Češi pomáhají postavit nový, fungující Afghánistán

Lógar - V Afghánistánu vládne negramotnost a chudoba. Neexistují zde statistiky, nedá se vyčíslit nezaměstnanost a někde ani počet obyvatel vesnice. Do této země přináší čeští experti osvětu. Provinční rekonstrukční tým pomáhá s rekonstrukcí provincie, učí Afghánce strategickému plánování, vytváří nové projekty a koncepce a komunikuje s centrální vládou i mezi jednotlivými distrikty provincie Lógar.

Čeští inženýři jezdí do afghánského Lógaru zhruba na rok. Scházejí se tu experti z různých oborů a spojuje je jedno - projekty na rekonstrukci provincie. Do týmu se před devíti měsíci přidal i Ivo Marcin. Ze státního fondu životního prostředí šel na Úřad vlády. Byl zástupcem ředitele odboru koncepcí a analýz, který vyjednával evropské záležitosti v Bruselu, včetně přípravy předsednictví a Lisabonu. Pak otočil kariéru o 180 stupňů. Vydal se jako ekonomický poradce pracovat do válečné zóny.  

Ve své další kariérní epizodě se tak Ivo Marcin vzdal kravaty, saka, vyleštěných bot i auta. Zde hrají hlavní roli kvalitní pohorky. „Odlišností je tady tolik, že člověk najednou zapomene, že je někde nějaká Evropa, kde se žije jinak,“ říká Marcin. „Tohle prostředí není možné vidět jinde na světě. Je omezeno vojenským prostředím, válkou tady v okolí. Země je zničená, je na počátku svého rozvoje. Je to určitě výzva,“ říká Marcin.

Mezinárodní komunita a spolupráce s mezinárodními kolegy hraje v zemi velkou roli. Nové projekty přinášejí pracovní příležitosti, což přináší pozitivní změny v životě místních lidí. „Začíná se na zelené louce, ale tady vlastně není ani ta zelená. Takže se začíná opravdu od počátku. Práce v Čechách takhle nefunguje, tam jsou daná pravidla a člověk pracuje v rámci nějakého systému,“ dodal.

S projekty Afgháncům pomáháme, neděláme je za ně

„Pokud Afghánci chtějí projekty financovat, musí začít plánovat. Na to Afghánci slyší, taky na to, že my jsme donoři, kteří jim přinášejí nějaké finance. Snažíme se je přimět k tomu, aby si zvolili své priority, své dlouhodobé cíle. Tím se snažíme pomoct k jejich vyjednání a realizaci od začátku do konce, to je mnohde důležitější, než jen přijet a do puntíku projekt postavit a udělat za ně. Důležité je, aby věděli, s kým komunikovat, jak komunikovat, kde finance najít atd.,“ popisuje Marcin svou práci. 

Experti se také snaží zajistit udržitelnost projektu do budoucna. „Afgánci tohle necítí, chtějí projekt, ale nezajímá je, co bude za rok nebo za dva, jestli seženou peníze na provoz,“ popisuje Marcin.   

10 minut
Ekonomika +
Zdroj: ČT24

Bezpečnostní situace v Lógaru však rozhodně není růžová. „První útok přišel brzy, hned první den, kdy jsem přijel. Když v Čechách někde něco bouchne, ani nezvedneme hlavu. Tady okamžitě zpozorníme, jestli byl nějaký raketový dopad nebo nějaké nebezpečí,“ popisuje Marcin. Na druhou stranu, cesta do práce i z práce trvá tak půl minuty, což je rozdíl proti evropským podmínkám, kdy to trvá někdy i hodiny. Je výhodou, že se člověk může věnovat víc té práci," dodává.

Čeští experti jezdí kontrolovat projekty pravidelně. Jezdí obklopeni vojáky, jejichž hlavním úkolem tady v Lógaru je zabezpečit bezpečnost českých civilních expertů a společně s koaličními partnery a místními autoritami přispívat k rekonstrukci. „Podle bezpečnostní situace se snažíme dostávat ven co nejvíc. Většinou se během týdne několikrát dostane každý expert na svůj projekt,“ říká Marcin. 

V Evropě se jedná 20 minut, v Lógaru dvě hodiny

Ivo Marcin, civilní expert v Lógaru:

„V Čechách trvá jednání dvacet minut, tady jednání trvá dvě hodiny s nejasným výsledkem. Vnímání času je tu úplně jiné. Afghánci jsou nedochvilní. Termíny je netlačí. Plánování jednoduché schůzky, která v evropských podmínkách zabere deset minut, zabere v Afghánistánu několik týdnů. Minimálně dva týdny plánujeme konkrétní patrolu na daný den, na dané místo. Pak probíhá dlouhý proces příprav z vojenské strany.“ 

Bohužel jsou v první řadě ohroženi i partneři, se kterými čeští experti jednají. Často jsou cílem útoků protikoaličních sil. Jsou oslovováni prostřednictvím sms zpráv nebo nočních dopisů, kde jim je vyhrožováno, že pokud s experty nepřestanou jednat, bude ublíženo jim nebo jejich rodině. 

