Češi vzali na milost ochucená piva. Je libo pivní mojito?

Praha - Vloni vzal náš konzervativní národ pivařů na milost radlery a ochucená piva. Pro dnešní sezonu si sládci připravili další překvapení. V nabídce najdeme pivo pampeliškové, brusinkové, nebo třeba s mátovou esencí koktejlu mojito. Pivní zvyklosti v Česku se tak postupně mění. Lidé si kupují více piva domů a neváhají utrácet právě za speciály a piva s příběhem.

Klasického točeného piva se v tuzemsku pije rok od roku méně. Jedinou dobrou zprávou pro výrobce je to, že český národ pivařů přestává být konzervativní. Sládci tak budou Čechy i letos lákat na nejrůznější příchutě a pivní speciály. Těch se jen za loňský rok v tuzemsku vypilo přes 40 milionů litrů. 

Kromě netradičních příchutí chtějí zákazníci i příběh. „Pivo bude ještě čtyři týdny ležet u nás ve sklepě a pak bude oficiálně naraženo při oslavě napoleonských bitev,“ řekla sládková ústeckého pivovaru Na Rychtě Martina Valterová. Pivo se bude jmenovat „Krvavé“ a má připomenout výročí bitvy s napoleonskými vojsky poblíž Ústí v roce 1813. „Lidi chtějí mít nějakou maminčinu kuchyni. Nechtějí univerzální piva. Člověk musí s tím pivem při výrobě žít,“ řekl místní sládek Jaroslav Rottenborn.

Cena piva se za posledních 20 let zdvojnásobila

Češi také méně pijí pivo v restauracích, zato si ho víc kupují domů. Důvodem může být i cena. Zatímco v supermarketu vyjde láhev desetistupňového moku zhruba na deset korun, u výčepu je to více než dvojnásobek. Zaplatit za dražší ochucená piva ale Čechům nevadí. 

Průměrná cena půllitru lahvové desítky
Zdroj: ČT24

Tržby pivovarů tak letos opět rostou - můžou za to právě nejrůznější ochucená piva, ale také vyšší cena. Půllitr lahvové desítky vloni opět vyskočil o deset haléřů. Za posledních dvacet let se jeho cena přibližně zdvojnásobila.

Zahraniční výrobci šli ale ještě dál - třeba v Chicagu už vyrábí pivo s příchutí pizzy. Pro Čechy možná dosti nepochopitelné, ale mezi místními je o ně obrovský zájem.

PET lavhe a plechovky už nejsou tabu

Mění se i oblíbené pivní obaly. Stále méně se pije pivo točené a lahvové. Naproti tomu už Češi nejsou skeptičtí k pivu v PET lahvích - těch kupují ročně o 80 procent víc. Nahoru šly i plechovky.

Nárůst prodeje oproti loňsku
Zdroj: ČT24

Pivo v číslech:

  • V posledních letech sice už nepijeme tolik piva jako dřív, přesto jsme s téměř 300 půllitry ročně pořád na špici světových statistik. Ještě před deseti lety jsme ale vypili v průměru téměř o dvacet litrů víc. 
  • Loni se v Česku uvařilo 1,8 miliard litrů piva. V naprosté většině (v 94 procentech) kupujeme klasické výčepní pivo a ležáky. Zvedá se ale podíl ovocných piv - loni narostl ke 3 procentům stejně jako u piva nealkoholického. 
  • Do roku 1990 byl v Česku jediný malý pivovar. První větší průlom nastal v roce 2000 a v posledních letech už minipivovary přibývají po desítkách. Letos je jich zhruba 160 a jejich obliba stále roste. Jejich výhodou jsou právě různé speciály. Podle Českého svazu minipivovarů přitom rozmach malých varen nekončí. Do tří let by jich mělo být po celé zemi až 220.

Příběh slavného minipivovaru se začal ve chlívku

Zrekonstruoval starou chalupu a v bývalém chlévě a prádelně začal vařit pivo. Uprostřed křivoklátských lesů tak vznikl minipivovar, který už vyvezl pár lahví i za hranice. „Dostal jsem se k tomu v padesáti letech, kdy už jsem viděl, že se blíží věk, že to buď udělám, nebo to neudělám nikdy,“ řekl majitel minipivovaru Martin Matuška.

Většinu kotlů a varen vyrobil svépomocí nebo s kamarády. Martin Matuška byl už zkušený sládek, který po revoluci učil vařit pivo kolegy v Japonsku, Tunisku nebo v Koreji. První zakázku tak měl vlastně dřív než první varnu. „Měl jsem už podepsanou smlouvu, že 15. května 2009 tam musí být dodané první tmavé pivo. No a my jsme tady ještě svařovali na začátku dubna po nocích,“ vypráví Matuška. Termín nakonec stihli a rozjeli výrobu. Začínali s 50 000 litry, dnes uvaří ročně zhruba dvakrát tolik. Na začátku dodávali do osmi restaurací, teď mají odběratelů 50. 

„Největší problém je časová náročnost. A to, že ta práce je pořád. I když dovaříte pivo, to není, že sednete do auta s čistou hlavou a jede se domů, ale pořád tady něco kvasí, pořád se musí na něco myslet,“ řekl sládkův syn Adam Matuška. A tak musí někdy vypomoct i babička. Ale vyplácí se. Pivo vařené na chalupě se dostalo i do restaurace, která je oceněná prestižní michelinskou hvězdou. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 29 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...