Co udělá déšť na poli s kukuřicí? Obyvatelé některých obcí už mají vlastní zkušenosti, zablácené příbytky uklízeli i několik dní. Odborníci zkoušejí v těchto dnech na Sedlčansku, kolik vody je zdravé pole schopné zadržet a jak se projevuje špatně obdělávaná půda.
Výzkumníci měří, jak dlouho zem dokáže déšť vsakovat a kolik vody a bahna potom odteče. Také simulují déšť na různých porostech i typech půd, mění osevní postupy.
„To jsou širokořádkové plodiny, tím pádem jsou erozně náchylné. Jsou daleko od sebe a proto je půda mezi nimi nechráněná a podléhá právě přívalovému dešti,“ zmiňuje kukuřici Jan Vopravil z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy.
Vodní eroze ohrožuje polovinu českých zemědělských ploch. Ty bohužel dlouhodobě ztrácí schopnost zadržovat vodu. Zdravá pole by měla dokázat pojmout navíc tolik vody, kolik by naplnilo dvě a půl vltavské kaskády.
Nápravu slibuje mimo jiné nová legislativa – například takzvaná protierozní vyhláška k Zákonu o ochraně zemědělského půdního fondu, kterou v dohledné době chystá Ministerstvo životního prostředí.
