Brusel šlápl s Kyprem vedle, píší zahraniční servery

Brusel - Zahraniční servery, především list Financial Times (FT) a portál Eurointelligence, pranýřují rozhodnutí Bruselu pomoci Kypru. Zemi se má poslat 10 miliard eur - v tom nikdo žádný háček nevídí, problém je ale to, co za tuto službu úředníci z EU požadují. Návrh totiž počítá s jednorázovým zdaněním malých i velkých střadatelů. Vůbec poprvé tak kyperská vláda přímo sáhne na úspory svých občanů.

Všechny neduhy nakonec odnese občan

Podle portálu Eurointelligence rozhodnutí o zdanění vrací do Evropské unie nejistotu. Sotva eurozóna začala směřovat správným směrem ve svém boji se stále se měnící dluhovou krizí, vrátila se ke své staré neřesti. „Když se její člen začal topit, nehodila mu záchranný pás, ale dala mu na krk mlýnský kámen,“ napsal ekonomický list FT v redakčním komentáři.

„Když se podíváte do finanční historie, tak vždycky, když to stát přežene s dluhy, to odskáčou občané. Jednou stát vyvolá inflaci, jindy zvýší daně, potřetí třeba vymyslí něco jako zdanění vkladů. Stát by to měl řešit tím, že ušetří na svém provozu a vyrovná státní rozpočet. Nikoliv, že si to bude brát od občanů,“ řekl pro ČT analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.

Základní kámen pojištění vkladů byl porušen

„Duch“ pojištění vkladů tvrdí, že vklady v unijních bankách jsou bezpečné do úrovně 100 000 eur. „Neodpustitelně tak zradilo ty, kdo mají nejvíc co ztratit a nejméně za něco mohou. Toto je vědomé rozhodnutí, jak přimět chudé lidi, aby platili za bohaté,“ píší FT.

Kritizují fakt, že plán nepočítá s „bezprostřední restrukturalizací bank a zřejmě nepostihne nepojištěné majitele velkého množství dluhopisů“. Podle britského listu by pojištěné vklady mohly být dostatečně chráněny větší daní na vklady nad 100.000 eur. „Toto je vědomé rozhodnutí, jak přimět chudé lidi, aby platili za bohaté,“ tvrdí FT.

Analytik Michl vyzývá jih k odchodu z eurozóny

"Ta podmínka je strašně špatná. Každému daňovému poplatníkovi na jihu říká, že dříve či později si šáhnu na tvé úspory nebo tě více zdaním. Nedivím se, že tam lidé potom nebudou chtít pracovat nebo že ta země se nikdy nemůže z ničeho dostat. Jediná možnost je odejít z eurozóny - okamžitě celý jih. Jde o to, aby to udělal celý jih, aby se vrátili ke svému kurzu - jižní země euro strašně dusí," doplňuje Michl.

Na krizi v zemích nemá EU jeden recept, neřeší ji standardně

„Proč jsou ty podmínky různé? U každé země je jiná podmínka. Neřeší se to standardně. Někdo se sejde v kanclech někde v Bruselu, něco se rozhodne a pak to ten politik má realizovat. Já se nedivím tomu, že to vyvolává jen otazníky,“ rozhořčeně doplnil Michl.

Zahraničí: Představitelé Kypru asi mají své vlastní plány

  • „Je nutné mít podezření, že kyperští představitelé jsou odhodláni zachránit zbytky svého offshorového modelu bankovnictví. Jako další ostrovní státy před nimi Kypřané zjišťují, kdo platí za to, aby se přebujelý bankovní sektor udržel naživu,“ uvedly FT.
  • Eurointelligence píše, že když kyperští představitelé byli při bruselských jednáních proti tomu, aby nebyly zdaněny vklady do 100 000 eur, „zřejmě se obávali svých zákazníků peroucích špinavé peníze“.

Bruselský blog má smířlivější tón

Bruselský blog amerického listu The Wall Street Journal (WSJ) se domnívá, že zdanění vkladů bylo cestou nejmenšího odporu. Vzhledem k tomu, že má Kypr ohromný bankovní sektor, který je však zároveň slabý, musí být i pomoc velmi specifická. Kypr je již třetí evropskou zemí, která nechala banky růst na několikanásobek své ekonomiky a šla ke dnu - po Irsku a Islandu.

Podle plánu dohodnutého v sobotu bude na vklady nad 100 000 jednorázově uvalena daň 9,9 procent a na vklady pod touto hranicí 6,75 procenta. Podle WSJ má Kypr neprůhledný bankovní systém s vklady kolem 70 miliard eur. Mnohé z těchto vkladů patří Rusům a dalším cizincům.

