Před 30 lety se před velehradskou bazilikou sešlo více než 100 tisíc lidí, aby si připomněli památku věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Událost se stala největším masovým protestem proti komunistickému režimu od roku 1969. Poutníci důrazně odmítli náboženskou nesvobodu a vypískali komunistické funkcionáře. Atmosféru cyrilometodějské pouti zachycuje unikátní dokument, který veřejnost dosud neviděla.
Unikátní záběry ilustrují velehradský protest proti komunismu v roce 1985
Unikátní záběry protikomunistického protestu ve Velehradu (zdroj: ČT24)
Autorem záběrů je Ondrej Krajňák, zveřejnil je vůbec poprvé. Coby poutník z Velké Lomnice s sebou nesl osmimilimetrovou kameru, pochopitelně bez obrazového stabilizátoru, navíc natáčel v tlačenici lidí. Přesto je z každého záběru znát, jak nekompromisní poutníci ke komunistickým funkcionářům byli. „Když vzpomenuli svatého Cyrila a Metoděje bez slova svatý, lidi začali křičet: Svatého, svatého!“ vzpomíná.
Nejodvážnější účastníci pouti dokonce vylezli na vysoké zídky, o místa s nejlepším výhledem se ale utkali s příslušníky Státní bezpečnosti. „Policajti je začali ze zdi shazovat,“ vypráví autor snímků. Na víc se ale 10 tisíc příslušníků StB nezmohlo, poutníků bylo desetkrát tolik. Ondrej Krajňák film zachránil navzdory pozdějším výslechům na StB v Popradu. V autobuse, kterým na Velehrad cestoval, totiž nechyběl udavač. „Byl to řidič,“ říká.
Velehradská pouť v roce 1985 byla prvním předlistopadovým vzepětím proti duchovní i občanské nesvobodě. V centru poutního místa ji připomíná zlatý kříž, symbol papeže Jana Pavla II. Ten byl v roce 1985 k velehradské oslavě výročí příchodu Cyrila a Metoděje kardinálem Tomáškem pozván, ale jeho návštěvu zakázaly komunistické úřady. Na Velehrad mohl přijet až po pádu režimu.
Velehradský klášter
Průběh velehradského protestu v roce 1985:
Na Velehradě nechyběli vysoce postavení představitelé Komunistické strany, kteří pronášeli projevy. Právě ty celou demonstraci rozdmýchaly. „Důvodem ale byla především frustrace věřících z útlaku, který už bezmála čtyřicet let musely církve v Československu snášet,“ vysvětluje historik Ústavu pro studium totalitních režimů Jan Synek. Nejenže úřady zakázaly příjezd papeže Jana Pavla II., ale také zrušily autobusové linky vedoucí na místo poutě, takže pro některé účastníky bylo obtížné se na Velehrad vůbec dostat. Frustrace vycházela také z absolutního ignorování události státními médii. Tisk v Československu o protestu pochopitelně neinformoval, přesto pouť pomohla k oživení náboženského života, který se komunistický režim snažil dlouhá léta umlčet a potlačit.