Praha – Podmínky pro zakládání rodin v Česku se v posledních letech zhoršují. Zvýšila se nezaměstnanost mladých, mají nižší příjmy než dřív a obtížné je sladění práce a soukromí. Vyplývá to ze zjištění Českého statistického úřadu. „Dětí se rodí čím dál méně. Možná bychom neměli tolik řešit ekonomiku, ale podívat se na rodinu a řešit sociální aspekty,“ komentoval Tomáš Fiala z katedry demografie VŠE v Praze.
Lidé v Česku odkládají založení rodiny do pozdějšího věku. Později také odcházejí od rodičů a osamostatňují se. Mnohem víc lidí než dřív totiž studuje vysokou školu. Zatímco v polovině 90. let muži opouštěli rodičovské hnízdo kolem 24 let a ženy kolem 22 let, po roce 2010 jim bylo v průměru o dva roky víc. Do partnerství muži před dvěma desetiletími vstupovali kolem 26 let a ženy před 24. narozeninami, teď muži po třicítce a ženy starší 26 let.
Přečtěte si:
Materiál ČSÚ: Perspektivy mladé generace při zakládání rodiny
Podle Ondřeje Nývlta z oddělení pracovních sil ČSÚ se 90. léta vyznačují vysokou zaměstnaností mladých lidí. Většinou nešli dál studovat, nastoupili do práce a začali vydělávat. Měli tak na založení rodiny peníze. Nyní lidé studují déle, do zaměstnání jdou později a později také mají příjem. Ve srovnání se situací minulých let jsou navíc jejich mzdy mnohem nižší. Podle Nývlta je to patrné hlavně u vysokoškoláků, kteří na počátku své kariéry berou zhruba 70 procent průměru mzdy lidí s vysokoškolským vzděláním. „Nebyl by to problém, kdyby docházelo k celkovému nárůstu reálných mezd,“ podotkl Nývlt.
Tomáš Fiala, katedra demografie VŠE v Praze:
„Mladí lidé hůře shánějí zaměstnání, respektive tak dobře placené zaměstnání, aby si mohli zařídit vlastní bydlení.“
Situaci komplikuje i tradiční rozdělení a vnímání rolí – muž vydělává a matka je doma s dítětem. „Vyšší podíl vysokoškolského vzdělání mají ženy. Pokud se díváme na populaci, vzdělanější fakticky jsou ženy. Charakteristické uspořádání rolí se může měnit. Ženy budou mít vyšší platy a budou se chtít víc realizovat,“ myslí si Nývlt.
Uplatnění žen s malými dětmi ale brání nedostatek částečných úvazků i nedostatek jeslí a školek. Podle Nývlta pak mívají ženy kvůli potomkům léta pauzu na pracovním trhu a vracejí se na něj až před čtyřicítkou. „Míra nezaměstnanosti žen s malými dětmi je až trojnásobná ve srovnání s ženami, které děti nemají. I to může při rozhodování o založení rodiny hrát roli,“ uvedl.
Demograf Tomáš Fiala ale upozorňuje, že nejde jen o práci a peníze. „V dnešní době stále více pracujeme, máme stále více věcí a současně stále méně času. Rodiče nemají čas na své děti, děti na své rodiče, partneři nemají čas na sebe, nemáme čas na své přátele,“ uvedl Fiala.
Tomáš Fiala, katedra demografie VŠE v Praze:
„Říká se, že se má žena vrátit brzo do práce, aby jí neujel vlak. Ale nemluví se o tom, že jí může ujet vlak i s tím dítětem. A to se napravuje daleko hůře. Mluví se o tom, že žena zvládne plný úvazek a k tomu stihne vychovávat dítě. Zkusme hledat opačnou cestu, aby se žena několik let věnovala na plný úvazek dítěti a přitom neztratila kontakt s prací. Žena dává dítě často do kolektivního zařízení pouze ze strachu, že si zhorší kariéru.“
Česko má jednu z nejdelších rodičovských dovolených v EU
Podle Fialy je Česku vytýkáno, že má jednu z nejdelších rodičovských dovolených v EU. „Já si myslím, že v tomto bychom měli být EU vzorem a neměli bychom se přizpůsobovat. U nás mají zatím lidé možnost volby. Teď se žena může sama rozhodnout, jak dlouho bude s dítětem doma, což je důležité,“ uvedl Fiala.
Fiala také upozornil na disproporci, která na trhu práce existuje. „Je řada lidí, kteří pracují přesčas a jsou frustrovaní, že nemají volný čas. Pak je tu druhá část lidí, kteří jsou frustrovaní, že pro ně práce není,“ uvedl. Podle Nývlta by proto příznivý dopad na zakládání rodin mohlo mít třeba rozšíření částečných úvazků pro rodiče a víc jeslí a školek.
