Brusel šlápl s Kyprem vedle, píší zahraniční servery

• jš

18. 3. 201318. 3. 2013, 16:04|Zdroj: ČT24

Financial Times o situaci na Kypru

Zdroj: ČT24/ft.com

Brusel - Zahraniční servery, především list Financial Times (FT) a portál Eurointelligence, pranýřují rozhodnutí Bruselu pomoci Kypru. Zemi se má poslat 10 miliard eur - v tom nikdo žádný háček nevídí, problém je ale to, co za tuto službu úředníci z EU požadují. Návrh totiž počítá s jednorázovým zdaněním malých i velkých střadatelů. Vůbec poprvé tak kyperská vláda přímo sáhne na úspory svých občanů.

Všechny neduhy nakonec odnese občan

Podle portálu Eurointelligence rozhodnutí o zdanění vrací do Evropské unie nejistotu. Sotva eurozóna začala směřovat správným směrem ve svém boji se stále se měnící dluhovou krizí, vrátila se ke své staré neřesti. „Když se její člen začal topit, nehodila mu záchranný pás, ale dala mu na krk mlýnský kámen,“ napsal ekonomický list FT v redakčním komentáři.

„Když se podíváte do finanční historie, tak vždycky, když to stát přežene s dluhy, to odskáčou občané. Jednou stát vyvolá inflaci, jindy zvýší daně, potřetí třeba vymyslí něco jako zdanění vkladů. Stát by to měl řešit tím, že ušetří na svém provozu a vyrovná státní rozpočet. Nikoliv, že si to bude brát od občanů,“ řekl pro ČT analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.

Základní kámen pojištění vkladů byl porušen

„Duch“ pojištění vkladů tvrdí, že vklady v unijních bankách jsou bezpečné do úrovně 100 000 eur. „Neodpustitelně tak zradilo ty, kdo mají nejvíc co ztratit a nejméně za něco mohou. Toto je vědomé rozhodnutí, jak přimět chudé lidi, aby platili za bohaté,“ píší FT.

Kritizují fakt, že plán nepočítá s „bezprostřední restrukturalizací bank a zřejmě nepostihne nepojištěné majitele velkého množství dluhopisů“. Podle britského listu by pojištěné vklady mohly být dostatečně chráněny větší daní na vklady nad 100.000 eur. „Toto je vědomé rozhodnutí, jak přimět chudé lidi, aby platili za bohaté,“ tvrdí FT.

Analytik Michl vyzývá jih k odchodu z eurozóny

"Ta podmínka je strašně špatná. Každému daňovému poplatníkovi na jihu říká, že dříve či později si šáhnu na tvé úspory nebo tě více zdaním. Nedivím se, že tam lidé potom nebudou chtít pracovat nebo že ta země se nikdy nemůže z ničeho dostat. Jediná možnost je odejít z eurozóny - okamžitě celý jih. Jde o to, aby to udělal celý jih, aby se vrátili ke svému kurzu - jižní země euro strašně dusí," doplňuje Michl.

Na krizi v zemích nemá EU jeden recept, neřeší ji standardně

„Proč jsou ty podmínky různé? U každé země je jiná podmínka. Neřeší se to standardně. Někdo se sejde v kanclech někde v Bruselu, něco se rozhodne a pak to ten politik má realizovat. Já se nedivím tomu, že to vyvolává jen otazníky,“ rozhořčeně doplnil Michl.

Zahraničí: Představitelé Kypru asi mají své vlastní plány

• „Je nutné mít podezření, že kyperští představitelé jsou odhodláni zachránit zbytky svého offshorového modelu bankovnictví. Jako další ostrovní státy před nimi Kypřané zjišťují, kdo platí za to, aby se přebujelý bankovní sektor udržel naživu,“ uvedly FT.

• Eurointelligence píše, že když kyperští představitelé byli při bruselských jednáních proti tomu, aby nebyly zdaněny vklady do 100 000 eur, „zřejmě se obávali svých zákazníků peroucích špinavé peníze“.

Bruselský blog má smířlivější tón

Bruselský blog amerického listu The Wall Street Journal (WSJ) se domnívá, že zdanění vkladů bylo cestou nejmenšího odporu. Vzhledem k tomu, že má Kypr ohromný bankovní sektor, který je však zároveň slabý, musí být i pomoc velmi specifická. Kypr je již třetí evropskou zemí, která nechala banky růst na několikanásobek své ekonomiky a šla ke dnu - po Irsku a Islandu.

Podle plánu dohodnutého v sobotu bude na vklady nad 100 000 jednorázově uvalena daň 9,9 procent a na vklady pod touto hranicí 6,75 procenta. Podle WSJ má Kypr neprůhledný bankovní systém s vklady kolem 70 miliard eur. Mnohé z těchto vkladů patří Rusům a dalším cizincům.

„Představte si, že jste Kypřan, že máte peníze v tamní bance a že vám ubyde deset procent. I kdyby mi ubylo jediné euro, jediný cent, jsem naštvaný na vládu. Zrovna tak jsem naštvaný na vládu, která řeší recesi zvýšením daní. Zvýšíte daně, zdaníte vklady, vyvoláte inflaci – vždycky střadatel prodělá. Nevím, proč se do toho politici pouští,“ podotkl Michl.