Z pohledu férového a oboustranně vyváženého přístupu vůči dodavatelům jsou nejlépe hodnocené řetězce Coop, Globus a Billa, naopak nejhůře Lidl a Kaufland. Ukazuje to průzkum, který si nechalo zpracovat ministerstvo zemědělství mezi dodavateli. Téměř čtyři pětiny dodavatelů se nicméně domnívají, že maloobchodní řetězce zneužívají své dominantní postavení na trhu. Přibližně třetina dodavatelů uvedla, že má zkušenost s psychickým vydíráním, vulgárním, arogantním nebo jinak nevhodným jednáním.
Dodavatelé potravin podle průzkumu nejlépe hodnotí přístup řetězců Coop, Globus a Billa
Při vyjednávání dodavatelů s maloobchodními řetězci se více než polovina dodavatelů nepovažuje za rovnocenné partnery. Vyjednávání rámcových smluv a obchodních podmínek s řetězci hodnotí většina dodavatelů jako tvrdá a obtížná. Vyplývá to z průzkumu ministerstva zemědělství.
Zhruba třetina dodavatelů uvedla, že má zkušenost s psychickým vydíráním, vulgárním, arogantním nebo jinak nevhodným jednáním. „Nad tím by se měla obchodní oddělení řetězců asi více zamýšlet,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
S některou z negativních praktik se podle průzkumu setkalo celkem 83 procent dodavatelů. Dodavatelům se nelíbí například to, že řetězce mohou objednat podle smlouvy jakékoliv množství výrobků a oni je musí pod sankcí dodat. Na druhou stranu ale 73 procent respondentů nemá žádnou garanci ročního objemu odebraného zboží. Většina dodavatelů hodnotí obsah svých rámcových smluv z hlediska postihů za nevyvážené.
58 procent dodavatelů pak uvedlo, že obchodní politika řetězců negativně ovlivňuje kvalitu potravin v Česku. S nátlakem na snížení kvality ve prospěch nižších cen se v posledních dvou letech setkalo 26 procent dodavatelů.
Dodavatelé hodnotili v průzkumu řetězce z pohledu férového a oboustranně vyváženého přístupu. Nejlépe v tomto hodnocení dopadli Coop, Globus a Billa. Dosahují výsledného hodnocení slabší dvojky na školní stupnici. Nejslaběji jsou hodnoceny Lidl a Kaufland, jejichž průměrné hodnoty se pohybují kolem trojky.
Svaz obchodu: Problém mohou mít i řetězce s některými dodavateli
Svaz obchodu a cestovního ruchu v reakci uvedl, že průzkum byl proveden na málo reprezentativním vzorku respondentů. Řetězce navíc nebyly do zmíněného průzkumu přizvány a neměly šanci se vyjádřit k praktikám jednání protistran. „Pokud by byly řetězce dotázány, možná bychom byli překvapeni, že i ony se necítí jako rovnocenný obchodní partner při jednání s některými dodavateli,“ uvedla mluvčí svazu Irena Vlčková.
Podle mluvčího Kauflandu Michaela Šperla ale používá firma vždy korektní jednání. „Mají-li dodavatelé pocit, že při obchodním jednání dochází k nevhodnému chování, mohou na to již v jeho průběhu upozornit,“ prohlásil. Pokud by dodavateli připadala smlouva nevyvážená, jedná se dále a domlouvají se změny. „Samozřejmě může dojít i k nedohodě, kdy dva obchodní partneři načas ztratí možnost sjednocení názoru na společný obchod,“ dodal mluvčí.
Diskont Lidl dostává podle své mluvčí Zuzany Holé od dodavatelů jinou zpětnou vazbu. „Naši dodavatelé naopak oceňují seriózní a férový přístup z naší strany, který máme zakotven přímo ve firemních zásadách,“ uvedla mluvčí. Podle ní navíc řetězec jako jeden z mála ještě před zavedením novely zákona o významné tržní síle obchodoval s dodavateli pouze v čistých cenách. „Tudíž bez jakýchkoliv bonusů, stejně jako jsme neměli zavedeny vratky neprodaného zboží,“ dodala Holá.
Zákon o významné tržní síle
Většina dodavatelů uvedla, že situace se po začátku účinnosti zákona o významné tržní síle nezměnila. Osm procent si myslí, že zhoršila vyjednávací pozici u dodavatelů, 11 procent respondentů má dojem, že ji zlepšila. Podle ministra je na hodnocení novely zákona zatím brzy, i samotní dodavatelé budou čekat na uzavření obchodního roku, aby přínos zákona vyhodnotili.
„Je škoda, že podobný průzkum nebyl proveden před schválením novely, možná by k jejímu schválení ani nedošlo. Začíná se ukazovat, že se jedná o zcela nadbytečnou legislativu, která pouze zatěžuje obě strany,“ dodala Vlčková.
- Výzkum se uskutečnil ve dvou na sebe navazujících etapách pomocí dvou komplementárních metod. V první etapě šlo o hloubkové rozhovory s majiteli a generálními nebo obchodními řediteli dodavatelů maloobchodních řetězců, kteří se zúčastňují vyjednávání obchodních podmínek s maloobchodními řetězci. Bylo provedeno deset rozhovorů. V druhé etapě šlo o kvantitativní výzkum mezi dodavateli, kteří do maloobchodních řetězců dodávají nápoje a potraviny. V rámci výzkumu bylo dotázáno zhruba 164 dodavatelů maloobchodních řetězců působících na českém trhu. Výzkum realizovala společnost FOCUS – Marketing & Social Research.