Brno - Pojišťovny by neměly penalizovat lékaře, pokud v odůvodněných případech překročí limity na předepisování léků. Vyplývá to z průlomového rozsudku Ústavního soudu ve sporu pražské lékařky Marty Böhmové a Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR o sankci 5146 korun za překročení limitu na léky ve druhém čtvrtletí 2004. Případem Böhmové se musí znovu zabývat Městský soud v Praze. Bude řešit, zda lékařka skutečně poskytovala nezbytnou a neodkladnou péči, což v původním řízení vůbec nezkoumal.
Ústavní soud odkázal na letošní stanovisko Nejvyššího soudu, který v jiném případě rozhodl, že pojišťovny by měly platit náklady na nezbytnou a odůvodněnou péči i tehdy, kdy překročuje limit. Lékaři ale musejí být při eventuálním soudním přezkoumávání sankce schopni prokázat, že léčebné náklady byly skutečně nezbytné a neodkladné.
„Z tohoto hlediska samozřejmě lze doporučit lékařům a zdravotnickým zařízením, aby svou dokumentaci velmi pečlivě vedli tak, aby se nedostali do důkazní nouze a mohli prokázat, že v tom daném konkrétním případě a v daném časovém období šlo o náklady, které byly naléhavé, nezbytné, nutné,“ řekl novinářům soudce zpravodaj Vojen Güttler. Dnešního vyhlášení nálezu se nezúčastnila lékařka ani zástupci pojišťovny.
Od nálezu ústavních soudců si slibují lepší budoucnost i další lékaři. Jen praktici se s pojišťovnami aktuálně soudí v 10 případech. „Ty částky se pohybují od stokorun, nad kterými lékař mávne rukou, až po statisíce,“ potvrdil šéf České lékařské komory Milan Kubek. Méně stresu ale mohou cítit i lékaři, kteří váhají, zda mohou napsat pacientovi potřebné léky nad limit.
Soud nevzal argumenty lékařky v potaz
Böhmová podala na pojišťovnu žalobu kvůli neoprávněnému majetkovému prospěchu a peníze chtěla zpět. Obvodní soud pro Prahu 10 nejprve lékařce vyhověl. Odvolací Městský soud v Praze ale poté rozsudek změnil a její žalobu zamítl. Podle městského soudu pojišťovna vybrala srážku za překročení úhrad za předepsaná léčiva v souladu s právními předpisy a není důvod sumu vracet lékařce.
Lékařka v úspěšné stížnosti nezpochybnila ústavnost určité regulace úhrad za poskytnutou péči. Zároveň ale tvrdila, že ve sporném období poskytovala pacientům jen nezbytnou a odůvodněnou péči, a to bez zbytečných nebo přehnaných nákladů. Lékařka se domnívá, že kvůli srážce vlastně zaplatila za léčení části pacientů ona sama místo jejich pojišťovny.
Podle Güttlera Městský soud v Praze zcela ignoroval argumenty, které lékařka uplatňovala ve smírčím řízení s pojišťovnou i v soudním sporu. „Bude tedy třeba, aby je znovu zvážil a eventuálně doplnil důkazy o tom, zda v daném případě opravdu bylo naléhavé a nezbytné to, co lékařka udělala a v důsledku čehož překročila léčebnou preskripci,“ uvedl Güttler.
