ČNB upravila pravidla pro splátky hypoték. Zhodnotila také stav bank, jsou odolné

Česká národní banka (ČNB) rozhodla o zmírnění pravidel pro poskytování hypoték. Od července už nebude nutné u žadatelů uplatňovat limit výše splátek dluhu k čistému měsíčnímu příjmu (DSTI). Ostatní pravidla pro hypotéky ponechala bankovní rada ČNB v platnosti. Na tiskové konferenci to řekla členka bankovní rady Karina Kubelková. Podotkla také, že finanční sektor je vysoce odolný vůči zhoršenému ekonomickému vývoji a banky jsou dostatečně kapitálově vybaveny i pro déletrvající potíže.

Poměr výše hypotečního úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti (LTV) bude i nadále 80 procent, u žadatelů do 36 let 90 procent. Limit celkového dluhu žadatele vyjádřený v násobcích jeho čistého ročního příjmu (DTI) ponechala ČNB na 8,5, pro žadatele do 36 let na 9,5.

Centrální banka konstatovala, že ceny nemovitostí zůstávají nadhodnocené. Na konci prvního čtvrtletí byly o 57 procent vyšší, než by odpovídalo úrovni příjmů mediánové domácnosti, a zhruba o 23 procent vyšší, než by odpovídalo požadovaným výnosům z pronájmu nemovitosti.

Limity pro hypotéky platí od loňského dubna. Kubelková řekla, že na hypotečním a nemovitostním trhu přetrvávají systémová rizika kvůli nadhodnocení cen domů a bytů, přestože u bytů začalo nadhodnocení klesat. „V tomto cenovém prostředí méně než deseti procentům domácností umožňují jejich příjmy bezpečné dluhové financování průměrného bytu při dané výši úrokových sazeb,“ řekla. Proto podle ní zůstávají v platnosti limity LTV a DTI.

Limit DSTI, který vyžadoval poměr mezi celkovou výší měsíčních splátek dluhu žadatele o úvěr a jeho čistým měsíčním příjmem nanejvýš 45 procent, u lidí mladších 36 let 50 procent, podle bankovní rady není nutné uplatňovat v prostředí vysokých úrokových sazeb. Kubelková konstatovala, že v bilancích bank zůstává vysoký počet hypotečních úvěrů s úrovní DSTI nad 40 procent, jejich objem je ale systémově nevýznamný.

Kubelková také řekla, že první čtvrtletí letošního roku ukázalo výrazný pokles objemu nových hypotečních úvěrů. Úvěrovou aktivitu podle ní tlumily vysoké úrokové sazby společně s limity pro poskytování hypoték.

Finanční sektor je odolný

Finanční sektor v Česku zůstává podle centrální banky vysoce odolný i vůči zhoršenému ekonomickému vývoji. Bankovní sektor je dostatečně kapitálově i likviditně vybaven, aby odolal šokům i v případě déletrvajících ekonomických potíží. Nebankovní finanční sektor, tedy pojišťovny či penzijní fondy, zůstává rovněž odolný.

„Bankovní sektor je dlouhodobě ve velmi dobré kondici. Ačkoliv přetrvávajícím rizikem zůstává další vývoj kvality úvěrového portfolia, jeho postupné zhoršování, pozorované v minulém roce, se na počátku tohoto roku zastavilo. To je pozitivní signál. Úvěrové ztráty jsou i nadále utlumené, a ČNB proto věnuje velkou pozornost problematice jejich včasného a konzervativního zachycení v hospodaření bank,“ uvedl ředitel sekce finanční stability ČNB Libor Holub.

Výsledky zátěžových testů podle něj ukázaly, že jak v základním scénáři vývoje ekonomiky, tak v hypotetickém nepříznivém scénáři by bankovní sektor jako celek splnil regulatorní kapitálové požadavky. Stabilitu finančního systému potvrdily i výsledky zátěžových testů ostatních částí finančního sektoru, domácností, nefinančních podniků a veřejných financí, dodal.

Většina částí trhu vykázala nárůst aktiv a hotovosti, uvedla Kubelková. Postupné oživování ekonomické aktivity a utlumená úvěrová aktivita snižuje podle ní riziko náhlých a úvěrových ztrát bankovního sektoru. Snižovat potenciál této hrozby napomáhá i určitá stabilizace geopolitického napětí a dlouhodobá aktivní politika ČNB u kapitálových rezerv a úvěrových limitů, podotkla.

Zprávu o finanční stabilitě hodnotí zdraví domácího finančního sektoru a jeho odolnost vůči nepříznivým šokům. Tento podklad byl pro bankovní radu východiskem pro nastavení takzvané makroobezřetnostní politiky, jejímiž hlavními nástroji jsou kapitálové rezervy bank a horní hranice ukazatelů pro poskytování spotřebitelských úvěrů zajištěných obytnou nemovitostí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
včera v 06:01

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026

EU potvrdila fondu, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve čtvrtek obdržel od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG Agri) potvrzení, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací firmám z holdingu Agrofert, uvedl SZIF v tiskové zprávě. Informace o pozastavení plateb ze strany Evropské komise nejsou podle fondu pravdivé. O dopise informoval také Deník N.
4. 6. 2026

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí překročila 50 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Loni byla dle ČSÚ česká hodinová mzda na úrovni 57 procent průměru EU. Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.
4. 6. 2026Aktualizováno4. 6. 2026

Novo Nordisk bude v Česku vyrábět látky pro léky na cukrovku a obezitu

Dánská firma Novo Nordisk bude v tuzemsku vyrábět látky pro novou generaci léků na cukrovku a obezitu. Do závodu v osadě Bohumil patřící pod Jevany ve Středočeském kraji investovala několik miliard korun, vyplývá z pozvánky na otevření závodu. V pátek 12. června se ho zúčastní mimo jiné předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a prezident společnosti Novo Nordisk Mike Doustdar.
4. 6. 2026
Načítání...