„Představte si, že jste Kypřan, že máte peníze v tamní bance a že vám ubyde deset procent. I kdyby mi ubylo jediné euro, jediný cent, jsem naštvaný na vládu. Zrovna tak jsem naštvaný na vládu, která řeší recesi zvýšením daní. Zvýšíte daně, zdaníte vklady, vyvoláte inflaci – vždycky střadatel prodělá. Nevím, proč se do toho politici pouští,“ podotkl Michl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoSdílená dálniční známka není priorita, říká ministr dopravy

Vládní koalice se pře kvůli zavádění takzvané flotilové, tedy sdílené, dálniční známky, kterou kabinet slíbil v programovém prohlášení. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) uvedl, že to teď nejde kvůli legislativě a technickým možnostem. „Já si myslím, že tady to není absolutní priorita,“ řekl v rozhovoru pro Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Zástupci hnutí ANO by ale sdílení chtěli zavést už od příštího roku. Opozice takovou možnost kritizuje.
před 14 mminutami

VideoPropagace jádra se změní, řekl nástupce Drábové Kochánek

Propagace jaderné energetiky se změní a komunikace už nebude vázána na jednu osobu. V Interview ČT24 to uvedl nový ředitel Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Štěpán Kochánek. Zasadit se chce o to, aby udržel dosavadní dobrou globální pověst této instituce. Moderátor Jiří Václavek s Kochánkem hovořil také o odkazu jeho zesnulé předchůdkyně Dany Drábové, změně přístupu Evropské komise k jádru či dostavbě Dukovan.
před 6 hhodinami

Platformy odmítají dopady stávky kurýrů, ti naopak hlásí problémy z menších měst

Páteční stávka kurýrů za lepší pracovní podmínky podle Woltu a foodory nemá vliv na doručování objednávek. Podle šéfa foodory Adama Kolesy se k rozvozu nepřipojilo méně než jedno procento kurýrů, připouští ale mírná zpoždění doručování. Fungování Woltu je podle mluvčího Tomáše Kubíka bez výkyvů. Stávky se účastní i kurýři pro Bolt Food. Podle organizátorů akce má ale akce výrazný dopad především v menších městech.
před 21 hhodinami

Růst americké ekonomiky na konci roku prudce klesl

Růst americké ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku zpomalil v celoročním přepočtu na 0,7 procenta z tempa 4,4 procenta ve třetím čtvrtletí. Vyplývá to ze zpřesněné zprávy, kterou zveřejnili statistici tamního ministerstva práce. Ve srovnání s prvním odhadem zveřejněným v únoru je růst hrubého domácího produktu (HDP) poloviční.
před 23 hhodinami

USA povolily dočasně nakupovat ruskou ropu. Evropa nesouhlasí

Spojené státy v noci na pátek dočasně povolily zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech na moři. Washington tím usiluje o stabilizaci světových trhů s ropou, na nichž panuje napjatá situace kvůli nynější válce na Blízkém východě. Na síti X to oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Evropští politici dávají najevo nesouhlas, protože podle nich pomůže Rusku s válkou proti Ukrajině. Cena ropy však i nadále pokračuje v růstu. CNN uvedla, že Bílý dům nepočítal s možností, že Írán uzavře Hormuzský průliv.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Vláda chce do roka digitalizaci všech služeb státu

Vládní koalice plánuje do roka digitalizovat všechny služby státu, aby dostála požadavkům zákona o právu na digitální služby. Na konferenci Digitální Česko 2026 to uvedl náměstek ministra vnitra Lukáš Klučka. Harmonogram minulého kabinetu s digitalizací některých agend počítal až v roce 2029.
před 23 hhodinami

VideoSedmihradské chybí vládní návrhy reforem. Dle Vondráčka se kabinet snaží oživit ekonomiku

„Dnes má státní rozpočet mandatorní výdaje kolem 93 procent. Vláda zatím nijak nekomentovala reformy, které by výdaje umožnily snížit,“ domnívá se poslankyně Lucie Sedmihradská (STAN), podle níž Starostům od kabinetu chybí návrhy komplexních reforem, bez nichž se výdaje snížit nepodaří. „My přicházíme zejména s tím, co by mělo oživit ekonomiku, což přinese větší příjmy pro státní rozpočet. To znamená stavební zákon, zrušení poplatků za obnovitelné zdroje (…) a částečně můžeme ušetřit i díky tomu, že tady bude flexibilnější služební zákon a že i na provozu státu budeme schopni fungovat efektivněji,“ reagoval poslanec Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou debatovali Vondráček se Sedmihradskou také o Národní rozpočtové radě, skupině ČEZ či výdajích na obranu.
včera v 09:20

Banky poskytly v únoru hypotéky za 40,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypoteční úvěry za 40,5 miliardy korun, což je o 14,5 procenta více než před měsícem a o 59 procent více ve srovnání s loňským únorem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 29,7 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru nepatrně klesly na 4,46 procenta z lednových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15
Načítání...