Díky novele zmizí 8 z 10 provozoven hazardu, hájí předlohu Závodský

Pokud projde návrh loterijního zákona legislativním procesem, přinese to zánik až 85 procent především těch malých provozoven s hazardem. Prohlásil to v Otázkách Václava Moravce náměstek ministra financí Ondřej Závodský (nestr. za KDU-ČSL). Konkrétní číslo, které předvídá úbytek provozoven, uvedl jako jeden z hlavních protiargumentů na kritiku, která se na ministerstvo snesla od organizací Transparency International a Občané proti hazardu za to, že změkčilo předkládaný návrh. V původní verzi totiž byla opatření pro ochranu hráčů nebo omezování počtu heren, to ale v aktuálním návrhu podle organizací už není.

„Ze současného stavu provozu v naší zemi jich zůstane zhruba 15 procent. Následně zřejmě dojde k nějakému sloučení provozoven, ale očekáváme úbytek na 20 až 25 procent současného stavu,“ uvedl náměstek Závodský v reakci na výtky, že z předlohy zmizela klíčová omezení.

Podle jeho výčtu zákon přinese konec zvláštním provozním režimům, jako jsou restaurace a benzínové pumpy. Také mají skončit drobné herny, kterých je v současnosti u nás kolem 4 tisíc, stejně tak i v mini kasinech s počtem herních automatů nižším než 30. „Nadále zákon obsahuje to, že nebudou moct hrát pobíratelé sociálních dávek, zmizí staré přístroje s největším procentem prohernosti, tedy ty přístroje VHP. A takto mohu vypočítávat dalších dvacet věcí, které tento zákon poprvé po 25 letech přináší,“ řekl Závodský a jedním dechem se znovu důrazně ohradil proti kritice.

Norma podle Závodského obsahuje účinné restrikce i zvýšení daňové zátěže firem, které provozují hazard. Současně má zamezit přechodu podnikatelů do ilegality. Nynější znění návrhu zákona ale podle zmíněných organizací zvyšuje dvacetkrát maximální sázky, zvedá nejvyšší možné hodinové prohry a z pěti na dvě sekundy snižuje interval mezi dvěma hrami. Vypadla prý také povinná čtvrthodinová přestávka po hodině hry, nutnost informovat o celkové prohře a zavírací doba heren od 03:00 do 10:00.

Do zákona by se měla vrátit opatření proti vzniku gamblerství

Náměstek brněnského primátora Matěj Hollan (Žít Brno s podporou Pirátů) podotknul, že zřejmě zmizí herny hospodského typu, kde mají v současnosti třeba tři automaty, ale provozovny, které již dnes mají automatů 10, jejich počet rozšíří na 15, aby před zákonem obstály.

Nahrávám video

Podle něj ale kritika mířila mimo jiné na vypadnutí těch ustanovení ze zákona, která by postupovala především proti vzniku gamblerství. Povinná přestávka po 60 minutách hraní i povinně zavřené herny v pozdních nočních hodinách. „To jsou velmi silná opatření, která ochraňují hráče před tím, aby zapadli do závislosti. Je potřeba, aby se tyto parametry do zákona vrátily,“ požaduje Matěj Hollan, podle kterého je jejich vyjmutí z návrhu zbytečným „stahováním gatí před brodem“.

Arbitráže ze strany „zločinného, úplatného senátora Valenty“ se Závodský ani trochu nebojí

Senátor Ivo Valenta, který přes kyperské společnosti ovládá svůj loterijní holding Synot, před nedávnem v Otázkách Václava Moravce uvedl, že už zahájil kroky k mezinárodní arbitráži proti českému státu. Synotu vadí, že v některých obcích přišla o dlouhodobé licence na provoz videoloterijních terminálů. Povolení na deset let zrušilo ministerstvo financí na základě nalezů Ústavního soudu z let 2011 a 2013, aby tak vyšlo vstříc obcím, které chtěly hazard na svém území regulovat samy a herny vykázat. Provozovatelé terminálů si nyní nárokují ušlý zisk.

