Praha - Křesťanský svět si dnes připomíná den, kdy byl ukřižován Ježíš Kristus. Věřící drží přísný půst a čas tráví ve smutku a rozjímání. Velký pátek je také jediným dnem, kdy se v křesťanských kostelích neslouží mše. Kostelní zvony v pátek nezvoní, podle lidové pověsti odletěly do Říma pro požehání svatého otce. Zatímco Vánoce jsou obecně nerozšířenějším křesťanským svátkem, Velikonoce jsou pro křesťany nejvýznamnějším obdobím.
Podle evangelií to byl právě Velký pátek, kdy Ježíš zemřel na kříži. Na připomínku Kristova utrpení se v kostelích nekonají mše, ale jen zvláštní večerní obřady. Kněz je oblečen do roucha červené barvy, oltář je zbaven plachet, svící a kříže. Podobně jako na Květnou neděli se zpívají evangelia o Ježíšově smrti.
Všechna kanonická evangelia se shodují na skutečnosti, že Ježíš byl popraven ukřižováním v Jeruzalémě při nebo před židovským svátkem Pesach. K popravě došlo za působení Pontia Piláta, prefekta judské provincie. Svědectví je podepřeno též židovskými prameny. V Ježíšově působení bylo vícero prvků, které mohly být pro část židovského obyvatelstva těžko stravitelné: vyhnání penězoměnců z jeruzalémského chrámu, spory s farizeji a saduceji, … Hlásání božího království mohlo být vnímáno jako politicky nebezpečné jak ze strany Římanů, tak židů.
Zdroj: Wikipedie
"Dnes máme také slavnost uctění Kříže. Kříž se odnese dozadu do kostela a při liturgii se slavnostně přináší. Předtím budou ještě pašije, kdy si připomínáme všechno, co pro nás Ježíš udělal,„ vysvětlil farář z kostela Narození Panny Marie ve Štípě František Sedláček. Pro věřící je Velký pátek dnem půstu a zamyšlení. “Půst neznamená jenom to, že se nejí maso, ale na prvním místě, že člověk žije s Kristem a prožívá to, co on prožíval," dodal farář.
Tichem uctívají Kristovu smrt i kostelní zvony, jejichž hlas utichl už na Zelený čtvrtek po odeznění modlitby Sláva na výsostech Bohu. Podle tradice zvony „odlétají do Říma“ pro požehnání svatého otce. Někdy se tvrdí, že zvony odlétají proto, že se bojí řehtaček, které na vsích místo zvonů oznamovaly poledne a ranní i večerní klekání. Zvony mlčí až do Bílé soboty, kdy jim papež požehná za věrné služby církvi a zvony letí zpět. Po modlitbě Gloria se vrátí a zvoní: „Byl jsem tam!“
Velký pátek na rozdíl od jiných evropských zemí není v Česku státním svátkem i přesto, že se jedná o nejvýznamnější křesťanský svátek. Situaci by chtěli v příštích letech změnit lidovci. „Tento svátek uvítá řada lidí zejména z praktických důvodů, protože žáci základních a středních škol mají už od čtvrtka prázdniny,“ podotkl Jiří Mihola, předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL. Oponenti ale namítají, že další svátek znamená zátěž pro ekonomiku a čtyři dny volna by podkopali morálku zaměstnanců.
K Velkému pátku se váží i další lidové tradice. Jedna z nejznámějších vypráví o údajném otevírání pokladů ve skalách. Podle jiné pověsti se v tento den otevírá i památná hora Blaník.
Zatímco Velký pátek je v křesťanství vnímán jako den smutku, nejvýznamnější křesťanský svátek – nedělní slavnost Zmrtvýchvstání Páně – je oslavou života a radosti. Právě v neděli, tři dny po ukřižování, vstal Ježíš podle křesťanské tradice z hrobu. V západní křesťanské tradici neděle Zmrtvýchvstání připadá na první neděli po prvním jarním úplňku.
Velikonoce – pesach - jaro
Kristovo ukřižování se událo kolem roku 30 či 33 n. l. v blízkosti významného židovského svátku pesach, který je památkou vysvobození Izraelitů Mojžíšem z egyptského otroctví. Jak Velikonoce, tak pesach jsou svátky v blízkosti jarní rovnodennosti, řada velikonočních lidových tradic proto zřejmě navazuje na původní pohanské oslavy příchodu jara.
Jedním z pohanských symbolů jara, které se plně ujaly v tradici Velikonoc, jsou vejce - symbol nového života, plodnosti a vzkříšení. Beránek se vztahuje ke křesťanství i židovství - v židovské tradici představoval Izrael jako Boží stádo, které vede Hospodin, zároveň Židé na pesach pojídali beránka jako připomínku svého vysvobození z Egypta. V křesťanství je beránek jedním ze symbolů Ježíše Krista.
Kočičky symbolizují palmové ratolesti, kterými vítali obyvatelé Jeruzaléma přicházejícího Krista. Tradičním křesťanským zvykem je jejich svěcení na Květnou neděli a pálení v příštím roce o Popeleční středě.
V Praze si skupina herců a hudebníků připomněla formou pouličního divadla pašijový příběh. Akce začala před chrámem sv. Mikuláše symbolickou Poslední večeří Páně a výrobou velkého dřevěného kříže. Pak se průvod vydal k Jungmannovu náměstí – připojit se mohli i kolemjdoucí.
