Státnímu podniku Lesy České republiky klesl oproti loňsku za prvních sedm měsíců zisk na tři miliardy korun. Důvodem nižších výsledků je podle ředitele firmy Daniela Szóráda horší kvalita dřeva, způsobená hlavně kůrovcovou kalamitou, letos totiž podnik vytěžil milion a dvě stě tisíc metrů krychlových dřeva napadeného lýkožroutem. Vysoké teploty spolu s dlouhodobým nedostatkem vláhy totiž způsobily, že lesy jsou vůči kůrovci méně odolné. Naopak lesům nahrává fakt, že se letos zřejmě nestihne vylíhnout třetí generace brouků.
„Je to lepší než loni, ale stále ne zcela ideální,“ popsal aktuální situaci ohledně sucha generální ředitel Lesů ČR Daniel Szórád. Zatímco hlubší vrstva, například v hloubce kořenů stromů, je lépe nasycená vodou než loni, povrch je stále suchý. „Stačí, aby týden nepršelo, a hned jsou vrchní vrstvy suché,“ upozornil.
Například loni i usychaly nově vysazené lesy, letos k tomu nedochází. „Ne, že by se v průběhu léta úplně podařilo doplnit deficit,“ řekl ředitel. Nejvíce exponovaná je podle něho střední a severní Morava, k nimž se nyní přidalo Liberecko či Vysočina.
Podle Szóráda chybí tak dvě zimy, kdy by bylo hodně sněhu, který by pak pomalu tál. „Takový ten rychlý intenzivní déšť, který hned odteče, není ideální,“ dodal.
Horší kvalita dřeva je podle ředitele způsobená hlavně kůrovcovou kalamitou. Letos už podnik vytěžil milion a dvě stě tisíc metrů krychlových dřeva napadeného lýkožroutem. Přesto by poškození mělo být menší než v minulém roce.
Boj s kůrovcem se Lesům daří
Boj s kůrovcem se podle ředitele Lesů ČR v letošním roce daří. Lesníci instalují lapáky, nebo feromonové lapače. Lapák je pokácený dospělý strom přikrytý větvemi. Zavadající strom vylučuje podobně jako poškozené nebo oslabené stromy látky, které lákají brouka k napadení stromu. Naproti tomu lapač je odchytové zařízení sloužící k přilákání a odchytu kůrovců pomocí feromonové návnady. Feromony jsou biologicky aktivní látky, které umožňují komunikaci mezi příslušníky téhož druhu hmyzu a slouží k přivolání většího počtu jedinců na vhodné oslabené stromy.
Lesy ČR v celé republice umístily 200 tisíc lapáků a 36 tisíc lapačů, náklady na opatření přesáhly 130 milionů korun.
„Letos nečekáme tři generace kůrovců. Stihly se vyvinout dvě a o té třetí doufáme, že to nestihne,“ uvedl s tím, že problémem může být současné teplé počasí, které kůrovci prospívá.
„Samozřejmě se teď s hrůzou obracíme na každou předpověď počasí a čekáme, co se bude dít, protože vývoj posledních dvou týdnů je poměrně nečekaný a pokud nás ještě čekají po následující dva týdny teploty nad třicet stupňů, máme určité obavy,“ dodal.
Pokud se ale opravdu třetí generace kůrovce nevylíhne, poskytne lesníkům více času připravit se na další rok. „Dá nám to více času lesy do nového rojení vyčistit,“ řekl Szórád.
Nejpostiženějšími lokalitami jsou stejně jako loni severní Morava a Slezsko, kde dominuje lýkožrout severský. Stejně jako loni se kromě hlavního druhu – lýkožrouta – objevil i lýkožrout lesklý, který napadá v některých krajích mladé stromy v remízcích například u dálnic.
- Od 60. let minulého století se začal v ČR objevovat kromě lýkožrouta smrkového další druh kůrovce - lýkožrout severský. Toho ale nenalákají ani feromonové pasti, ani mrtvé dřevo. Nalétává i dovnitř porostů, napadené stromy se tak hůře hledají a sanují. Jak ho účinně likvidovat, zkoumají například vědci z Akademie věd ČR.
Kůrovec je podle ředitele Lesů ČR až konečný článek, zásadním ohrožením lesů je klimatická změna. Každý stupeň klimatické změny totiž může způsobit chřadnutí lesních porostů, které nejsou schopné těmto teplotám čelit. „Pokud se přidá dřevokazný hmyz, dílo dokoná,“ řekl. „Ten proces je nastartovaný a zabránit se mu nedá. Dá se mu bránit tím, že děláme vše proto, abychom ho natáhli na co nejdelší období,“ dodal k boji s kůrovcem Szórád.
Odborník: Kůrovcová kalamita nebude letos horší než loni
Rovněž podle kvalifikovaného odhadu Petra Zahradníka z Lesní ochranné služby kůrovcová kalamita přes jarní katastrofické odhady nebude horší než v loňském roce. Lýkožrouti by podle něho letos mohli napadnout 1,5 až 1,75 milionu kubických metrů dřeva, loni šlo o dva miliony metrů krychlových. „Situace není tak katastrofální, jak se dalo předpokládat. Průběh počasí do určité míry kůrovce lehce zbrzdil, na druhou stranu byl jeho stav v loňském roce vysoký,“ řekl Zahradník.
Obranná řešení od lesníků pomohla podle Zahradníka přemnoženého kůrovce zbrzdit. „Stejně to ale bude jeden z nejvíc postižených roků za posledních dvacet let,“ dodává Zahradník.
Hnutí Duha: Se smrkovými monokulturami bude sucho a kůrovec hrozit stále
Suchá sezona, kterou byl i rok 2015, není ojedinělou událostí. Smrkové monokultury budou s oteplováním klimatu víc a víc chřadnout a podle Hnutí Duha hrozí v České republice bezprostřední uhynutí 29 % stávajících smrčin a u dalších 53 % hrozí riziko uhynutí. Proto hnutí vyzývá k postupnému přechodu na odolnější listnaté a smíšené porosty.
„Ministerstvo zemědělství musí konečně podniknout kroky proti nepůvodním smrkovým monokulturám na zcela nevhodných místech či holosečím velkým jako fotbalová hřiště. Musí ochránit přirozenou obnovu lesa i vysazené stromky před přemnoženou zvěří, která je spásá,“ řekla vedoucí programu Krajina Eliška Vozníková.
- Lesní pozemky pokrývají v současné době 2 666 376 ha, což představuje 33,9 % z celkového území státu.
- Výměra lesů se od druhé poloviny 20. století soustavně zvyšuje.
- Rozhodující podíl lesů v ČR je ve vlastnictví státu (59,62 %). Obce a jejich lesní družstva se na vlastnictví lesů podílejí 18,09 % a soukromí vlastníci 22,24 %.
- Smrk ztepilý představuje 50,7 % rozlohy lesů v ČR. Následuje borovice se 16 % rozlohy lesů.
- Celkové zásoby dřeva dosahují 689 milionů metrů čtverečních.
- Těžba dřeva podle Českého statistického úřadu loni v ČR vzrostla zhruba o pět procent na 16,2 milionu metrů krychlových a byla nejvyšší za posledních pět let. Výrazně vyšší byla především nahodilá těžba, která zahrnuje odstraňování polomů či likvidaci stromů napadených škůdci. Stoupla o 80 procent na 8,2 milionu kubíků.
- Lesnictví se 5–8 % podílí na celostátním HDP, a to nejen lesním hospodařením, ale především prostřednictvím návazných zpracovatelských odvětví.
