Volební výbor sněmovně doporučil schválit výroční zprávy o činnosti a o hospodaření České televize v roce 2016. Výbor zprávy projednal a doporučil již v minulém volebním období, sněmovna je ale nestihla před volbami projednat, proto se jimi poslanci museli zabývat znovu.
Podle Petra Dolínka (ČSSD), který byl zpravodajem ke zprávě o činnosti ČT, dokument komplexně hodnotí fungování České televize. ČT se podle něj dařilo i ve srovnání s ostatními veřejnoprávními médii v Evropě a zvýšil se podíl na sledovanosti na téměř 31 procent.
Podle výroční zprávy Česká televize hospodařila s vyrovnaným rozpočtem s výnosy i náklady 6,83 miliardy korun. Volební výbor má 18 členů. Pro zprávu o činnosti ČT jich hlasovalo 14, pro zprávu o hospodaření 15 členů.
Debata výboru trvala zhruba dvě a půl hodiny. Poslance například zajímalo, proč byl v roce 2016 v ČT výrazný pokles dokumentů. Předseda Rady ČT Jan Bednář i generální ředitel ČT Petr Dvořák to zdůvodnili tím, že na programu ČT2 byla v roce 2016 odvysílaná olympiáda a na ostatní pořady tak zbylo méně místa.
Dvořák upozornil i na to, že se změnila kategorizace Evropské vysílací unie (EBU). Podle evropského standardu jsou nyní dokumenty zařazované například do vzdělávacích pořadů nebo sportovní dokumenty do sportu.
Bednář pak poslance informoval o tom, že rada schválila plán na roky 2017 až 2021. Zájemci si ho mohou prohlédnout na stránkách Rady ČT. Prostředky budou v těchto letech použity primárně na obnovu infrastruktury na Kavčích horách, ale také na digitalizaci.
Výroční zprávu nyní projednají poslanci na plénu. Její dvojí neschválení ve sněmovně může vést k odvolání rady televize, což zmínil nedávno prezident Miloš Zeman. Premiér Andrej Babiš (ANO) ale už dříve uvedl, že Česká televize není v ohrožení a on se nechystá veřejnoprávní média napadat.
Prezident ve svém inauguračním projevu na počátku března obvinil ČT, že se ve zpravodajství příliš přikláněla ke straně TOP 09. Vycházel z analýzy zpracované týmem z Centra pro mediální studia, ta však od počátku vyvolává rozporuplné reakce. Naposledy tuto studii podle webu Médiář.cz kritizovala skupina českých sociologů – považují ji za metodologicky neobhajitelnou a její závěry za neprůkazné.
