Brno odstartovalo šňůru diskusí o financování zemědělství

Brno - Ministři zemědělství a rybolovu Evropské unie se na dnešním jednání v Brně zavázali, že se budou intenzivně zabývat budoucností zemědělské politiky po roce 2013, zejména pak výší přímých plateb, která je v současnosti trnem v oku farmářům z nových členských zemí unie. Dostávají totiž mnohem méně peněz než jejich kolegové z původní EU15. Ministři se podle českého ministra zemědělství Jakuba Šebesty shodli na tom, že chtějí po roce 2013 přehledný, efektivní a obhajitelný systém přímých plateb.

„Potřebujeme společnou zemědělskou politiku, ale i změny této zemědělské politiky v budoucnosti,“ řekla po setkání ministrů komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischerová Boelová. Konkrétní představu o tom, jak by měla společná zemědělská politika EU a přímé platby farmářům po roce 2013 vypadat, ale zatím ministři ani komisařka nemají. „Tohle byla diskuse čistě politická, která měla nastavit témata a principy, jak to všechno bude, a na tom se všichni shodli,“ dodal v Interview ČT24 Jakub Šebesta. Sdělení, které představí základní rámec změn, se dá podle Boelové očekávat v polovině příštího roku. Legislativní návrh spolu s finančním rámcem by pak mohla EU připravit v roce 2011.

V současné době dosahují dotace farmářů z nových členských zemí jen asi 60 procent toho, co dostávají zemědělci z původní EU15. Zatímco například řečtí farmáři mohou získat až 600 eur na hektar orné půdy, v Lotyšsku je to jen 100 eur. Za touto disproporcí stojí především Francie, která si v roce 2002 vymohla, že unijní nováčci budou mít v oblasti zemědělské politiky postavení druhořadého člena.

Na dnešním jednání se proti narovnání dotací ale nikdo nepostavil. „Myslím si, že žádný z členských států se nevyhýbá této diskusi,“ shledala na závěr brněnského setkání Boelová. Význam změn v přímých platbách podtrhl také francouzský ministr zemědělství Michel Barnier. „Podpora musí být spravedlivá a musí vést k hospodářské činnosti,“ uvedl. Zdá se tedy, že by se zemědělcům z nových členských zemí včetně Česka mohlo začít blýskat na lepší časy.

Jakub Šebesta v Interview ČT24:

„Z úst francouzského ministra zemědělství zaznělo, že dneska ty dotace nejenže nejsou spravedlivé, ale mnohdy jsou tam, kde by nebyly potřeba, a tam, kde by byly potřeba, nejsou.“


Společná zemědělská politika vznikla již v roce 1960 a postupně díky silnému lobby začala polykat většinu rozpočtu Evropského společenství. Tento trend se podařilo zlomit až koncem 90. let. Nyní do zemědělství míří zhruba 40 procent rozpočtu EU, který výrazně přesahuje bilion eur.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
před 1 hhodinou

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
před 5 hhodinami

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
před 10 hhodinami

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
před 11 hhodinami

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
včera v 16:31

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
7. 6. 2026Aktualizováno7. 6. 2026

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
7. 6. 2026
Načítání...