Praha - Česká republika letos v makroekonomické konkurenceschopnosti států obsadila 37. pozici ze 144 srovnávaných ekonomik. V meziročním srovnání jde o posun o devět příček vzhůru, zároveň jde o první zlepšení po čtyřech propadech v řadě. Vyplývá to ze Zprávy o globální konkurenceschopnosti, kterou každoročně vydává švýcarská nezisková organizace Světové ekonomické fórum (WEF).
Česko je po čtyřech letech propadu opět více konkurenceschopné
Na posunu vzhůru se nejvíce podílely zejména kategorie finanční trhy (20 procent), makroekonomické prostředí (17 procent) a vyšší vzdělání (13 procent). U inovací došlo meziročně ke zhoršení situace. V případě vyspělosti podnikatelského prostředí zpráva ukázala na slabé zlepšení.
Česko se tak v celkovém hodnocení vrátilo na úroveň let 2011 a 2012, stále ale zaostává za hodnocením z období let 2008 a 2009. Z postsocialistických zemí skončila ČR v letošní zprávě druhá za Estonskem.
Ve srovnání s 15 původními zeměmi EU Česko nejvíce zaostává v inovacích (28 procent průměru původní patnáctky), vyspělosti podnikatelského prostředí (17 procent), technologické připravenosti (12 procent) a institucích (11 procent).
Konkrétní slabiny české ekonomiky v nejdůležitějších pilířích spočívají v množství patentových žádostí, spolupráci univerzit a průmyslu na výzkumu a vývoji či převažující pozici subdodavatele pro zahraniční společnosti. U institucí je největším problémem nedostatečně etické chování firem, následované vlastnickými právy, zaujatostí rozhodování vládních úředníků a nízkou důvěrou veřejnosti v politiky. Nepoctivé platby a úplatky jsou až na šestém místě.
Korupce
Ve srovnání s vyspělými ekonomikami západní Evropy ukazují statistiky OECD na nízkou vyvezenou přidanou hodnotu českého exportu v porovnání s jeho absolutním objemem. Česká průmyslová výroba je z velké části orientována na montování dovezených meziproduktů a výrazně v tomto ohledu ztrácí na rozvinuté země, jež se snaží dohnat. Inovace a produktivita práce během posledních let trpěly nedostatkem investic i nízkým financováním podnikového výzkumu a inovací, dodává zpráva.
Evropská komise dlouhodobě doporučuje nejen posílání více peněz do výzkumu a vývoje, ale zejména lepší propojení výzkumných institucí a podnikatelských subjektů. Zvýšení přidané hodnoty produktů vyrobených v ČR, posun na vyšší úroveň v mezinárodních dodavatelských řetězcích a zvýšení podílu služeb na celkovém exportu by mělo napomoci ke zlepšení vyspělosti podnikatelského prostředí, uzavřela zpráva.