Královská Lubycza – Polsko mírní nadšení ohledně břidlicového plynu, jehož velmocí chtělo ještě před nedávnem být. Nejenže se nepotvrdily závěry studie amerického Úřadu pro energetické informace, který předloni odhadoval zásoby břidlicového plynu v Polsku na 5,3 bilionu metrů krychlových, sílí ale i obavy z dopadů případné těžby na životní prostředí. Katastrofické scénáře hovoří dokonce o tom, že by z kohoutků v Polsku mohla téct voda, kterou bude možné zapálit.
Břidlicový plyn – velká příležitost pro Polsko, nebo děs z hořlavé vody?
Poté, co se objevily zprávy, že Polsko může mít největší zásoby břidlicového plynu v Evropě, začalo se mluvit o plynovém eldorádu a cestě k bohatství. A taky o tom, že by Polsko mohlo snížit svou závislost na uhlí, ze kterého nyní vyrábí zhruba 95 procent elektrické energie. To by přineslo naději na zlepšení životního prostředí a snížilo závislost na nejistých dodávkách z Ruska.
Jenže první odhady se nepotvrzují, polští geologové americké údaje snížili, plynu je asi méně. Podle ministerstva životního prostředí jde maximálně o 1,92 bilionu metrů krychlových. Přesto se do pokusných vrtů těžaři jen hrnou. Přestože je plynu méně, vidina zisků tu stále je, i když o ní těžaři nechtějí příliš mluvit. „Teprve až chytíme toho pána boha za nohy, budeme mluvit o ziscích, teď raději trochu pokory,“ prohlásil Andrzej Sikora z polského Institutu energetických studií.
Reportáž Miroslava Karase (zdroj: ČT24)
Polští zelení varují před riziky těžby
Zatímco jedni vidí v plynu šanci na bohatství, druzí pak obavy z dopadu těžby na zásoby vody. V Polsku je jí málo. V přepočtu na jednoho obyvatele je v zásobě pitné vody na předposledním místě v Evropě. A tak s každým dalším vrtem protesty přibývají.
Radoslaw Gawlik, Strana zelených
„Máme se stát druhým Katarem ve střední Evropě, ale nic neřekli o dopadech na přírodu.“
Břidlicový plyn v Polsku
A co se může stát? Na možná úskalí ukázal v roce 2010 známý americký dokumentární film Joshe Foxe Gasland. Obyvatelé oblastí, kde došlo v důsledku těžby ke kontaminaci podzemní vody břidlicovým plynem, ve filmu ukazují, že mohou zapálit vodu, která jim doma teče z kohoutků.
Polsko se ale snaží obavy mírnit. Jeden z jeho diplomatů již před časem řekl serveru EurActiv, že Polsko má velmi přísná pravidla pro ochranu životního prostředí a lidé se nemusí kontaminace vodních zdrojů bát. „Voda je pro nás velmi důležitá, a pokud by existovalo jakékoliv riziko její kontaminace, s těžbou bychom nezačínali,“ uvedl. Navíc břidlicový plyn se podle něj nachází v mnohem větších hloubkách, než ze kterých pochází voda, která teče Polákům z kohoutků. Zatímco plyn leží v hloubce až 5 kilometrů, voda pochází z hloubky kolem 800 metrů pod zemí.
Těžba plynu v Polsku by mohla být zajímavá i pro Česko
Těžba břidlicového plynu by mohla Polsko zbavit tíživé závislosti na Rusku. Svou závislost na nejistých dodávkách z východu by ale díky ní mohlo snížit i Česko. ČEZ, který plánuje do roku 2020 postavit plynové elektrárny o výkonu 3 gigawatt, by se stal logickým odběratelem.