„Ohrožení je ve vzduchu každou chvíli, člověk si není nikdy jistý. Ale to, že máme za sebou armádu, která svojí práci dobře zvládá, nám dává pocit jistoty,“ uvedl Marcin. „Ve většině lidí, kteří tady prošli tímto afghánským systémem, to zanechá stopu. Zkušenosti, které tady lidi naberou, jsou nedocenitelné. Ty zkušenosti je těžké a velmi drahé získat,“ dodal Marcin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rusko má kvůli sankcím problém s odbytem ropy

Rusko má po zpřísnění západních sankcí problém s odbytem ropy, píše agentura Reuters s odkazem na údaje od společností LSEG a OilX. Dva naložené tankery s přibližně 1,5 milionu barelů ruské ropy Ural zůstávají kotvit na obou koncích Suezského průplavu již déle než týden.
včera v 17:14

Ve sněmovně už je novela, která má zastavit růst sociálních odvodů živnostníků

Skupina poslanců nastupující koalice ANO, SPD a Motoristů předložila dolní komoře novelu, jež zastavuje růst sociálních odvodů živnostníků. Příští rok se nemají podle předlohy zvýšit, jak to předpokládá konsolidační balíček vlády v demisi Petra Fialy (ODS), ale zůstat na letošní úrovni. Živnostníci by měli podle aktuálního vyjádření místopředsedkyně ANO Aleny Schillerové ušetřit nejméně 8580 korun ročně.
včeraAktualizovánovčera v 15:54

Akcionáři Tesly schválili plán odměn pro Muska až za 878 miliard dolarů

Akcionáři společnosti Tesla schválili balík akcií pro zakladatele a šéfa firmy Elona Muska, který by mu mohl během příštích deseti let vynést až 878 miliard dolarů (18,5 bilionu korun). Už nyní nejbohatší muž planety by se tak mohl stát prvním dolarovým bilionářem v historii.
včera v 00:41

Ložisko u Zlatých Hor podle průzkumu skrývá skoro jedenáct tun zlata

Ložisko v okolí Zlatých Hor na Jesenicku podle výsledků nového průzkumu, který zveřejnil státní podnik Diamo, skrývá zásoby skoro 11 tun zlata, pětinásobek původních propočtů. Hodnota naleziště činí bezmála 30 miliard korun, vytěžit ale kvůli rentabilitě dobývání půjde pouze část. Celkem se pod českým územím podle údajů České geologické služby nachází více než 77 tun ekonomicky dostupných zásob zlata.
6. 11. 2025

ČNB po kritice otočila, bankovky s Michlem nebudou

Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl rozhodl, že na speciální pětitisícikorunové bankovce ke 100. výročí založení Národní banky Československé nebude jeho podobizna. Michl to řekl po zasedání Bankovní rady. Nápad, který kritizovala řada expertů, podle něj vznikl v sekci peněžní a platebního styku centrální banky.
6. 11. 2025Aktualizováno6. 11. 2025

Ministerstvo zlepšilo prognózu vývoje hospodářství, centrální banka ji zhoršila

Ministerstvo financí zlepšilo ve čtvrtek odhad letošního hospodářského růstu. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle něj letos zvýší o 2,4 procenta, v srpnu ještě čekalo růst 2,1 procenta. Inflace by letos měla být průměrně 2,4 procenta, vyplývá z představené makroekonomické prognózy. S odlišným názorem přišla Česká národní banka, která ve své prognóze pro letošek nyní očekává růst o 2,3 procenta, zatímco v srpnu odhadovala 2,6 procenta.
6. 11. 2025Aktualizováno6. 11. 2025

Podvodníci rozšiřují triky, jak vylákat peníze od klientů bank

Půl druhé miliardy korun vylákali podvodníci od začátku roku od klientů bank, každý přišel v průměru skoro o 22 tisíc. Ať už se nechali lapit na falešný e-mail, SMS, nebo video slibující nebývale výhodnou investici. Všeho podle bankovní asociace přibývá. Častým scénářem je také falešný kurýr přebírající v hotovosti peníze od obětí podvodu. Lidé podle odborníků navíc často podceňují zabezpečení svého účtu nebo sociálních sítí. Používají slabá hesla, která ani pravidelně nemění. I to může hackerům usnadnit práci. Více než desetina Čechů se rovněž domnívá, že pro podvodníky nejsou dostatečně zajímaví a že tak sami nemohou přijít o peníze. Právě to ale banky na příkladech vyvracejí.
6. 11. 2025

Členské státy EU se shodly na nových klimatických cílech

Členské státy EU se oficiálně dohodly na novém klimatickém cíli Evropské unie pro rok 2040. Cílem je stále snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990, jak navrhovala Evropská komise, nicméně některé státy včetně Česka si vyjednaly určité ústupky. Česko v souladu se svou dlouhodobou pozicí hlasovalo proti. Pro přijetí návrhu však stačila kvalifikovaná většina. Analytici varují, že stanovení nového klimatického cíle pro rok 2040 je upevněním Green Dealu.
5. 11. 2025Aktualizováno5. 11. 2025
Načítání...