S oznámeným koncem západních sankcí vůči Íránu se do země chystají české podniky. Státní pojišťovna EGAP už začíná přijímat předběžné žádosti o pojištění vývozu. Kvůli zlepšení vztahů se Západem exportéři pokukují také po komunistické Kubě.
Konec sankcí proti Íránu by měl přijít na přelomu roku a české firmy musejí být připravené. Země se 77 miliony obyvatel poskytuje největší příležitosti v energetice, dopravě a zdravotnictví. „Neradi bychom zaspali, co se týče Íránu, byť samozřejmě jsou tam ještě nějaká rizika,“ přiznává ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). Jeho úřad nyní zvažuje, že otevře v Íránu kancelář agentury CzechTrade.
Do země také v září pojede 30členná podnikatelská mise Hospodářské komory s náměstkem ministra zahraničí Martinem Tlapou. A na podzim by měl Írán navštívit samotný šéf diplomacie Lubomír Zaorálek (ČSSD).
Připravit se musí i Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP), která – pokud sankce opravdu padnou – bude vývoz českých firem do Íránu pojišťovat. Podle mluvčí Hany Hikelové plánuje dopředu projednat s bankami a podniky zakázky, které už jsou rozjednané. Aby ale pojišťovna mohla začít nabízet své služby, bude ještě muset vyřešit dluh íránské banky Saderat, která nezaplatila pohledávku za 200 milionů korun.
V roce 2010 české podniky do Íránu vyvezly zboží za 1,85 miliardy korun, loni to bylo jen 564 milionů. Teď chtějí vrátit čísla na původní úroveň. Do Íránu tak zamíří třeba i brněnská firma UNIS, která musela kvůli sankcím odejít. „Trh se začíná už od loňského roku rozdělovat. A my bychom chtěli nějaký ten podíl taktéž získat,“ říká člen představenstva Jiří Kovář.
Ředitel Svazu průmyslu a dopravy Lukáš Martin však upozornil, že vzhledem k současné velmi nízké ceně ropy, hlavního zdroje příjmů íránské ekonomiky, se nedá očekávat rychlý návrat exportu na úroveň roku 2010.
Podnikatelé přesto věří, že uspějí – kromě Íránu i na Kubě, která by se měla po nedávném oteplení vztahů s USA také více otevřít světovému obchodu. „České zboží má na těchto trzích velmi dobrou dlouholetou tradici, takže není důvod neuspět. Nemyslíme si však, že tyto dvě země nějak zásadně ovlivní exportní statistiky za rok 2015,“ předpověděl Martin.
Export letos dosáhne rekordních hodnot
I bez Íránu a Kuby může nicméně letos český export meziročně stoupnout o 6 až 7 procent, a dosáhnout tak rekordní hodnoty 3,8 bilionu korun. Loni činil objem vývozu 3,6 bilionu. „Ale pokud se i v druhé polovině roku podaří udržet oživení poptávky po českém zboží a službách na klíčovém evropském a zejména německém trhu, nelze vyloučit ani nárůst někde mírně pod deseti procenty,“ uvedl Martin.
Mezi nejvýznamnější exportní destinace patří kromě Německa také Slovensko, Velká Británie, USA, Francie a Polsko. Pořadím exportních destinací míchá hlavně „vypadnutí“ Ruska z první desítky, k čemuž došlo v důsledku zavedení hospodářských sankcí.
