Češi patří mezi nejspořivější v Evropě – s úsporami ale spokojeni nejsou

Praha – Poslední říjnový den je tradičně Světovým dnem spoření. Češi ale se svými úsporami spokojeni nejsou, i když patří k nejšetrnějším národům v Evropě. Průměrná domácnost by podle průzkumu ING Bank vydržela bez příjmů zhruba tři měsíce. Nejlépe jsou na tom vysokoškoláci, Pražené a Středočeši. Nejméně zbývá lidem se základním vzděláním v regionech s vysokou nezaměstnaností, jako jsou třeba severní Čechy.

Světový den spoření se připomíná od roku 1924. „Tenkrát byly hlavní doménou vkladní knížky,“ popisuje šéfredaktor serveru Měšec.cz Dalibor Chvátal. Vkladní knížky podle něj ovládly nejen období první republiky, ale populární byly i v době socialismu. Větší rozvoj finančního trhu – a s ním i možností spoření a investování – nastal v tuzemsku až koncem minulého století.

„Dříve možná lidé uměli spořit lépe než dnes, kdy se mnohem více zadlužují a na spoření myslí skutečně jen asi čtvrtina až třetina českých domácností. Co se ale změnilo, jsou možnosti, kam peníze umístit – ty se velmi rozšířily,“ upozorňuje šéfredaktor Fincentra Petr Zámečník.

Češi jsou přesto ve využívání finančních produktů poměrně konzervativní. Podobní jsou ve svém přístupu k penězům třeba Rakušané nebo Němci. Chvátal míní, že to souvisí se společnou historií ve středoevropském prostoru.

„Spořiti se dá i z mála, jen začni a vytrvej.“

Jan Amos Komenský (1592–1670)

Kolik by měl člověk mít vlastně naspořeno? Odborníci doporučují nastřádat alespoň částku rovnající se pětinásobku měsíčních výdajů. „Ale myslím si, že v reálných možnostech českých domácností je uspořit zhruba trojnásobek měsíčních výdajů,“ říká Chvátal. To ostatně potvrzuje i průzkum ING Bank.

Jak spořit na důchod, si můžete přečíst zde.
Na co si dát při spoření a investicích pozor, se dozvíte zde.

„Mnoho rodin žije s výplatou kolem 15 nebo maximálně do 20 tisíc. S ní se spoří poměrně obtížně,“ uznává finanční expert. Na druhou stranu, citát J. A. Komenského, že „spořit se dá i z mála“, podle něj platí. „Jakákoliv částka dává smysl,“ myslí si Chvátal. Lidem doporučuje odkládat tolik, kolik jim dovolí výplata – spořením se totiž člověk učí „finanční sebekázni“. Čechů, kteří si pravidelně dávají peníze stranou, je podle průzkumů zhruba 25 %.

  1. Spořím stokoruny měsíčně – v takovém případě je asi nejvhodnější peníze odkládat na spořicí účet, který umožňuje se k nim okamžitě dostat. Další možností je třeba penzijní připojištění nebo stavební spoření. Stát k nim poskytuje příspěvky, neumožňují však peníze okamžitě použít.
  2. Spořím tisícikoruny měsíčně – s takovým přebytkem by si člověk měl vytvořit rezervu pro středně dlouhé období. Může využít například různé typy podílových fondů nebo investovat do akcií. Zhodnocení záleží na vybrané investiční strategii, ročně se může pohybovat od 10 do 30 %.
  3. Spořím desítky tisíc měsíčně – takový střadatel si může dovolit i rizikovější investiční strategii. Nebo může peníze vložit do nemovitostí, zlata, šperků, investičních diamantů či uměleckých děl.