ČEZ zatím neví, zda se rozšíření Dukovan vyplatí

Třebíč - O stavbě pátého atomového bloku v Dukovanech rozhodne ČEZ během dvou let. Zatím není jisté, zda má tato lokalita pro rozšíření jaderné elektrárny technické předpoklady a zda je to vůbec možné ekonomicky. Studie proveditelnosti na výstavbu nového bloku by měla být dokončena v tomto roce.

Dukovany, starší ze dvou českých atomových elektráren, jsou v provozu čtvrt století. První čtyři bloky by podle dlouhodobých plánů ČEZ ještě měly dodávat proud do sítě až 35 let. Zda se pak štěpná reakce v této lokalitě zcela zastaví, nebo bude pokračovat v nových blocích, není jisté. Na rozdíl od jihočeského Temelína, kde už ČEZ připravuje výstavbu dvou nových bloků, mají Dukovany slabší zdroj vody potřebné pro chlazení bloků. „Ta voda je asi největší problém,“ míní ředitel dukovanské jaderné elektrárny Tomáš Žák.

Dukovany štěpí atom už 25 let

Štěpná reakce v prvním dukovanském bloku byla zahájena 12. února 1985. V témže roce 3. května byl v tomto bloku zahájen zkušební provoz. Dukovany se od té doby staly největším a nejlevnějším výrobcem české elektřiny, v posledních letech pokrývají asi pětinu domácí spotřeby. Letos poprvé má tento zdroj v dodávkách proudu překonat mladší atomová elektrárna Temelín. V minulém roce dodala dukovanská elektrárna do sítě 13,995 miliardy kilowatthodin elektřiny, pro letošek plánuje navýšení výroby o 1,3 procenta.

Podle původního projektu by měla životnost prvního ze čtyř atomových bloků končit už za pět let, ale ČEZ se snaží modernizací za miliardy korun prodloužit provoz elektrárny na 50 až 60 let. Instalováním účinnějších zařízení se také postupně zvyšuje výkon původních čtyř bloků. Na konci roku 2012 bude mít celá elektrárna namísto původních 1760 megawattů instalovaný výkon 2000 megawattů, tedy stejný, jako má teď Temelín.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 8 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 9 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 18 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Kabinet mění opatření proti erozi půdy

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) oznámil, že mění požadavky na opatření proti erozi zemědělské půdy. Dále chce také upravit plochu, které se povinnost bránit odnosu části půdy vlivem srážek týká. Aktuálně to je zhruba 65 procent půdy v Česku. Někteří zemědělci upozorňují, že to je jeden z nejpřísnějších standardů v EU, kde je to průměrně 40 procent. Asociace soukromého zemědělství to vysvětluje tím, že v Česku je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách.
9. 2. 2026
Načítání...