Praha – Političtí lídři i zdravotní experti by v dohadech o tom, zda péči propříště hrazenou samotným pacientem v rámci tzv. nadstandardu bude definovat nový zákon, či pouze ministerská vyhláška, by podle členky senátního výboru pro zdravotnictví Aleny Dernerové měli přihlédnout k času a komplikacím při schvalovací cestě v obou komorách Parlamentu. Podle lékařky a senátorky zvolené za hnutí Severočeši.cz je jednodušší cestou definování standardu pomocí vyhlášky – právě kvůli zmíněným argumentům. Shodu nad určováním standardů lékařské péče koalice nenašla ani na společném jednání ve středu večer. Zatímco občanští demokraté a TOP 09 zastávají možnost vyhlášky, věci veřejné trvají na expertním posouzení a stanovení nového zákona.
Právě rozdělení lékařské péče z pohledu pacienta na tu, kterou plně uhradí všeobecné pojištění a kterou sám pacient, je jedním ze základních novinek reformy zdravotnictví a zákona o pojišťovnách. Koalice se sice dohodla, že z hrazení pojišťoven například vyřadí značnou část lázeňské péče, dál však tápe třeba v proplacení amalgámových zubních plomb a překvapivě i ve způsobu, jak specifickou zdravotní péči určit. „Asi těžko bych to určovala zákonem, protože to trvá dlouhou dobu. Navíc poté přijde cosi do Senátu, kde máme připomínky, většinou skutečně věcné a důležité, ovšem pak se neberou v potaz a vrací se to v podobě, které jsme my nechtěli,“ říká Dernerová.
Podle ministra zdravotnictví Leoše Hegera by se stanovováním tzv. standardu a nadstandardu mohla vypomoci expertní skupina z České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Senátorka a původním povoláním dětská neuroložka však dává přednost České lékařské komoře. „Je to širší platforma. Reprezentuje větší vzorek a navíc i s tou odbornou skupinou spolupracuje,“ uvedla.
„Členství v ČLK prozatím zachovat“
Právě o lékařské komoře se naposledy významněji mluvilo v souvislosti s návrhem ODS zrušit povinné členství, které prozatím má všech 45 tisíc registrovaných lékařů. ODS totiž měla za to, že se z ČLK stala odborová organizace, která zneužívá své postavení a neplní funkci garanta kvality a etiky lékařské péče. Podle Kubka by však na nepovinné členství v komoře doplatili především pacienti, kteří by při stížnostech ztratili možnost dovolávat se na zastřešující instituci.
Proti zrušení povinného členství je prozatím také Dernerová, podle ní tak ztratí svou legitimitu. Myslím si, že komora v současné době musí být povinná, protože jakmile povinná nebude, tak se politici začnou ptát, koho vlastně tihle lidé reprezentují," dodala senátorka, která je zároveň členkou představenstva komory.
Bojovnice proti korupci v severočeských nemocnicích
Před zvolením do Senátu na sebe lékařka se specializací na dětskou neurologii upozornila otevřenou kritikou zakázek, na základě kterých byly do krajských nemocnic nakupovány zdravotnické přístroje. „Tehdy v roce 2009 jsem vystoupila na krajském zastupitelstvu v Ústí nad Labem, kde jsem se tázala, proč dva přístroje, každý jiný, mají stejnou cenu kolem 12 milionů korun… Tento můj triviální dotaz rozpoutal bouři a já jsem nakonec musela z mostecké nemocnice odejít,“ dodala Dernerová v Interview ČT24.
Nákup zařízení do ústeckých nemocnic za 420 milionů byl podle zjištění auditu předražen o zhruba 120 milionů. Akciovou společnost Krajská zdravotní a. s. založili někteří bývalí radní Ústeckého kraje a integrovali do ní pět krajských nemocnic. Z fondů EU pak na jejich modernizaci dostali zmíněných 420 milionů korun. Problém spočívá v tom, že přístroje nebyly nakupovány přímo od dodavatele, ale přes tzv. kompletátorskou firmu, tedy přes prostředníka. U menších přístrojů jde o desítky, maximálně stovky tisíc, v případě drahých zařízení, jako jsou rentgeny a přístroje CT, jde o miliony. Například podobnou magnetickou rezonanci, kterou má Nemocnice Na Homolce za necelých 26 milionů korun, pořídila Krajská zdravotní za 48 milionů.
„Na samém začátku se vypsala velká zakázka na 420 milionů korun na nákup zdravotnických přístrojů. Tato zakázka měla určité kvalifikační předpoklady, které vylučovaly běžné dodavatele z možnosti účastnit se, protože kvalifikační předpoklad znamenal: 'mějte obrat za poslední dva roky 100 milionů.' Takže se mohli přihlásit pouze dva uchazeči, kteří pro splnění těchto předpokladů museli založit sdružení, které se nazvalo Krajská zdravotní a.s. Nakupovali přístroje od dodavatelů a dále je přeprodávali Krajské zdravotní, takže tam došlo k určitému navýšení ceny,“ popsala Dernerová.
Případem se již zabýval antimonopolní úřad, který udělil dvě pokuty v celkové hodnotě 900 tisíc korun, ministerstvo financí navíc prozatím zastavilo čerpání příslušných dotací z evropské unie. Kontrolní výbor poslanecké sněmovny také požádal ministra, aby do srpna předložil zprávu o vyšetřování zakázek.
