Praha - Sociální demokracie, která tlačila na kabinet Mirka Topolánka, aby co nejdříve zavedl v Česku euro, začíná ve svém stanovisku k jednotné evropské měně slevovat. Podle stínového ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD) je schodek státního rozpočtu tak velký, že euro nebude moct přijmout vláda, která vzejde z podzimních předčasných voleb, ale až ta následující s funkčním obdobím od roku 2013. Předseda sociálních demokratů Jiří Paroubek k tomu dodal, že jako vhodný termín pro přijetí eura se jeví až rok 2014. Ekonomové to ale považují za populismus.
„Rok 2013 je v tuto chvíli vyloučen jednak z věcného hlediska, jednak z politického. Jestli to bude rok voleb do poslanecké sněmovny, tak to prakticky vylučuje tuto možnost. Rok 2014 je podle nás rokem, kdy by to bylo možné,“ podtrhl ve svém dnešním vystoupení Paroubek.
Předseda ODS Mirek Topolánek:
„Je to zhruba osmadvacáté datum, které sociální demokraté v poslední době představili. Tak to beru jako předvolební kolorit.“
Za své prohlášení sklidil vlnu nevole ze strany ekonomů. „Pokud se politici budou chovat tak, aby Česká republika nemohla zavést euro, tak velmi překvapivě Česká republika nebude moci zavést euro. Pokud rok 2013 je nereálný proto, že v roce 2013 jsou volby, tak to je jistě argument, který i průměrný ekonom tak úplně nemusí chápat,“ komentoval Paroubkovo prohlášení analytik společnosti Deloitte Luděk Niedermayer.
Euro oddaluje vysoký schodek rozpočtu
Podmínkou pro přijetí eura je schodek státního rozpočtu ve výši nepřesahující tři procenta HDP - vyplývá to z tzv. maastrichtských kritérií. Letos přitom bude zřejmě vládní deficit kolem 5 procent HDP. Sociální demokracie si stanovuje za cíl do roku 2014 schodek na požadovanou výši snížit, to znamená, že by se měl pohybovat mezi 110 a 120 miliardami.
Ministr financí úřednické vlády Eduard Janota plánuje letošní schodek udržet na 150 miliardách korun. „Letošní rozpočtový cíl 150 miliard korun vypadá ambiciózně a určitě se mu dá tleskat, ale kdyby vláda neměla rezervní fondy, tak by byl o 31 miliard korun vyšší. Těchto 31 miliard už příští vláda mít v roce 2010 nebude,“ řekl novinám Sobotka. Odhaduje také, že v roce 2010 deficit státního rozpočtu může být až 220 miliard korun.
Podle odborníků ale nebude až tak velký problém dostat deficit státního rozpočtu pod požadovanou hranici už v roce 2011. S penězi se ale nesmí plýtvat.
Analytik Luděk Niedermayer pro ČT
„Je pravda, že v letošním a v příštím roce zřejmě Česká republika bude mít potíže se státním rozpočtem, tak jako má potíže celá řada ekonomik, protože všechny jsou zastiženy globální recesí. Není ale důvod, proč by se pak nemohly schodky začít zlepšovat tak rychle, aby například rozpočet roku 2011, který by byl potřebný pro splnění termínu 1. 1. 2013, nebyl už ve slušném stavu.“
Podle Sobotky je při škrtech potřeba zohlednit rozdílnosti rezortů
Ekonomický expert ČSSD Sobotka nabízí i vlastní plán, jak by vláda měla deficit snížit. Prvořadé je podle něj stanovit základní výdaje a z nich vycházet. Sobotka upozornil, že původní plán škrtnout každé kapitole 10 procent výdajů není reálný, protože každá kapitola má jiný podíl povinných výdajů. „Lze škrtat v provozních výdajích, lze škrtat ve službách, lze škrtat v poradenských firmách, poradenských kancelářích a v marketingu. Minulá vláda Mirka Topolánka byla v oblasti marketingu velmi aktivní a v tom určitě nechceme pokračovat,“ říká Sobotka.
Stínový ministr financí také upozornil, že Topolánkova vláda neměla rezervní fondy, které by přitom mohly rozpočet rozšířit až o 30 miliard. Vedle toho odhaduje, že protikrizová opatření se vyšplhají na 40 miliard korun. „Takže je tady vlastně dalších 70 miliard korun, o kterých bývalý ministr Kalousek nemluvil, zatím o nich nemluví ani ministr Janota, ale je to reálný problém, který před příští vládou leží,“ dodává Sobotka.
