Tallin – Eurozóna se od ledna rozroste na sedmnáct členů. Do klubu zemí platících eurem přibude Estonsko. To neodradily ani vážné problémy Řecka, Irska a Portugalska, které už jsou členskými státy eurozóny, a tak ministři financí Evropské unie v červenci euro pro Estonsko posvětili. Tallin ho považuje za vyvrcholení svého sbližování se Západem, které odstartoval rozpad Sovětského svazu v roce 1991.
S výjimkou Velké Británie a Dánska, které si vyjednaly zvláštní podmínky, se všechny členské státy unie zavázaly postupně opustit národní měny a přejít na euro. Musejí ovšem splnit patřičná ekonomická kritéria. To Estonsko dokázalo, jeho rozpočtový deficit loni představoval 1,7 procenta hrubého domácího produktu. Premiér Andrus Ansip věří, že díky euru se jeho země stane atraktivnější pro zahraniční investory.
Malá pobaltská republika má ale své vlastní problémy. Zatím se jí nedaří zastavit růst nezaměstnanosti, která už dosahuje skoro 20 procent a je tak po Španělsku a Lotyšsku třetí nejvyšší v EU. Není proto divu, že euro někteří čekají s obavami. Podle posledního průzkumu veřejného mínění podporuje vstup do eurozóny jen 50 procent Estonců, 39 procent je proti. Někteří obyvatelé mají strach, že zavedení jednotné měny vyžene ceny vzhůru.
Andrus Ansip, estonský premiér:
„Sedmdesát procent přímých zahraničních investic proudí od našich sousedů z Finska a Švédska. Podnikatelé z těchto zemí si pořád pamatují, jak se švédská koruna a finská marka devalvovaly během recese na začátku 90. let. Proto malým národním měnám nemůžou věřit.“
Lidé se bojí zdražování
Z příkladu sousedních zemí Estonci vědí, že po zavedení eura tam stouply ceny základních potravin i služeb. Premiér Ansip přesvědčuje, že z jednotné měny budou mít užitek i obyčejní lidé. Zvlášť ti, kteří si vzali půjčky v jednotné evropské měně. „Devadesát procent úvěrů si tady v Estonsku lidé berou v eurech. Čas od času problesknou fámy o možné devalvaci estonské koruny. Teď ale bude absolutně jasné, že všichni lidé budou muset své půjčky splácet v eurech,“ vyzdvihuje premiér přínosy společné měny.
Přízvukují mu hlavně podnikatelé. Ti věří, že přechod k euru podpoří konkurenceschopnost země a přiláká zahraniční investory. „Jistě, mohli bychom si vlastní měnu uhájit, ale je to nevýhodné a moc drahé. S eurem bude život jednodušší,“ podotýká estonský podnikatel Aavo Sepp.
Aby si lidé na euro zvykli, musejí už od letošního prvního července obchodníci uvádět u zboží dvojí ceny - jedny v korunách, druhé v eurech. Vláda navíc začne v říjnu rozdávat přes půl milionu měnových kalkulaček, které mají lidem pomoct spočítat si kurz.
