Atény – Řecko dnes přivítá delegaci institucí, které Aténám poskytly půjčku 110 miliard eur, a zachránily tak zemi před bankrotem. Zástupci Mezinárodního měnového fondu, Evropské unie a Evropské centrální banky si totiž chtějí hospodaření země a zavádění úsporných opatření před vyplacením čtvrté části pomoci pořádně proklepnout. Kontrola potrvá celý týden a verdikt by měl padnout sedmého února. Atény se však na návštěvu těší. Situace je prý optimistická a každý očekává, že země zatím největší část půjčky ve výši zhruba 15 miliard eur získá. Podle hlavního ekonoma Poštovní spořitelny přesto není návštěva jen formalitou. Například Maďarsko už při vyjednávání o pomoci tvrdě narazilo.
Řecko se sice topí v dluzích, přesto jsou však tamní státníci optimističtí. Řecký ministr financí Jorgos Papakonstantinu totiž během Světového ekonomického fóra v Davosu prohlásil, že během jednoho roku Atény snížily deficit o šest procent a země by se navíc mohla ještě letos vrátit na trh s dluhopisy. „Vše bude záležet na podmínkách trhu, které se mění velmi rychle. Ale ano, toto je náš cíl,“ uvedl.
Země je optimistická, splácet ale nestíhá
Řecký ministr financí Jorgos Papakonstantinu:
„Je to jedna z možností, o kterých se zatím neoficiálně mluví. Je to možnost, kterou položili na stůl experti. Stejně jako všechny ostatní možnosti ale vyžaduje diskusi.“
Země ale nejspíš nestihne 110miliardovou půjčku splatit v termínu, a pátrá proto po způsobech, jak dluh restrukturalizovat. Řekové tak nejspíš budou jednat o prodloužení splátek. Jan Bureš z Poštovní spořitelny je však ke splácení Řecka velmi skeptický. I když země fiskální plán vzorně dodržuje, schodek veřejných financí se zvyšuje a úrokové náklady narůstají do nesnesitelných mezí. Takže je otázka restrukturalizace stále aktuálnější. V roce 2013, kdy Atény vyčerpají i poslední část pomoci, veřejný dluh země už bude dosahovat 150 procent HDP a nákladové úroky přesáhnou sedm procent.
Na pokraj státního bankrotu se země dostala loni na jaře. Tenkrát ztratili Řekové důvěru investorů kvůli dlouho ukrývanému obrovskému státnímu dluhu. V květnu pak Atény zachránila půjčka 110 miliard eur. Výměnou za finanční injekci ale Atény musely slíbit drastické reformy veřejných financí a sociálního systému. Šlo především o rozsáhlé škrty ve státním sektoru, jako je snižování platů, důchodů, rušení státních investic a zpřísňování pojišťovacího nebo daňového systému.
Podle reportérky ČT v Aténách Soni Dorňákové Stamu je to poprvé v historii Řecka, kdy vláda nehledí na politický dopad, který by škrty mohly mít. Odborům se však vláda, která na ně nebere ohledy, nelíbí. I proto se chystají opět stávkovat. Tentokrát to bude 23. února.
