimismus. O více než tři procenta rostly i okolní trhy, rakouský ATX zpevnil dokonce o 5,5 procenta.

Logo Burzy cenných papírů Praha
Zdroj: Jindřich Mynařík/ISFA/LN

Se ztrátou nakonec uzavřely jen akcie telekomunikační společnosti Telefónica. „Investoři tak zřejmě přeskupovali své pozice z dividendové Telefóniky do rizikovějších titulů, které by v případě dalšího růstu mohly skrývat mnohem větší růstový potenciál,“ dodal Mokoš.

Západoevropské akcie se vyšplhaly na nejvyšší čísla za 16 měsíců 

Akcie na západoevropských burzách dnes prudce zrychlily růstové tempo a jejich hlavní index vzrostl o více než čtyři procenta, nejrychleji za posledních 16 měsíců. Trh vynesly vzhůru šířící se dohady, podle nichž eurozóna konečně připravuje plán na účinnou pomoc Řecku a zastavení dluhové krize. Index FTSEurofirst 300 v závěru stoupl o 4,3 procenta na 936,41 bodu a od pátku získal již téměř sedm procent. Od začátku roku ale pořád ztrácí asi 15 procent.

Londýnská burza
Zdroj: ANDY RAIN/ISIFA/EPA

Impulzem k růstu se staly informace, podle nichž eurozóna chystá zvláštní fond, který by ji stabilizoval a zabránil šíření dluhové krize. Naděje trh také vkládá do dohadů, podle nichž politici jednají o výrazném posílení kapacity evropského záchranného fondu EFSF z nynějších 440 miliard eur (zhruba 10,9 bilionu korun) na bilion nebo dokonce dva biliony eur.

Na růstové vlně se nesly především akcie bank, které v naději na protikrizový plán posílily třetí den za sebou. Bankovní index STOXX Europe 600 stoupl o 6,5 procenta, letos však stále ztrácí 30 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
12:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prázdný je každý desátý byt v Bratislavě, odhaduje centrální banka

Růst cen bytů na Slovensku se letos v březnu v meziročním srovnání mírně zvýšil na 14 procent, uvedla ve své nedávné zprávě tamní centrální banka. Upozornila zároveň, že zdražování pohání v posledních letech silná poptávka, a to ve všech regionech. Více než polovinu bytů v zemi přitom koupili na investice lidé, kteří už nejméně jednu nemovitost pro bydlení vlastnili. Proto přibývá nevyužívaných bytů. Jejich podíl je pak výrazný ve velkých městech typu Bratislavy či Košic.
před 1 hhodinou

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
včera v 16:04

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
včera v 11:37

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
včera v 06:30

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
včera v 06:00

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026
Načítání...