Argentinci se znovu začínají bát, zda se nevrátí jejich noční můra: ekonomická krize ústící do státního bankrotu. Ten zažili v roce 2002 a zemi ochromil na mnoho let. Znepokojivých signálů přibývá i nyní. Buenos Aires ve středu požádalo o dřívější uvolnění peněz z úvěru od Mezinárodního měnového fondu, ve čtvrtek argentinská centrální banka kvůli propadu měny a vysoké inflaci zvýšila základní úrokovou sazbu ze 45 na 60 procent. Peso kleslo na nové minimum vůči dolaru.
Argentina zachraňuje svou měnu a slibuje splácení dluhů. Lidé se opět bojí bankrotu
Od počátku letošního roku se argentinské peso propadlo o více než čtyřicet procent; investoři se obávají, že kvůli vysoké inflaci (nyní 31 procent, i v minulých letech patřila k největším na světě), slabé ekonomice a výprodejům na globálních rozvíjejících se trzích by Argentina mohla mít příští rok problémy se splněním svých dluhových závazků.
Mezinárodní měnový fond (MMF) schválil pro druhou největší zemi Jižní Ameriky už v červnu záložní úvěr ve výši 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun). Argentinský prezident Mauricio Macri ve středu požádal o uvolnění peněz, aby mohla garantovat splnění svých závazků a uklidnila tak investory.
Horizont ČT24: Napjatá situace v Argentině (zdroj: ČT24)
Původní dohoda mezi Argentinou a MMF přitom byla taková, že fond po schválení úvěru okamžitě uvolnil zemi 15 miliard dolarů. Polovina této částky byla použita pro podporu rozpočtu. Zbývajících 35 miliard má mít vláda k dispozici po dobu tří let jako zálohu a další případné uvolnění těchto peněz má záviset na pravidelných čtvrtletních kontrolách ze strany MMF.
Snaha o ochranu pesa
Argentinská centrální banka v úterý v rámci dvou aukcí zaměřených na stabilizaci pesa prodala ze svých rezerv 200 milionů dolarů (4,4 miliardy korun). Peso i tak oslabilo na rekordní minimum 31,50 za dolar. Propad pokračoval i ve čtvrtek, kdy se dostalo na 39 pesos za dolar.
Server americké televizní stanice CNBC upozornil, že úrokové sazby v Argentině jsou teď nejvyšší na světě. Ani zvýšení úroků a podpora od MMF ale prozatím nezajistily, aby se nálada na trhu výrazně zlepšila. Investoři se naopak stále více obávají, že třetí největší ekonomika Latinské Ameriky nebude již brzy schopna splácet své vysoké dluhy a vyhlásí bankrot.
Od počátku letošního roku centrální banka ve snaze stabilizovat měnu na devizovém trhu prodala již 12,88 miliardy dolarů. Ve čtvrtek pak banka oznámila růst sazeb.
Reformy po kirchnerismu
Země v současné době provádí pod vedením prezidenta Macriho reformy zaměřené na tržní ekonomiku. Macri je argentinským prezidentem od prosince 2015, kdy ukončil dvanáctiletou éru zvanou kirchnerismus. Během ní byl prezidentem Néstor Kirchner a poté osm let jeho manželka Cristina Fernándezová, kteří oba tíhli k levicové politice a zvyšovali sociální výdaje.
Vláda očekává, že v letošním roce ekonomika klesne o jedno procento, v příštím roce by však měla vzrůst nejméně o 1,5 procenta, napsala agentura Reuters.
Žádost o poskytnutí úvěru od MMF v zemi vyvolala vlnu nevole a řadu protestů. Většina Argentinců viní měnový fond z toho, že jeho úsporná opatření způsobila nejhorší ekonomickou krizi v zemi v roce 2001 a dohnala zemi ke státnímu bankrotu v lednu 2002.
Úvěr pro Argentinu (50 miliard dolarů) je druhým nejvyšším úvěrem, jaký MMF kdy poskytl. Největší úvěr, v objemu 88 miliard, získalo Mexiko, upozornil britský ekonomický list Financial Times.