Zatímco v tuzemsku se spotřeba piva v posledních letech mírně snižovala, svět měl o české pivo stále větší zájem. V loňském roce pak export stoupl podle údajů Celní správy na novou rekordní výši, poprvé překonal hranici šesti miliard korun. A po letech, kdy nejvíce zlatého moku z Česka směřovalo do Německa, stalo se loni hlavním odběratelem Slovensko.
Česko loni vyvezlo rekordní množství piva, poprvé za více než 6 miliard korun
Díky zvýšené poptávce ze zahraničí stoupl meziročně výstav v některých pivovarech i o více než 10 procent.
Z rostoucího zájmu těží také pivovar Bernard. Jeho piva pokrývají asi dvě procenta českého trhu, ale za poslední rok mu stoupla výroba skoro o šestinu. Vyváží do 35 zemí.
Nejsou to velké objemy, ale pokud někam jdeme, chceme, abychom tam byli dlouho.
Pivovaru se také daří postupovat proti evropskému, ale i českému trendu - sudové pivo tvoří nadpoloviční většinu jeho výroby. „Za to jsme vděční, protože prodávat pivo v restauracích je pro nás zajímavější, než být v obchodech,“ říká Mikulášek.
Vývoz piva z Česka
České stopy v Německu a Izraeli
Německo je největší pivní trh Evropy, dovoz se ale stará jen o zhruba osm procent spotřeby. Přesto lze v moři německého piva najít i to české. Je to zhruba každé sté pivo, které se tu vypije. K dostání je především v lahvích. V několika velkých městech je však možné objevit i točené. Plzeňský Prazdroj se v Berlíně dokonce postaral o celoněmeckou premiéru tankového piva.
V tradičně vinařském Izraeli se vypije na hlavu 10 krát méně než v Česku a tři čtvrtiny trhu kontrolují domácí výrobci. České pivo je ale běžně dostupné v restauracích, obchodech i barech.
- První místo: Na Slovensko se loni vyvezlo 1 108 tisíc hektolitrů.
- Tradiční největší odběratel klesl na druhé místo. Do Německa se loni exportovalo 923 tisíc hektolitrů.
- Bronzová medaile patřila v loňském roce Polsku s 345 tisíci hektolitry.
- Na čtvrtém místě skončilo Švédsko (268 tisíc hektolitrů), na pátém Velká Británie (227 tisíc hektolitrů).
- Mimo Evropskou unii jsou důležitými odběrateli Spojené státy a Jižní Korea.
- Zdroj: Celní správa ČR, ČT24
Na vlně se vezou i minipivovary
Co si ale cizinci na pultech za hranicemi Česka nekoupí, je pivo z minipivovarů. Těch v tuzemsku přibývá stále víc - aktuálně jich je zhruba kolem tří stovek. Ve všech se pak celkem uvaří zhruba 1,4 procenta z celkového výstavu piva. Toho se v Česku ročně vyrobí přes 19 milionů hektolitrů.
Většina minipivovarů vyrábí pro jednu restauraci, proto jich může být více v jedné ulici a nekonkurují si, říká prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň. Sládci minipivovarů však musí přizpůsobit chutě své produkce tomu, že Češi pijí z 90 procent český ležák, teprve pak mohou nabízet „fantazie“ nebo se pustit do výroby starých typů piv.
Mezi velkými pivovary a minipivovary není podle prezidenta svazu rivalita, pokud jde o výši produkce, ale spíše mediální rivalita. „Velcí výrobci mají někdy pocit, že na ně se zapomíná, zatímco o minipivovarech se píše často“.
GALERIE
Zájem o české pivo ve světě roste
Spotřeba v Česku mírně klesá
Češi jsou stále světoví šampióni v pití piva, v přepočtu na osobu je to zhruba 147 litrů ročně. Za posledních deset let se ovšem spotřeba podle Šuráně snížila přibližně o pět procent. Stejný trend očekává pro dalších deset let. Zároveň dodává, že s růstem exportu českého piva roste i zájem o české sládky. „Každý měsíc je z ciziny poptávka po jednom, po dvou sládcích. Do minipivovarů, ale i do velkých pivovarů.“
Před Rakušany a Němci máme náskok zhruba 40 litrů na osobu, říká prezident svazu. Asi je to tím, že máme pivo nejlepší, dodává s úsměvem. K tomu se samozřejmě přidává cenová politika (= levné pivo) či tradice.
Tajemství chmele musí zůstat doma
Na chuti pozná spotřebitel také nejrůznější novinky z chmelařského průmyslu. Devadesát procent všech chmelnic sice stále patří tradičnímu Žateckému poloranému červeňáku, nicméně se začínají prosazovat i jiné odrůdy - odolnější vůči suchu, které bylo třeba loni extrémní. Podobně jako pivo i český chmel se dobře vyváží, jeho tajemství ale musí zůstat doma.
Navzdory nejnovějším vědeckým technologiím jednatel Chmelařského institutu Josef Patzak tvrdí, že jeho tým vlastně jen pokračuje v taktice panovníka Karla IV, který byl názoru, že si český chmel máme chránit. „Proto jako první zakázal vývoz sadby do zahraničí, čehož se držíme i nadále,“ říká Patzak.
Ten je také už zvyklý, že práce institutu je během na delší časové vzdálenosti.
Když budeme nejrychlejší, tak vyšlechtíme odrůdu za 15 let. A je normální, že se dostane na plochy za 20 let. A pak ještě tak 10 let trvá, než si na to pivovary zvyknou.
Nejcennější v jeho institutu je schránka s takzvaným klonem 72 - pečlivě uchovaný žatecký poloraný červeňák, který je univerzální a roste dobře téměř ve všech chmelnicích. Kromě toho tu vědci vyvíjejí i nové odrůdy. Začíná být poptávka hlavně po těch odolnějších, například kvůli loňskému suchu.
Zatímco sládci zažívají díky zájmu o pivo zlaté časy, hůř jsou na tom samotní pěstitelé. Další sezona je za rohem, ale ztráty z loňska zůstávají. Ze slíbených finančních kompenzací zatím nedostali nic.