Riga – Lotyšsko začalo od Nového roku jako svou oficiální měnu používat euro, a stalo se tak 18. členskou zemí eurozóny. Je zároveň druhou pobaltskou zemí, která do měnové unie vstoupila – prvenství drží Estonsko, jež přijalo euro před třemi lety. Samotní Lotyši ovšem z nové měny příliš nadšení nejsou. Podle průzkumů většina z nich euro odmítá a nic na tom nezměnila ani masivní vládní kampaň.
Eurozóna vítá nového člena: Lotyšsko
Dosavadní lotyšská měna lat se přepočte na euro při kurzu 0,702804 latu za jedno euro. Tento koeficient odpovídá kurzu latu v rámci Evropského mechanismu směnných kurzů (ERM II). Lotyšsko pevně navázalo kurz své měny na euro už před několika lety, z měnového a ekonomického hlediska tedy nebude přijetí eura zásadní změnou.
Přijetí Lotyšska do eurozóny loni v červenci definitivně potvrdila schůzka ministrů financí Evropské unie; už předtím konstatovala splnění požadovaných ekonomických kritérií Evropská komise. Vstup Rigy do eurozóny podpořil také Evropský parlament a summit EU.
Podle zářijového průzkumu lotyšské agentury SKDS se nicméně 53 procent dotázaných vyslovilo proti zavedení eura; opačný názor mělo jen 22 procent lidí. Průzkumy veřejného mínění zadávané v posledních měsících ministerstvem financí pak ukázaly, že podpora pro zavedení eura v Lotyšsku nepřekročila 40 procent.
Lotyšská vláda je však přesvědčena, že euro bude pro zemi prospěšné. „Věříme euru, věříme Evropě. Přijetí eura posílí důvěru v měnovou stabilitu Lotyšska,“ prohlásil v červenci lotyšský premiér Valdis Dombrovskis.
Kabinet podle britského listu Financial Times argumentuje rovněž tím, že zavedení eura poslouží jako ochrana před tlaky z Ruska. Ministr financí Andris Vilks v této souvislosti poukázal na situaci na Ukrajině. Ta letos na poslední chvíli odmítla dohodu o přidružení k Evropské unii a dala přednost užší spolupráci s Ruskem, což vyvolalo rozsáhlé protesty (o ekonomické spolupráci Moskvy a Kyjeva čtěte zde).
Za členství zaplatí Lotyši 320 milionů eur
Riga vstupuje do měnové unie v době, kdy v eurozóně doznívá dluhová krize, která zasáhla především členské státy na jihu Evropy. Krize byla důsledkem toho, že přijetí eura v zemích jako Řecko nebo Portugalsko výrazně zlevnilo úvěry, což vedlo k obřímu zadlužování státního i soukromého sektoru. Neměnný kurz pak přispěl ke ztrátě konkurenceschopnosti těchto ekonomik vůči Německu a dalším zemím západní Evropy.
Také Lotyšsko má za sebou náročné roky. Během globální hospodářské krize totiž dostalo tvrdý úder – nezaměstnanost překročila 20 procent a země se rázem proměnila v kandidáta na státní bankrot. V roce 2008 dostala Riga od Mezinárodního měnového fondu a EU úvěr ve výši 7,5 miliardy eur (zhruba 200 miliard korun). Z krize se ale pobaltská země už zotavila, všechny závazky vůči věřitelům vyrovnala a její ekonomika se vrátila k růstu (o reformách v Lotyšsku si přečtěte víc v rozhovoru s premiérem Dombrovskisem).
Lotyšský premiér Valdis Dombrovskis
Vstupem do měnového spolku Lotyšům vznikne povinnost přispívat do Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Ten pomáhá členům eurozóny, kteří se ocitnou v problémech. Celkem bude muset Lotyšsko poskytnout 320 milionů eur (8,3 miliardy korun). V příštích pěti letech zaplatí každý rok po 40 milionech eur a zbytek vloží později (další podrobnosti o Evropském stabilizačním mechanismu se dozvíte zde).
Z pobaltských zemí zůstává stranou eurozóny už pouze Litva, pravděpodobně ale ne na dlouho. Společnou evropskou měnu chce totiž přijmout už v roce 2015.
Z 28 členských států EU platí eurem již 18 zemí. Deset států si naopak svou vlastní měnu zatím ponechalo. Z tzv. starých členských zemí se jedná o Velkou Británii, Dánsko a Švédsko. Z nových členů (přijatých do unie v roce 2004 a později) do této skupiny kromě výše zmíněné Litvy patří ještě Česko, Polsko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko.
Komentář ekonoma Lubora Laciny z Mendelovy univerzity v Brně (zdroj: ČT24)