Celkový objem peněz umístěných na finančním trhu v Česku loni stoupl o 9,7 procenta na 6,13 bilionu korun. Jde o nejvyšší nárůst od roku 2012. Přes dvě třetiny prostředků tvoří vklady v bankách a záložnách, které loni stouply o 11 procent na 4,2 bilionu korun. Nejvíce ale loni vzrostl objem peněz v investičních fondech, a to o 15,5 procenta na 615,2 miliardy korun. Vyplývá to ze zprávy o vývoji finančního trhu v roce 2017 ministerstva financí.
Český finanční trh bobtná. Nejvíc narostly investiční fondy, zato stavební spoření zažívá propad
Objem prostředků umístěných na finančním trhu dlouhodobě roste a od roku 2015 navíc zrychlujícím se tempem. Jde jak o hotovost, tak o peníze ve finančních produktech úvěrových institucí, pojišťoven, penzijních společností a v kolektivním investování.
Nejvyššího procentuálního nárůstu dosáhly investiční fondy, a to o 15,5 procenta na 615,2 miliardy korun. Nárůst byl nicméně o něco menší než o rok dřív a podle ministerstva financí případný další postupný růst úrokových sazeb může přispět k poklesu dosavadní obliby kolektivního investování.
Vývoj českého finančního trhu
Jedinou klesající položkou v roce 2017 bylo znovu stavební spoření, u kterého dochází k postupnému poklesu vkladů již od roku 2013.
Úspory domácností rostou podobně jako jejich zadlužení
Celkové úspory domácností podle zprávy v posledních letech stále postupně narůstají. Loni stouply o 7,7 procenta na 3,49 bilionu korun. „Produktem, který během celého sledovaného období let 2012 až 2017 vykazoval největší meziroční absolutní nárůst, byly netermínované vklady,“ uvádí zpráva.
Zadlužení domácností meziročně vzrostlo o sedm procent na zhruba 1,6 bilionu korun. Dlouhodobě nejvýznamnější podíl zaujímají úvěry na bydlení, ke konci loňského roku to bylo více než 72 procent. „Navzdory růstu zůstává zadlužení tuzemských domácností vztažené k HDP ve srovnání se zbytkem EU stále relativně nízké, a to 31,3 procenta HDP,“ uvádí materiál.
Poměr vkladů a úvěrů tuzemských bank loni podle zprávy stoupl na 135,1 procenta, předloni to bylo 127,7 procenta. „V mezinárodním srovnání v rámci EU tyto hodnoty patří mezi nejvyšší. Naopak dlouhodobě podstatně méně příznivé hodnoty tohoto ukazatele vykázala řada států EU, nejnižší pak Dánsko a Švédsko (méně než 50 procent), které jsou tak v tomto ohledu struktury financování domácího bankovního sektoru více závislé na jiných zdrojích financování,“ uvedlo ministerstvo.
Kvalita úvěrových portfolií bankovního sektoru se proti minulému roku zlepšila, když podíl úvěrů v selhání klesl o 0,9 procentního bodu na čtyři procenta, tedy nejníže za posledních osm let. „Pokračující hospodářské oživení a z něj vyplývající vyšší schopnost dlužníků splácet své závazky tak vedly u úvěrů v selhání k poklesu jejich podílu,“ uvedl úřad.