Praha - Český stát toleruje devastaci zemědělské půdy a Evropská unie v souvislosti s tím hrozí Česku miliardovou pokutou. Řada zemědělců totiž podle tvrzení orgánů EU nenávratně poškozuje půdu, která následně snadněji podléhá erozi. Podle informací Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy (VÚMOP) je k erozi náchylných téměř 50 procent půdy v České republice. Mezi nejpostiženější regiony patří jihovýchodní Morava, oblast velmi úrodných sprašových černozemí a hnědozemí a také Polabí. Podle ministerstva zemědělství hrozí Česku v případě trvalých srážek v ohrožených oblastech ztráta ornice v hodnotě až 4 miliard korun.
Výsledkem erodující půdy v Česku je pokuta, která mohla státní pokladnu přijít na miliardy. Ministerstvu zemědělství se ale nakonec povedlo Evropskou komisi obměkčit a sankce klesla na 180 milionů korun. „V té špatné situaci toto považujeme za dobrý výsledek. Nicméně spoléháme na to, že to je poslední sankce,“ tvrdí však ministr zemědělství Ivan Fuksa.
Eroze je přirozená
„Eroze je ve své podstatě přirozený jev, kdy se Země snaží zakulatit a úplně srovnat,“ objasňuje ředitel VÚMOP Jiří Hladík, ale dodává: „Na těch územích, která hospodářsky obděláváme, musíme erozi čelit, neboť to smývání nejúrodnější vrstvy půdy nám snižuje výnosnost těch pozemků a ta smytá půda pak následně zanáší vodní toky.“
Právě na jihovýchodní Moravě je již více než na polovině pozemků úrodná vrstva smyta a na povrch vystupuje půdotvorný substrát, a dokonce původní mořské usazeniny. Podle Hladíka jsou na vině hospodáři, kteří půdu obdělávají a proces eroze na svých pozemcích nevnímají. Zabránit tomu však zatím příliš nelze.
Jiří Hladík:
„Musíme si uvědomit, že půda není lehko obnovitelný výrobní prostředek, to je nenahraditelný přírodní zdroj, a tak se k němu také musíme chovat.“
„Stát má bohužel v tomto ohledu nedostatečně nastavené nástroje. To důležité by mělo být v zákoně o ochraně zemědělského půdního fondu, jehož novela se momentálně připravuje. Zde by měly být tyto nástroje zpřísněny a vyhláška ministerstva životního prostředí bude přísnější pro toho, kdo má přímou odpovědnost za stav zemědělského půdního fondu,“ vysvětluje Hladík.
Paradoxem je, že na případné sankce od Evropské unie doplatí nejen nešetrně hospodařící zemědělci, ale všichni daňoví poplatníci. Pokuta se totiž strhne z přídělů hlavních agrárních dotací, stát je ale zemědělcům přesto musí vyplatit v plné výši. „Zemědělci nemohou dostat méně, s tím si musí poradit český rozpočet,“ uvedl již v dubnu pro týdeník Euro náměstek ministra zemědělství Juraj Chmiel.
Odborníci z VÚMOP se podíleli na nastavení nové a správné zemědělské praxe a podmínek, Hladík si však myslí, že je to stále nedostatečné. Ochrana se podle něj musí rozšířit i na erozí méně ohrožené plochy. I zde by mělo být omezeno pěstování širokořádkých plodin, tedy brambor, řepy, slunečnice, a především kukuřice, v případě, že nebudou použity odpovídající protierozní technologie.
V případě Hodonínska a dalších nejvíce postižených oblastí však není Hladík příliš velkým optimistou. „Zemědělci si zde dost často stěžují na sucho a neúrodu, problém ale je, že dost často už není na čem pěstovat. Pokud se něco dvacet nebo třicet let vyvíjí určitým směrem, tak bude trvat nejméně stejně tak dlouho, než se situace vrátí do normálu,“ dodává ředitel VÚMOP.