Matěj Hollan o hrozbě arbitráží:

„Ať už je pan Valenta podá. S arbitrážemi otravují už asi posledních pět let, slyšíme to pořád. Ať je podají, ať se klucí snaží.“

Náměstek Závodský jen konstatoval, že „pan zločinný a přečinný senátor Valenta“ inzeruje svou arbitráž už několik měsíců. Rušení licencí se podle něj opírá o paragraf 43 současného loterijního zákona. „Chci upozornit, že ministerstvo financí se v naší zemi bude řídit nálezy Ústavního soudu a Nejvyššího soudu, které říkají jednoznačnou věc, co má ministerstvo udělat, a ne tím, co nám tady pan úplatný senátor Valenta radí,“ nebral si náměstek ministra servítky. Valenta byl v roce 2004 obviněn jako spolumajitel klubu 1. FC Synot (dnes 1. FC Slovácko) z navádění sportovního ředitele klubu Jaroslava Hastíka k podplácení. Za to dostal od soudu pokutu 350 tisíc a čtyřměsíční podmínku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump zavedl až stoprocentní cla na drony

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal výnos, který zavádí až stoprocentní cla na dovoz bezpilotních letounů a jejich součástí. Na drony dovážené z Evropské unie a některých dalších zemí se bude vztahovat 15procentní clo. Bílý dům krok zdůvodňuje národní bezpečností a snahou snížit závislost Spojených států na zahraničních dodavatelích.
před 7 hhodinami

„Je to neopravitelné“. Novela stavebního zákona v Senátu zřejmě narazí

Rozsáhlé změny v povolování staveb nespíš neprojdou Senátem. Čtyři desítky členů horní komory se totiž kloní k zamítnutí novely stavebního zákona, řada dalších pak k jejím úpravám, vyplývá ze zjištění ČT. Zamítnutí doporučuje i trojice výborů, která se předlohou ve středu zabývala. Návrh, který zavádí jeden centrální úřad, cílí na zrychlení a zefektivnění stavebního řízení. Podle opozičních senátorů má ale zákon řadu nedostatků. Vadí jim i to, že jde o poslanecký návrh.
včera v 06:30

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
12. 8. 2026

Státní podpora pro výrobu čipů v Rožnově je nejistá, resort s onsemi dál jedná

Vládní podpora 12 miliard korun pro americkou technologickou firmu onsemi je nejasná. Slíbená státní podpora totiž podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nesplňuje původní podmínky dohody. O dalším postupu se jedná. Firma však nadále potvrzuje zájem v tuzemsku investovat přes 40 miliard korun. Výrobce polovodičů ON Semiconductor Czech Republic, který pod onsemi spadá, loni navýšil zisk a tržby, letos ale propustil 200 zaměstnanců.
12. 8. 2026

Nezaměstnanost mladých loni vzrostla na 12,4 procenta. Vliv má i nástup AI

Celosvětová míra nezaměstnanosti mladých lidí v loňském roce vzrostla o desetinu procentního bodu na 12,4 procenta. Bez práce tak bylo 67 milionů lidí ve věku 15 až 24 let. Nejvýraznější růst byl v zemích s vysokými příjmy, kde začíná trh práce měnit umělá inteligence (AI). Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO). V letech 2026 a 2027 by se míra nezaměstnanosti mohla podle předpokladů ustálit na 12,3 procenta.
12. 8. 2026

Miliardový investiční podvod míří před soud, státní zástupce obžaloval tři lidi

Státní zástupce obžaloval tři lidi z podvodu, porušení pravidel hospodářské soutěže a neoprávněného podnikání v souvislosti s údajným investičním podvodem prostřednictvím společnosti Cryfin. V tiskové zprávě zaslané České televizi to ve středu uvedl žalobce Tomáš Černý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Obvinění podle vyšetřovatelů způsobili 584 investorům škodu 1,1 miliardy korun. Obviněným hrozí až desetiletý pobyt za mřížemi.
12. 8. 2026Aktualizováno12. 8. 2026

Obalová revoluce „účtuje“ s věčnými chemikáliemi

Startuje velká obalová „revoluce“, od středy platí nová pravidla pro firmy i obchodníky. Přísné limity z obalů potravin prakticky vyloučí takzvané věčné chemikálie, které jsou známé i jako PFAS. Používaly se třeba pro balení jídla z fastfoodů, v krabicích na pizzu nebo v pečicím papíru. Nová pravidla se dotknou i výrobních procesů, což může zvýšit cenu zboží. Výrobci si navíc stěžují, že Evropská unie své technické předpisy pro plánované změny zveřejňuje pozdě.
11. 8. 2026

Brusel oznámil výplatu 897 milionů eur pro Česko z fondu na oživení ekonomik

Evropská komise v úterý oznámila, že Česku vyplatila 897 milionů eur (21,8 miliardy korun) v rámci šesté platby z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Tuzemsko tak z tohoto fondu ze svého národního podílu 8,67 miliardy eur i s nejnovější platbou vyčerpalo 88 procent.
11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.