Brno - Brit Jason Lee Dupuy se zřejmě po dnešním úspěchu u Ústavního soudu (ÚS) definitivně vyhne trestnímu stíhání kvůli údajnému praní špinavých peněz prostřednictvím směnárny Aktiv Change. Státní zástupce loni na podnět policie předal případ České národní bance jako správní delikt, trestný čin se podle něj nestal. Toto rozhodnutí letos zrušilo Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ). Proti jeho intervenci se Dupuy bránil stížností, které dnes Ústavní soud vyhověl a rozhodnutí NSZ zneplatnil. NSZ podle ústavních soudců promeškalo lhůtu k zásahu.
Spolu se stížností podal také Dupuy návrh na zrušení dvou ustanovení trestního řádu, která dávají nejvyššímu státnímu zástupci pravomoc provést prověrku a přehodnotit usnesení řadového žalobce. Tomuto návrhu Ústavní soud nevyhověl, zákonná ustanovení lze podle něj vykládat a používat v souladu s ústavou.
Dupuy a další jednatel směnárny byli původně obviněni z vyvedení 5,3 miliard korun z ČR v letech 2005 až 2008. Peníze údajně pocházely z trestné činnosti. Detektivové protikorupční policie před třemi lety kvůli případu obsadili dům na pražské Národní třídě, ve kterém se směnárna nacházela. Tehdy policie uváděla, že jde o historicky největší případ praní špinavých peněz, později přiznala chyby. Případ k soudu nedoputoval. Původ peněz se nepodařilo zcela objasnit.
Žalobce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 proto kauzu předal České národní bance, protože směnárna svými aktivitami mohla porušit bankovní předpisy. Letos v lednu ale jeho rozhodnutí zrušilo NSZ, a prakticky tak znovu obnovilo trestní stíhání. Podle náměstka nejvyššího státního zástupce Igora Stříže se dosavadním vyšetřováním nepodařilo vyloučit možnost, že peníze pocházely z daňových úniků.
„Obvinění mohli napomáhat daňové trestné činnosti jiných pachatelů,“ řekl dnes soudu Stříž. Advokát Petr Mikeštík, jenž dnes u soudu hovořil za Dupuye, postup Nejvyššího státního zastupitelství zkritizoval. Argumentoval například tím, že žádný finanční úřad nepodal stížnost proti zastavení stíhání a postoupení věci České národní bance. Právě finanční úřady by v řízení figurovaly jako poškozený, kdyby existovalo podezření z daňových úniků. Dupuy byl ale původně stíhán pro legalizaci výnosů z trestné činnosti.
Dupuy v ústavní stížnosti poukázal například na to, že ve věci rozhodl náměstek NSZ Stříž, ačkoliv zákon dává tuto pravomoc výslovně jen nejvyššímu státnímu zástupci. Druhým argumentem bylo to, že NSZ údajně promeškalo tříměsíční lhůtu od právní moci usnesení o postoupení věci. Právě námitku o lhůtě dnes přijali ústavní soudci a stala se důvodem k zásahu. „Je zjevné, že NSZ nepřípustně překročilo legitimní prostor, daný mu trestním řádem, když extenzivně, a tudíž nepřípustně vyložilo předmětná ustanovení,“ řekla soudkyně zpravodajka Eliška Wagnerová.
Pravomoc nejvyššího státního zástupce připomíná inkvizici
Změny zákona dnes Dupuy nedosáhl. První z napadených ustanovení trestního řádu říká, že usnesení o zastavení trestního stíhání a o postoupení věci doručí státní zástupce bezodkladně po právní moci Nejvyššímu státnímu zastupitelství. Druhé ustanovení stanovuje to, že nejvyšší státní zástupce může do tří měsíců od právní moci rušit nezákonná usnesení nižších státních zástupců. Za tím účelem si může vyžádat spisy a provádět prověrky. Zruší-li nejvyšší státní zástupce usnesení, musí se podřízený při novém rozhodnutí řídit jeho názorem. Dupuyova obhajoba v ústavní stížnosti označila možnost nejvyššího státního zástupce rušit pravomocná rozhodnutí podřízených za „inkviziční prvek“. Takovou pravomoc prý neměl ani předlistopadový generální prokurátor.
