Praha - Do letošního roku získávalo český pas jen kolem dvou tisíc lidí ročně, letos už jsou čísla více než dvojnásobná. Zvýšený zájem úřady registrují navzdory přísnějším podmínkám, které cizincům nařizují absolvovat vedle pohovoru i testy ze znalosti češtiny a českých reálií. Od počátku roku však platí ještě jedna změna, a to možnost ponechat si pas i své původní země. Využívají toho hlavně obyvatelé států mimo Evropskou unii, kteří mají v Česku dlouhodobý trvalý pobyt.
K většímu zájmu o udělení českého občanství zřejmě přispěl především nový zákon, díky kterému cizinci od letošního roku nemusejí při žádosti o český pas dokládat, že se zříkají svého původního občanství. „V případě, že by se zřekli svého státního občanství a nechali si udělit jenom to české, jak to bylo v minulosti, měli by problém se vstupem do své země původu,“ uvedla Barbora Brusová, sociální pracovnice Centra pro integraci cizinců Ostrava. V České republice žije téměř 450 tisíc cizinců. Novými občany se letos stávali nejčastěji Ukrajinci, Rusové a Slováci.
Pro získání českého občanství musí cizinci absolvovat testy
Co se naopak zpřísnilo, jsou podmínky pro udělení občanství. Zatímco loni zájemci museli absolvovat pouze půlhodinový pohovor na krajském úřadě, letos musí složit dva testy. Jeden z českého jazyka a druhý z českých reálií. Přestože zkouška stojí 4 900 korun, zájem o ni je velký. Testuje se na třinácti místech v zemi. Testy jsou nastavené na úroveň znalostí a dovedností pro základní školy. Všechny potřebné informace včetně modelových příkladů najdou zájemci na speciálních stránkách.
Testy v minulosti kritizovaly neziskové organizace kvůli tomu, že zjišťují zbytečnosti, které se navíc uchazeči mohou předem naučit. Kromě znalostí češtiny ověřují i znalost historie, práva nebo geografie. U českých reálií uspějí prakticky všichni, v češtině selže jen asi každý osmý žadatel. Ani kladný výsledek ale neznamená rychlou pozvánku k slavnostnímu udělení občanství, ministerstvo totiž žádosti stále nestíhá zpracovat v zákonné půlroční lhůtě.