Fuksa: Lány rušit nechceme, musí se ale dodržovat pravidla
Ministr zemědělství Ivan Fuksa na tiskové konferenci uvedl, že cílem jeho resortu není postihovat zemědělce hospodařící na velkých lánech půdy. Hospodaření na větších plochách má podle Fuksy jednoznačně ekonomický přínos, je ale podle něj nutné dodržovat pravidla.
„V socialistických dobách došlo k masivnímu odstraňování historických krajinných prvků, ruku v ruce se scelovaly velké lány, po kterých voda teče o poznání rychleji, začaly se pěstovat pro určité lokality nevhodné plodiny, které riziko eroze zvyšují, a na mnoha místech se prosadil také nevhodný způsob obdělávání,“ řekl Fuksa. Nejvíce je podle něj vodní i větrnou erozí ohrožena jižní Morava.
Pokud by území Česka postihly velké průtrže mračen, mohlo by podle ministra dojít ke katastrofě. Podle propočtů by hrozila ztráta až 21 milionů tun orné půdy. „Ačkoliv se jedná o nevyčíslitelnou ztrátu, odhaduje se finanční zatížení této situace částkou vyšší než čtyři miliardy korun. A ačkoliv jde o čísla maximální, v tuto chvíli nikdo nedokáže tato rizika predikovat a nedokážeme určit, kde se ta blesková povodeň zrovna objeví,“ varuje Fuksa.
Česko si bude půdu chránit stejně jako Němci
Cestu k nápravě současné situace MZe vidí v dobrém hospodaření a návratu krajiny do jejího dřívějšího stavu. Pravidla pro šetrnější hospodaření (známá pod zkratkou GAEC) mají být od 1. července rozšířena zhruba na 15 procent orné půdy v ČR ze současného přibližně jednoho procenta. „Dostaneme se tak na úroveň, jakou si chrání půdu v rámci svých pravidel Německo,“ podotkl ředitel Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy Jiří Hladík.
„Na méně ohrožená území chceme aplikovat takzvaný anglosaský model, kdy zemědělcům nebudeme říkat, co a jak mají pěstovat, ale budeme doporučovat a vysvětlovat s tím, že plnou zodpovědnost za vzniklé škody nese zemědělec,“ poznamenal ministr. „Postup, že každý hospodář si bude sám určovat, jak na půdě bude hospodařit, lze jistě označit za pozitivní,“ komentoval finální podobu návrhu prezident Agrární komory Jan Veleba. Navrhované sankce označil „za poměrně tvrdé“. Původní, více direktivní návrhy narážely na silný odpor zemědělců. „Eroze je určitý problém v některých oblastech,“ připustil s tím, že tento stav způsobuje především stále klesající živočišná výroba, v jejímž důsledku se na čím dál větší ploše pěstují pouze obiloviny a řepka na úkor krmných pícnin, které působí protierozně.
Podle podmínek GAEC musí v současnosti například žadatelé o dotace hospodařící na svažitých pozemcích ponechávat strniště sklizené plodiny minimálně do 30. listopadu. To má omezit smývání půdy, zpomalit povrchový odtok vody a podpořit větší zadržování vody v krajině. Na svažitém terénu by farmáři neměli pěstovat širokořádkové plodiny, jako jsou kukuřice, brambory nebo řepa, případně tyto plodiny pěstovat s využitím technologií šetrnějších k půdě. Standardy také upřednostňují používání hnojiv s vyšším obsahem organických látek proti jiným hnojivům. Zlepšují totiž strukturu půdy a příznivě ovlivňují její vodní režim.
Na zemědělce ale čekají i sankce: Kdyby se ukázalo, že na nějakém poli k erozi dochází a zemědělec doporučení neposlouchá, přijde napřesrok až o pět procent dotací. A od roku 2013 už by dotace nemusel dostat vůbec.
