Praha - V Česku začalo vinobraní. Ačkoliv hlavní burčáková sezona začne až v polovině září, první burčáky se na stáncích objevují už nyní. Podle vinařů bude letos kvůli výkyvům počasí charakteristický vyšší kyselinkou. Prodejci musí u svých stánků kromě zákazníků očekávat také inspektory Státní zemědělské a potravinářské inspekce, kteří budou kontrolovat kvalitu burčáku. V Česku také roste obliba klasického vína. Češi navíc stále častěji dávají přednost kvalitě před nízkou cenou.
Ačkoliv by se s burčákem mělo ideálně počkat ještě dva týdny, jižní Morava už tento víkend žije vinařskými slavnostmi, kde burčák hraje hlavní roli. Za litr burčáku zaplatí zákazník od 50 do 70 korun, za částečně zkvašeným moštem se ale podle prodejců ve vinařských oblastech zákazníci zatím příliš neženou. Naopak v centru Brna nestačí prodejci ani doplňovat zásoby.
Na slavnosti kromě vinařů míří v těchto dnech také Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Inspektory zajímá, zda v burčáku není až moc cukru, jestli ho prodejci neředí vodou nebo dokonce nepřidávají barviva. Pokud navíc hrozny vinné révy nepochází z Česka, nesmí prodejci nápoj označovat jako burčák.
Prodejci burčáku jsou rok od roku opatrnější. Zatímco v roce 2010 nevyhověla skoro polovina z prověřovaných 47 vzorků, v roce 2011 prošlo kontrolou 63 šarží a nedostatky vykázalo 12 z nich. Loni byl poměr kvality a nekvality 52 : 2.
Národ pivařů, nebo vinařů?
Ačkoliv se běžně o Češích mluví jako o národu pivařů, alespoň jednou za čas si skleničku vína dají tři čtvrtiny lidí. Podle průzkumu Vinařského fondu jeho milovníků sice dlouhodobě nepřibývá, ti stálí ho ale pijí čím dál víc. V průměru každý Čech vypije 20,5 litru vína ročně, což představuje asi 102 skleniček.
Na výběr mají zákazníci z mnoha příchutí a na kvalitní lahvi nešetří. Důvěru mají zejména ve víno vypěstované na českých vinicích. Hezká lahev a líbivá etiketa už je neoslní, zajímá je kvalita. Češi jsou v průměru ochotni utratit od 150 do 250 korun za víno. „Ta nejvyšší kvalita se pohybuje kolem 350 korun do 400 korun u bílých vín, 450 až 500 u červených vín,“ říká odborník Zlatko Míčka.
Dokonce už i ve velkých městech si lidé nacházejí své vinotéky, kde mohou víno nejen ochutnat, ale dokonce si ho někde sami i natočit. Právě stáčená vína se také těší větší popularitě. Litr vína přímo ze sudu přijde na 60 až 80 korun. Podle odborníků jsou mnohdy i kvalitnější než některá lahvová vína.
Zlatko Míčka, ředitel společnosti Merlot d'Or:
„Když se vezme cena lahve, etikety, korku, práce a tak dále a když ta lahev stojí pod sto korun, tak v ní nemůže být nic zázračného.“
Hluboko pod stokorunou se nacházejí i vína krabicová. Litr se dá pořídit už za necelých 35 korun, s vinnou révou toho ale moc společného nemají. Jsou totiž z jablečného, rybízového a višňového vína, cukru a kyselin. Statistiky o průměrné tuzemské spotřebě krabicového vína sice neexistují, obaly od něj ale v ulicích nejsou výjimkou.
Favorité v průměrné roční spotřebě vína na osobu:
- Vatikán - 70 litrů
- Norfolk - 55 litrů
- Lucembursko - 53 litrů
- Francie - 46 litrů
